Po celém světě se již po 400 let objevují hlášení o podivné substanci, která čas od času padá z nebe na naše hlavy. Jedná se prý o tenká bílá vlákna, která se po tisících snáší z oblohy a po dopadu na zem se úplně rozplynou.

Vžilo se pro ně označení „andělská vlákna“ a vědci stále nemají jasno, o co se vlastně jedná.

Pozorování těchto vláken jsou hlášena již z 16. století. Vždy se jedná o stejný scénář. Z jasné oblohy začnou z ničeho nic padat na zem stovky a tisíce tenkých bílých vláken, která se po dopadu na zem nebo na jakýkoli pevný předmět během chvíle rozplynou.

Vědci si již desítky let marně lámou hlavu, o jaký materiál se jedná a odkud pochází. Neexistuje žádná uspokojivá teorie, která by tuto záhadu dokázala objasnit.

Tento fenomén byl zaznamenán na celém světě, jeho pozorování jsou hlášena např. z Kanady, USA, Austrálie, Finska či Francie. Konspirátoři věří, že se jedná o odpadní produkty z pohonu mimozemských lodí.

Této teorii nahrává skutečnost, že výskyt andělských vláken je často hlášen v souvislosti s pozorováním nevysvětlitelných světel na obloze a podivných strojů doutníkového tvaru.

Někteří však tato zvláštní světla spojují spíše s utajenými vládními pokusy, kterými se mocní světa pokouší ovlivnit lidstvo.

Sami odborníci přiznávají, že nemají nejmenší tušení, o co se vlastně jedná. Výskyt tohoto jevu není příliš častý, aby se dal řádné vědecky zdokumentovat. Navíc vlákna se po dopadu brzy rozplynou a není tudíž ani možné jejich uchování pro pozdější výzkum.

Nicméně několik testů provedeno byl. K prvnímu došlo po 2. světové válce, kdy bylo několik vláken zachyceno a zkoumáno pod mikroskopem. Výsledky tohoto výzkumu jsou však natolik neuvěřitelné, že je většina vědců zavrhla jako neprůkazné.

Po ozáření UV světlem prý vlákno ožilo a snažilo se odplazit ze světla pryč, než se zcela rozplynulo. Tento výzkum by tedy poukazoval na organický původ vláken.

Podobný výzkum se stejnými výsledky byl údajně proveden i roku 2014 v Portugalsku, kde byla tato vlákna zachycena naposledy. Po dva týdny prý padala z nebe, načež byla podrobena výzkumu, ve kterém pod UV zářením znovu ožila.

Umírněnější teorie hovoří spíše o pavoučích vláknech. Je totiž známo, že mnoho druhů pavouků tímto způsobem migruje na velké vzdálenosti, a to i ve velkých skupinách. Vlákno i s pavoukem je unášeno větrem a za bezvětří padají zpět k zemi.

Tato teorie však nevysvětluje, jak je možné, že se vlákna po dopadu na zem rozplynou. Fenomén „andělských vláken“ tak dosud zůstává nerozluštěn.