Záhadologové a autoři, kteří se pohybují na pomezí folkloru, historie a „mysteria“ se na Bílou paní dívají trochu jinak než běžní historici. Neberou ji jen jako literární legendu, ale jako tzv. „reziduální jev kolektivní paměti. Jde tedy o stopu skutečné historické osoby (Perchty z Rožmberka), která se v lidovém vyprávění proměnila v opakující se „přízrak“ vázaný na konkrétní místa. V záhadolog

Občas se mezi českými záhadami objeví příběh, který zní až příliš dobře na to, aby byl pravdivý. Zmizelý pilot, beze stop, bez trosek, bez vysvětlení. Jenže právě tady začíná být tahle „záhada“ podezřele zajímavá, protože čím víc ji zkoumáte, tím víc se rozpadá pod rukama. Příběh o pilotovi Janu Světlíkovi se šíří hlavně internetem a různými seznamy záhad. Scénář je lákavý: zkušený český pilot

Na dvoře habsburského císaře Rudolfa II. to dlouho vře. Edward Kelley drží zázračnými elixíry, sliby zlata i tajemnými pokusy drží v napětí samotného panovníka. Jenže když se víra změní v pochybnosti, přichází okamžik, kdy se z miláčka dvora stává vězeň. V potemnělé pracovně na Pražském hradě hoří svíce. Edward Kelley (1555–1597) se sklání nad baňkou, tekutina v ní podivně mění barvu. „Vidíte,

Touha proměnit obyčejné kovy ve zlato provází lidstvo po staletí. Alchymisté věří, že drží klíč k tajemství bohatství i nesmrtelnosti. Dnes jejich sny zkoumá moderní věda a odpověď je překvapivější, než bychom čekali. Alchymisté ve středověku a raném novověku pracují v polotemných laboratořích plných křivulí, pecí a záhadných symbolů. Hledají takzvaný kámen mudrců, látku, která má údajně proměn

Jsou místa, kde je ticho uklidňující. A pak jsou místa, kde je ticho… podezřelé. Ďáblova kazatelna patří přesně do té druhé kategorie. Stačí pár kroků mezi skalami a člověk má pocit, že sem nepatří, jako by tu něco kdysi stálo, mluvilo… a možná pořád čeká. V Česku se název „Ďáblova“ nebo „Čertova kazatelna“ objevuje na více místech, ale jedno z nejznámějších leží u Plzně, v oblasti Radčic. Jde

Noc na hradě Zvíkov má zvláštní atmosféru. Jakmile se zavřou brány a turisté odejdou, ticho přeruší jen vítr od Vltavy. A právě tehdy prý přichází on, bezhlavý templář. Postava, která neděsí křikem, ale tichou, neodbytnou přítomností. Podle starých pověstí jde o rytíře potrestaného za zradu vlastního řádu. Přichází bez varování, kroky nejsou slyšet, ale přesto ho prý lidé „cítí“ dřív, než by ho

Na dvoře císaře Rudolfa II. se šeptá o hvězdách. A uprostřed tohoto šepotu sedí Johannes Kepler, muž, který počítá pohyb planet a zároveň z nich čte lidské osudy. Když tvoří horoskop, nevzniká jenpm předpověď. Vzniká zvláštní směs vědy, intuice a opatrné skepse. Astronom Johannes Kepler (1571-1630) se sklání nad pergamenem a zakresluje postavení planet v okamžiku narození. „Saturn stojí vysoko,

Protínají naši planetu neviditelné energetické dráhy? A stavěli dávní stavitelé pyramid své monumenty právě tam, kde Země „pulzuje“ nejsilněji? Teorie o tzv. ley lines láká dobrodruhy, záhadology i snílky, kteří věří, že starověké civilizace věděly o světě víc, než si dnes připouštíme. Pojem ley lines poprvé zpopularizoval britský badatel Alfred Watkins ve 20. století, když si všiml, že něk

Na první pohled obyčejné vejce. Křehká skořápka, hladký tvar, nic víc. A přece se právě v něm po tisíciletí skrývá jeden z nejstarších symbolů lidstva, zárodek života, tajemství zrození i příslib věčného návratu. Velikonoční vejce není jen ozdoba na stole. Je to tichý svědek dávných rituálů, které dodnes promlouvají k naší představivosti. Vejce se objevuje v mýtech napříč kontinenty dávno p

Velikonoce jsou svátky radosti, znovuzrození a světla. Jenže pod barevnou slupkou pomlázek, vajíček a beránků se skrývá cosi mnohem staršího, a to vrstvy tajemství, dávných rituálů a nejasných symbolů, které přežily tisíce let. Co vlastně slavíme? A kolik z dnešních tradic má kořeny v dávno zapomenutých kultech? Velikonoce se oficiálně vztahují ke křesťanskému příběhu ukřižování a zmrtvýchvstán