Šumava umí být krásná až k neuvěření. Jenže stačí, aby se setmělo, zvedla se mlha a mezi stromy se ozval neznámý zvuk, a stejný les najednou působí úplně jinak. Po generace se tu vyprávějí příběhy o divokých lovcích, bytostech ukrytých v korunách stromů, bludičkách i jezerech, která prý dokážou pohltit člověka. Které šumavské pověsti nahánějí největší hrůzu? Představte si, že kráčíte Šumavou kr

Pod zemí bývá tma, ticho a zvláštní ozvěna každého zvuku. České doly a štoly proto odedávna živí nejen hornické příběhy, ale také legendy o tajemných hlasech, nevysvětlitelných zvucích, ztracených lidech a místech, kam se lidé raději nevracejí. Některé příběhy mají překvapivě racionální vysvětlení, jiné zůstávají zahalené tajemstvím. Jedním z nejtemnějších míst českého hornictví jsou Březové Ho

Zhasnout lampu, sednout si kolem stolu, položit ruce na desku a čekat. Možná přijde duch zemřelého příbuzného, možná zpráva z onoho světa a možná se jen pohne nábytek. Vyvolávání duchů se v 19. století mění v pozoruhodný společenský fenomén. Do českých zemí přichází moderní spiritismus později než do západní Evropy, ale když dorazí, dokáže pořádně rozvířit poklidné večery. Je polovina 19. stole

Zlato, drahé kameny, relikvie, zbraně i předměty, které mají připomínat nejstarší české panovníky. Poklad spojený se svatým Václavem a přemyslovskou dynastií po staletí dráždí lidskou fantazii. Některé cennosti se dochovaly dodnes, jiné zmizely v bouřlivých dějinách. Pátrání po těch ztracených připomíná dobrodružný román. Když se řekne poklad svatého Václava, člověk si snadno představí tajnou k

Nejsou tak slavné jako Kamenný pastýř u Klobuk a turisté kolem nich často projdou bez povšimnutí. Přesto právě tyhle kameny mohou být mnohem tajemnější. Některé vypadají jako lidé, jiné jako bytosti zkamenělé v okamžiku prokletí. U několika dodnes není jasné, kdy je člověk vztyčil, proč si vybral právě dané místo a co pro něj kámen znamenal. V samém srdci Družce na Kladensku stojí kámen, který

V temném nitru Moravského krasu se před více než 2500 lety odehrává událost, jejíž přesný příběh stále uniká. Býčí skála ukrývá lidské ostatky, zvířecí kosti, zbraně, šperky, nádoby i neobyčejné předměty z různých částí Evropy. Nejnovější výzkum ale přináší důležitý střípek do skládačky: odborníci nově zkoumají samotné konstrukce, v nichž se pravěké ostatky a předměty nacházely. Příběh začíná v

Ráno je pole ještě obyčejné. O několik hodin později se ale v obilí objevuje dokonalý kruh, několik propojených prstenců nebo geometrický obrazec, který je ze země téměř nemožné přečíst. Zpráva se šíří rychle a spolu s ní přichází otázka, která fascinuje záhadology už desítky let: Kdo obrazec vytvořil? Člověk s prknem a provazem, přírodní síly, nebo něco, co zatím neumíme vysvětlit? Česká kraji

Na vrchu Rovina nad Kounovem leží více než dva tisíce křemencových kamenů uspořádaných do podivuhodně rovných linií. Už desítky let se pátrá po jejich stáří i účelu. Nejnovější poznatky přitom přinášejí zajímavý posun. Otázka, zda jsou kameny místní, nebo je sem lidé dopravili, může být pro rozluštění celé záhady zásadní. Kounovské řady objevil v roce 1934 místní učitel Antonín Patejdl. Náhorní

Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak. Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi? Největší záhada spočívá v samotném slově

Nad horskými loukami Hrubého Jeseníku vystupuje ze zeleně podivuhodná skalní hradba. Petrovy kameny působí, jako by sem patřily spíš legendy než obyčejný svět. Po staletí se o nich vypráví jako o místě, kam se za temných nocí slétají čarodějnice. Jenže za tajemnou pověstí se skrývá mnohem děsivější skutečnost. Nejde totiž o důkaz skutečných sabatů, ale o příběh strachu, mučení a výpovědí, které