V roce 2003 vyráží z rašeliniště u Clonycavanu v irském hrabství Meath na povrch něco, co vypadá jako pozůstatky dávné tragédie. Rašelinářský stroj vyzvedává tělo muže, který umírá přibližně před 2300 lety. Rašelina zachovala jeho hlavu, trup a část končetin v neuvěřitelném stavu. Vědci brzy zjišťují, že nejde o člověka, který jednoduše zemře v bažině. Na lebce jsou stopy několika ničivých úder

Ne všechny středověké vraždy se odehrávají na hradech a netýkají se králů. Některé se odehrávají na cestách, u městských bran nebo na odlehlých panstvích. O jejich obětech často víme jen díky několika řádkům v popravčích knihách. Ty přitom dokážou být překvapivě konkrétní: Prozrazují jména zavražděných, místa přepadení i jména mužů, kteří se k činům přiznávají. Nechybí nádech tajemna. Jeden z n

Šumava umí být krásná až k neuvěření. Jenže stačí, aby se setmělo, zvedla se mlha a mezi stromy se ozval neznámý zvuk, a stejný les najednou působí úplně jinak. Po generace se tu vyprávějí příběhy o divokých lovcích, bytostech ukrytých v korunách stromů, bludičkách i jezerech, která prý dokážou pohltit člověka. Které šumavské pověsti nahánějí největší hrůzu? Představte si, že kráčíte Šumavou kr

Pod zemí bývá tma, ticho a zvláštní ozvěna každého zvuku. České doly a štoly proto odedávna živí nejen hornické příběhy, ale také legendy o tajemných hlasech, nevysvětlitelných zvucích, ztracených lidech a místech, kam se lidé raději nevracejí. Některé příběhy mají překvapivě racionální vysvětlení, jiné zůstávají zahalené tajemstvím. Jedním z nejtemnějších míst českého hornictví jsou Březové Ho

Zhasnout lampu, sednout si kolem stolu, položit ruce na desku a čekat. Možná přijde duch zemřelého příbuzného, možná zpráva z onoho světa a možná se jen pohne nábytek. Vyvolávání duchů se v 19. století mění v pozoruhodný společenský fenomén. Do českých zemí přichází moderní spiritismus později než do západní Evropy, ale když dorazí, dokáže pořádně rozvířit poklidné večery. Je polovina 19. stole

Zlato, drahé kameny, relikvie, zbraně i předměty, které mají připomínat nejstarší české panovníky. Poklad spojený se svatým Václavem a přemyslovskou dynastií po staletí dráždí lidskou fantazii. Některé cennosti se dochovaly dodnes, jiné zmizely v bouřlivých dějinách. Pátrání po těch ztracených připomíná dobrodružný román. Když se řekne poklad svatého Václava, člověk si snadno představí tajnou k

Nejsou tak slavné jako Kamenný pastýř u Klobuk a turisté kolem nich často projdou bez povšimnutí. Přesto právě tyhle kameny mohou být mnohem tajemnější. Některé vypadají jako lidé, jiné jako bytosti zkamenělé v okamžiku prokletí. U několika dodnes není jasné, kdy je člověk vztyčil, proč si vybral právě dané místo a co pro něj kámen znamenal. V samém srdci Družce na Kladensku stojí kámen, který

V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy. Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely. Příběh začíná v

Ráno je pole ještě obyčejné. O několik hodin později se ale v obilí objevuje dokonalý kruh, několik propojených prstenců nebo geometrický obrazec, který je ze země téměř nemožné přečíst. Zpráva se šíří rychle a spolu s ní přichází otázka, která fascinuje záhadology už desítky let: Kdo obrazec vytvořil? Člověk s prknem a provazem, přírodní síly, nebo něco, co zatím neumíme vysvětlit? Česká kraji

Na vrchu Rovina nad Kounovem leží více než dva tisíce křemencových kamenů uspořádaných do podivuhodně rovných linií. Už desítky let se pátrá po jejich stáří i účelu. Nejnovější poznatky přitom přinášejí zajímavý posun. Otázka, zda jsou kameny místní, nebo je sem lidé dopravili, může být pro rozluštění celé záhady zásadní. Kounovské řady objevil v roce 1934 místní učitel Antonín Patejdl. Náhorní