V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy. Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely. Příběh začíná v

Ráno je pole ještě obyčejné. O několik hodin později se ale v obilí objevuje dokonalý kruh, několik propojených prstenců nebo geometrický obrazec, který je ze země téměř nemožné přečíst. Zpráva se šíří rychle a spolu s ní přichází otázka, která fascinuje záhadology už desítky let: Kdo obrazec vytvořil? Člověk s prknem a provazem, přírodní síly, nebo něco, co zatím neumíme vysvětlit? Česká kraji

Na vrchu Rovina nad Kounovem leží více než dva tisíce křemencových kamenů uspořádaných do podivuhodně rovných linií. Už desítky let se pátrá po jejich stáří i účelu. Nejnovější poznatky přitom přinášejí zajímavý posun. Otázka, zda jsou kameny místní, nebo je sem lidé dopravili, může být pro rozluštění celé záhady zásadní. Kounovské řady objevil v roce 1934 místní učitel Antonín Patejdl. Náhorní

Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak. Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi? Největší záhada spočívá v samotném slově

Nad horskými loukami Hrubého Jeseníku vystupuje ze zeleně podivuhodná skalní hradba. Petrovy kameny působí, jako by sem patřily spíš legendy než obyčejný svět. Po staletí se o nich vypráví jako o místě, kam se za temných nocí slétají čarodějnice. Jenže za tajemnou pověstí se skrývá mnohem děsivější skutečnost. Nejde totiž o důkaz skutečných sabatů, ale o příběh strachu, mučení a výpovědí, které

Temné hřbitovy, podivně uložené kostry a lidé, kteří se po smrti vracejí mezi živé. Upíři patří k nejděsivějším postavám evropských pověstí a překvapivě silnou stopu zanechávají také u nás. Archeologové tu skutečně našli hroby, které vypadají, jako by se živí kdysi snažili mrtvé za každou cenu udržet pod zemí. Jenže co se za nimi opravdu skrývá? Píše se rok 1966 a archeologové v Čelákovicích od

Stačí projít lesem, sejít z dnešní cesty a najednou se pod nohama objeví nenápadný val, prohlubeň nebo kamenná hromádka. Na první pohled nic neznamená. Jenže právě tady může před staletími stát vesnice, kde žijí desítky lidí, děti běhají mezi domy a z komína stoupá kouř. Pak přišla válka, nemoc, změna krajiny nebo prostě pomalý odchod. Domy zmizely a vesnice se ztratila. Archeologové dnes její

Devět dřevěných křížů stojí u silnice nedaleko Velké Bíteše a už po staletí přitahuje pozornost lidí, kteří tudy projíždějí. Legenda vypráví o svatbě, která se proměňuje v krvavý masakr, o zhrzené lásce a devíti mrtvých. Jenže když se po příběhu začne pátrat v archivech a v zemi pod kříži, přichází překvapivé zjištění. To nejdůležitější z celé tragédie totiž zatím nikdo nedokáže spolehlivě potvrdi

Templáři mizí z dějin ve chvíli, kdy je jejich řád roku 1312 zrušen. Spolu s nimi se ztrácí i představa nesmírného bohatství, které mělo putovat Evropou. Část majetku přebírají jiné řády, část se dostává ke světským vlastníkům. A právě kolem toho, co se nepodařilo dohledat, vyrůstá jedna z nejpřitažlivějších záhad středověku. Mohl být templářský poklad ukrytý někde v Čechách? Pokud bychom měli

Na první pohled je to jen otvor v zemi. Ve skutečnosti patří hradní studna k nejdůležitějším a zároveň nejzáhadnějším místům celého hradu. Bez vody se posádka dlouho neubrání, proto stavitelé hledají způsob, jak ji dostat přímo za hradby. Někdy kopou desítky metrů do skály, jindy vodu přivádějí štolou. A kolem hlubokých černých šachet postupně vznikají příběhy o tajných chodbách, vězních i poklade