Lucifer, řečený také Satan, je podle křesťanské náboženské mytologie původcem všeho zla na světě a prvním hříšníkem. Staré příběhy o něm mluví jako o pyšném padlém archandělovi, který se pokusil uchvátit pro sebe boží moc, neboť se domníval, že je rovný svému pánovi. Co dalšího o děsivém démonu víme?

Na počátku věků je Lucifer podle křesťanských legend nejmocnějším z andělů. Pýcha jej však nutí jít proti Bohu a usilovat o jeho trůn. Planými sliby svede na scestí i další anděly a s jejich pomocí rozpoutá v nebi válku.

Osudový boj se mu však nepodaří vyhrát a trestem mu je svržení z nebe do nehostinné pustiny, z níž má být později vytvořen domov pro lidstvo, pozemský svět. „Jak to, že jsi spadl s nebe, ó Lucifeře v jitře vycházející?

Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy. Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy Boha silného vyvýším stolici svou a posadím se na hoře shromáždění k straně půlnoční. Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu.

A ty pak stren jsi až do pekla, pryč na stranu jámy,“ vypráví Bible kralická dávnou legendu. Společně s Luciferem jsou z nebes vyhnáni i další vzbouření andělé, kteří se postavili po jeho bok. Z těchto vyvrženců se pak údajně stanou démoni, kteří sužují svět do dnešních dní.

PLÍŽIVÁ MOC ZLA

Pouhým pánem pustiny ale Lucifer nezůstane věčně. Když se Bůh rozhodne stvořit lidi, které pro nedodržení jeho nařízení později vyžene z ráje, pro vyvržence Lucifera nastává čas pomsty. Rozehrává se nikdy nekončící partie o duše smrtelníků, které se démoni snaží obrátit ke zlu a odloučit je tak od Boha.

V Bibli je padlý archanděl představován jako Antikrist, pokušitel Ježíše Krista, zosobnění pýchy a vzdoru a protivník člověka. Jakou moc má v rukou? Údajně velmi nenápadnou, avšak mimořádně podmanivou.

Největší síla, již používá, je prý znalost lidského chtíče a slabin. Používá lež, sliby, klam a zachází mistrnou schopností manipulace. Do mysli člověka má také zasévat zaslepující pýchu, jeden ze smrtelných hříchů a hlavní příčinu války v nebi, která způsobila jeho vyhoštění z nebe a pád na zem.

PADLÝ ANDĚL SE MSTÍ NA LIDECH

Postava Lucifera nebo charakteristické rysy jeho příběhu se objevují v mnoha vírách. Je zmiňován v Bibli, islámském Koránu, ale třeba i ve starořeckých náboženských textech. Podle muslimů byl Iblis (obdoba Lucifera) vyhnán Alláhem z ráje poté, co odmítl poklonit se prvnímu člověku, a od té doby se údajně snaží zmařit boží dílo a zahubit co nejvíce lidských duší.

Je to jen náhoda, nebo shoda různých kultur svědčí o reálném základu podivné legendy? Je vůbec postava Lucifera myšlena jako reálná, nebo jde jen o pojmenování iluze zhmotněného zla? Podobně, jako je mezi lidmi zobrazován Lucifer, jsou vypodobňováni i někteří pohanští bozi, například germánský pán podvodů a lstí Loki či slovanský vládce podsvětí Veles, jehož bájný vzor se velmi podobá představě čerta.

Jak má ale Lucifer vypadat ve své křesťanské podobě? Samotná Bible nemluví přímo o tom, že by mohl měnit fyzické formy, jak se mnohdy uvádí v různých legendách. Často ale bývá zobrazován jako netvor s rohy a kopyty, držící trojzubec.

Novodobější vize jej pak vykreslují jako snědou a hrozivou, člověku podobnou bytost, nebo dokonce mnohem mírněji, jen jako pohledného muže, který využívá svého přitažlivého vzhledu, aby snáze pokoušel lidi, svedl je k hříchu a zmocnil se jejich duše.

Jitka Krulcová