Záhadná nemoc, která přichází zdánlivě odnikud, na počátku novověku ničí obyvatelstvo Anglie. Zabíjí chudé i urozené a smrt nastává jen několik hodin po prvních příznacích. Tím nejnápadnějším je silné pocení.

Kde se vzal takzvaný anglický pot? To dodnes nikdo netuší.

Silné bolesti hlavy, ramen, zad, paží a nohou, žaludeční a jaterní potíže, neuhasitelná žízeň, bušení srdce a velmi silné pocení. To jsou příznaky záhadné nemoci, která v několika vlnách během 15. a 16.

století decimuje obyvatelstvo Anglie. Nemocní se cítí, jako by jejich tělo bylo spalováno ohněm a v mnoha případech do několika hodin od prvních příznaků umírají. Mezi oběťmi jsou chudí, vojáci i šlechta.

Situace je natolik vážná, že před chorobou, která se šíří Londýnem, utíká i samotný král. Nemoc, pro kterou se vžije přiléhavé označení „anglický pot“, nikdo nedokáže vyléčit. A do dnešních dnů zůstává tato podivná epidemie nevysvětlena.

Objevila se stejně záhadně, jako zmizela. Co způsobilo anglický pot?

Král raději utíká

Poprvé se anglický pot objevuje na konci bitvy u Bosworthu v srpnu 1485, kdy vojska tehdejšího krále Richarda III. (1452–1485) podlehnou vojákům Jindřicha VII. (1457–1509). Nemoc se projeví na obou stranách bitevního pole a vyžádá si řadu životů.

Brzy poté, co vítězné vojsko přitáhne do Londýna, začíná tajemné choroba pustošit i toto město napříč všemi společenskými vrstvami.

„Dokonce se zdálo, že choroba dává přednost aristokracii, jejích členové začali houfně umírat,“ tvrdí britský badatel Karl P. N. Shuker (*1959). „V chudých čtvrtích, jež byly obvykle zužovány chorobami, se nemoc neprojevovala tak dramaticky.

“ Měli snad chudí vypěstovanou imunitu vůči tajemné chorobě? Nemoc se městem šíří tak zběsile, že Jindřich VII. odkládá svou korunovaci a opouští město. „Když epidemie dorazila do Oxfordu, skosila smrt tolik lidí, že slavná univerzita musela být uzavřena a mnozí studenti uprchli z města, aby unikli jisté smrti,“ líčí situaci Shuker. Ještě na konci roku 1485 však choroba náhle mizí. Co ji způsobilo?

Zabíjela chřipka?

Další rány přicházejí v roce 1508, kdy král opět prchá z Londýna, a v letech1517 a 1528, kdy je průběh epidemie nejhorší. Právě v roce 1528 se nemoc dostává i do blízkosti krále Jindřicha VIII. (1491–1547). Nakazí se králův kancléř i budoucí králova choť Anna Boleynová (1501–1536), oba jako zázrakem přežijí. O rok později se nemoc rozšíří i do Evropy, kde zabíjí zejména v Německu. Naposledy udeří v roce 1551 opět v Londýně.

Pak už se nikdy neobjeví. Co byla záhadná epidemie zač?

Pozdější lékaři čerpající z detailních popisů dobových listin pro chorobu nenašli žádné uspokojivé vysvětlení. Podle některých teorií šlo o kombinaci několika chorob, to ale mnozí odmítají. Nejvíce favorizovaným vysvětlením je, že Anglii pustošil dosud neznámý druh chřipky.

Mohla by se nemoc vrátit i nyní? Věděli bychom si s ní rady? Nezbývá než doufat, že se nemoc po uplynulých staletích znovu neprobudí k životu.