Jeho originální název zní Un chien andalou. Trvá jen šestnáct minut. Vznikl v roce 1929. Francouzský experimentální film Luise Buňuela (1900-1983) a Salvadora Dalího (1904-1989) není určen pro slabé povahy.

Podřimovat u jeho sledování se nevyplácí, protože ve vzduchu je pohotově pořádná noční můra. Co je tak děsivého na téměř sto let starém filmu?

Herci, kteří se ve filmu zhostili hlavních rolí, spáchali později sebevraždu. Simone Mareuil (1903-1954) se upálila na veřejnosti, Pierre Batcheff (1907-1932) se úmyslně předávkoval drogou.

Obrazy z nevědomí

Film Andaluský pes nemá žádný skutečný příběh. Jde pouze o sled surrealistických obrazů, které jsou explicitně děsivé. Nejznámější je patrně sekvence zobrazující proříznutí oka mladé dívky břitvou.

Když Buňuel a Dalí psali scénář filmu, používali prý metodu podobnou automatickému psaní. Obrazy, které film nabízí, tak měly pocházet z nevědomí obou tvůrců.

Pokud se těšíte na hlavního hrdinu – andaluského psa, musíme vás zklamat. Žádný pes se ve filmu neobjeví. Natáčení filmu trvalo 14 dnů. Původně neměl film zvukovou stopu. O hudební podkres se staral gramofon za promítacím plátnem.

Temná energie

Ačkoli byl film velmi šokující, jeho premiéra byla úspěšná. V dalších týdnech však přišlo na úřady několik desítek udání od pohoršených diváků. Tvrdí se, že u několika těhotných žen po návštěvě kina došlo k potratu.

Když se v padesátých letech veřejně upálila představitelka hlavní role, spekulovalo se i o vlivu filmu na tento děsivý čin. Snímek Andaluský pes se dá snadno dohledat a vidět na internetu.

Ačkoli jde z hlediska současné filmařiny o archaické dílko, v jeho bizarních obrazech je stále cosi velmi zneklidňujícího a šokujícího. Mohou mít obrazy z filmu Andaluský pes v sobě nějakou temnou energii?

Kdoví… Jisté však je, že patronem surrealistů, potažmo tedy obou autorů filmu, byl proslulý psychoanalytik Sigmund Freud (1856-1939). A ten věděl o lidské duši hodně, co říkáte?!