Kácení amazonských pralesů patří mezi nejpalčivější ekologické problémy dneška. Způsobuje nejen vyhlazování vzácných dřevin, ale také úbytek unikátních druhů rostlin či zvířat a je nebezpečné i z hlediska okysličování planety.

Překvapivě ale i tato devastace životního prostředí může být k něčemu prospěšná. Jsou odhalovány travnaté plochy, dříve ukryté pod košatými korunami stromů a na světlo světa vyplouvají pradávná tajemství – ohromující a záhadné geoglyfy!

<>

◀▶

V brazilském regionu na hranici s Bolivií objevují badatelé na konci roku 2009 téměř 300 obrazců, jejichž původ musí prokazatelně sahat hluboko do historie. Tento šťavnatý archeologický úlovek vzbuzuje mnoho otázek.

Objekty mají různé tvary: kruh, čtverec, kosočtverec, někdy i mnohoúhelníky. Odborníky i veřejnost zaráží především jejich velikost. Hlavně díky ní byly odhaleny až pomocí satelitních snímků pořizovaných pro virtuální globus Google Earth.

Geoglyfy jsou hluboké 1 až 2 metry, jejich příkopy dosahují šíře neuvěřitelných 11 metrů a rozloha objektu se pohybuje mezi 90–300 metry v průměru. „Je to nekonečné. Každý týden nacházíme nové struktury,“ říká archeoložka Denise Schaan (*1962) z Federální univerzity v brazilském státě Pará a městě Belému, která se účastní archeologických výzkumů.

Odbornice se domnívá, že tyto geoglyfy mohou souviset s takzvanými „zahradními městy“ z povodí řeky Xingu v jihovýchodní oblasti Amazonie, o jejichž objevu informují média veřejnost v roce 2008. Jedná se o ruiny vesnic a zahrad, které naznačují, že amazonské deštné pralesy byly osídleny už před 400–1500 lety.

Mohli tito starousedlíci stát i za vznikem obřích geoglyfů?

VÝZNAM OBRANNÝ, NEBO NÁBOŽENSKÝ

„Pevně věřím, že zahradní města Xingu a geoglyfy spolu přímo nesouvisí,“ říká člen badatelského týmu Martti Pärssinen z Finského Kulturního a Akademického Institutu se sídlem ve španělském Madridu. Na některých místech jsou nalezeny pozůstatky lidské činnosti – keramika či broušené kameny, jinde však tyto stopy chybí.

Podle odborníků to naznačuje, že jisté geoglyfy mohly mít rituální význam, zatímco jiné fungovaly například jako prostředky obrany. Skutečně byl důvod k jejich vytvoření takto jednoduchý? Proč by se ale domorodci namáhali s mnohdy složitými geometrickými obrazci?

„Když přemýšlíte nad obranou, vybudujete většinou prostě zeď, nebo příkop,“ vysvětluje Schaan. Také prý s největší pravděpodobností nemají nic společného s nejznámějšími geoglyfy na planině Nazca, jež leží nedaleko.

Jaký byl tedy pravý důvod podivuhodných obrazců? Geoglyfy zcela jistě boří mýty o tzv. panenské Amazonii. Je evidentní, že v této oblasti kdysi dávno sídlila jakási civilizace. Kdo ale byli tito lidé?

INKOVÉ JSOU JEN JEDNI Z MNOHA

Badatelé se domnívají, že geoglyfy mohli vytvářet zdejší obyvatelé od období před 2000 lety až po 13. století našeho letopočtu. Jak si můžeme tyto domorodce představit? „Nejednalo se pouze o starodávný les s izolovanými kočovnými kmeny.

Šlo o důležité, usedlé a po dlouhou dobu velmi úspěšné kultury,“ říká Colin McEwan, vedoucí americké sekce Britského muzea v Londýně. Kdo tedy byli tajemní tvůrci? Někteří odborníci přicházejí s hypotézou, která naznačuje, že jsou za vše zodpovědní známí Inkové, prapůvodní obyvatelé Peru, jejichž sídlo leželo asi 200 kilometrů od místa, kde byly objeveny obrazce.

S tímto názorem se však celá vědecká obec ani zdaleka neztotožňuje. „Škála předkolumbijských společností v Amazonii jen pomalu vyplouvá na světlo a my budeme ohromeni počtem lidí, kteří zde žili,“ vysvětluje Alex Chepstow-Lusty z Francouzského Institutu pro Andská studia v Peru.

Variant možných původců je tedy skutečně mnoho, stejně tak jako verzí, snažících se vysvětlit účel tajemných geoglyfů. Odhalíme někdy tato tajemství?

Michaela Vondrušková