Záhadná nemoc, která přichází zdánlivě odnikud, na počátku novověku ničí obyvatelstvo Anglie. Zabíjí chudé i urozené a smrt nastává jen několik hodin po prvních příznacích. Tím nejnápadnějším je silné pocení. Kde se vzal takzvaný anglický pot? To dodnes nikdo netuší.

Silné bolesti hlavy, ramen, zad, paží a nohou, žaludeční a jaterní potíže, neuhasitelná žízeň, bušení srdce a velmi silné pocení. To jsou příznaky záhadné nemoci, která v několika vlnách během 15. a 16. století decimuje obyvatelstvo Anglie. Nemocní se cítí, jako by jejich tělo bylo spalováno ohněm a v mnoha případech do několika hodin od prvních příznaků umírají. Mezi oběťmi jsou chudí, vojáci i šlechta. Situace je natolik vážná, že před chorobou, která se šíří Londýnem, utíká i samotný král. Nemoc, pro kterou se vžije přiléhavé označení „anglický pot“, nikdo nedokáže vyléčit. A do dnešních dnů zůstává tato podivná epidemie nevysvětlena. Objevila se stejně záhadně, jako zmizela. Co způsobilo anglický pot?

Král raději utíká

Poprvé se anglický pot objevuje na konci bitvy u Bosworthu v srpnu 1485, kdy vojska tehdejšího krále Richarda III. (1452–1485) podlehnou vojákům Jindřicha VII. (1457–1509). Nemoc se projeví na obou stranách bitevního pole a vyžádá si řadu životů. Brzy poté, co vítězné vojsko přitáhne do Londýna, začíná tajemné choroba pustošit i toto město napříč všemi společenskými vrstvami.

„Dokonce se zdálo, že choroba dává přednost aristokracii, jejích členové začali houfně umírat,“ tvrdí britský badatel Karl P. N. Shuker (*1959). „V chudých čtvrtích, jež byly obvykle zužovány chorobami, se nemoc neprojevovala tak dramaticky.“ Měli snad chudí vypěstovanou imunitu vůči tajemné chorobě? Nemoc se městem šíří tak zběsile, že Jindřich VII. odkládá svou korunovaci a opouští město. „Když epidemie dorazila do Oxfordu, skosila smrt tolik lidí, že slavná univerzita musela být uzavřena a mnozí studenti uprchli z města, aby unikli jisté smrti,“ líčí situaci Shuker. Ještě na konci roku 1485 však choroba náhle mizí. Co ji způsobilo?

Zabíjela chřipka?

Další rány přicházejí v roce 1508, kdy král opět prchá z Londýna, a v letech1517 a 1528, kdy je průběh epidemie nejhorší. Právě v roce 1528 se nemoc dostává i do blízkosti krále Jindřicha VIII. (1491–1547). Nakazí se králův kancléř i budoucí králova choť Anna Boleynová (1501–1536), oba jako zázrakem přežijí. O rok později se nemoc rozšíří i do Evropy, kde zabíjí zejména v Německu. Naposledy udeří v roce 1551 opět v Londýně. Pak už se nikdy neobjeví. Co byla záhadná epidemie zač?

Pozdější lékaři čerpající z detailních popisů dobových listin pro chorobu nenašli žádné uspokojivé vysvětlení. Podle některých teorií šlo o kombinaci několika chorob, to ale mnozí odmítají. Nejvíce favorizovaným vysvětlením je, že Anglii pustošil dosud neznámý druh chřipky. Mohla by se nemoc vrátit i nyní? Věděli bychom si s ní rady? Nezbývá než doufat, že se nemoc po uplynulých staletích znovu neprobudí k životu.