Plameny stravují plátno pokryté drobnými obrázkovými znaky. Sotva jedno dohoří, španělský misionář přihodí do ohně další. Během krátké chvíle tak shoří několik desítek mayských rukopisů. Než ale písemná díla skončí v prachu, jeden z jejich ničitelů zaznamená alespoň zlomky písma pro budoucí generace. Naštěstí. Indiánská matka přitiskne svému měsí

Boží spravedlnost na nás seslala dosud neznámou nemoc, jež se objevila L. P. 1493 v Barceloně. Nejdříve bylo nakaženo město, pak celá Evropa a nakonec celý obydlený svět,“ stěžují si koncem 15. století španělští lékaři. S léčbou si nevědí rady a svým pacientům proto předepisují jed.   Nákaza, které na přelomu 15. a 16. století podlehne starý kontinent, se jmenuje syfilis. Doktoři nad ní vrtí hl

„Zotavuji se a cítím se mnohem lépe,“ poznamenává si v roce 1817 anglická spisovatelka Jane Austenová , která se proslavila románem Pýcha a předsudek. Radost ale nebude trvat dlouho.  Teď si ještě Jane Austenová (1775 – 1817) si pochvaluje si, že už nemá ty „černé, bílé, a jiné skvrny na kůži“. Když nemocná žena odloží pero, ještě netuší, že ji od smrti dělí jenom velmi krátká doba. Její předča

Renesanční umělec a vědec Leonardo da Vinci (1452 – 1519) přichází s prvním vlhkoměrem, přístrojem, který měří vlhkost vzduchu. Jeho základ je geniálně jednoduchý, používá totiž lidské vlasy!   Ty umí pohltit a udržovat vodu a podle vlhkosti mění svoji délku. V přístroji se jednoduše napnou tak, aby k nim měl přístup vzduch, a páčka ukazuje změnu jejich délky. Nejpřesněji prý ukazují blonďaté! 

„Nemiluje ženy,“ svěřuje se v roce 1645 francouzská královna Anna Rakouská své přítelkyni paní de Hautefort. Řeč je o jejím oblíbenci kardinálu Mazarinovi. Pomluvami chce zakrýt jejich milostný vztah. „Pochází ze země, kde mají úplně jiné sklony,“ naráží na jeho italský původ a vytváří zdání, že její milenec je homosexuál. Zlé jazyky nenechají na Julesi Mazarinovi (1602–1661), francouzském kard

Směs listů rostliny Erythroxylum coca společně s popelem žvýká příslušník kmene Inků. Čeká ho téměř osmdesátikilometrový pochod ve vysokohorském terénu. Díky posílení zvládne celou trasu bez přerušení a ani nebude mít hlad. Když Španěl Francisco Pizarro (1475–1541) se svými výpravami ničí Inckou říši, je konzumace koky ale většinou jenom výsadou vyšších vrstev. Teprve později její účinky ocení

První věk je věkem podřízenosti otroků, druhý je věk synovské závislosti, třetí bude věkem svobody. První byl věkem starců, druhý je věkem mladých lidí a třetí bude věkem dětí,“ prohlašuje Jáchym z Fiore. Na to, jak skončí svět, má svůj vlastní názor. Představy o konci světa se lidstvem vinou už od doby jeho vzniku. Doslova paniku v lidech vzbudí letopočet 1000, ale i později rostou představy o

„Zlé znamení na obloze,“ ukazují si vyděšeně Havajci. Tak velkou zářivě bílou hvězdu ještě neviděli. Kdo ví, co na ně bohové chystají. Nic dobrého to jistě nebude. „To dítě musí zemřít,“ rozhodnou o osudu maličkého chlapce. Když se havajskému náčelníkovi, princi Keouovi a Kekuiapoiwě II., neteři havajského krále Alapainuiho (†1754), narodí potomek, na obloze se objeví zářící hvězda. Podle havaj

Krásný mladík proběhne cílem. Vypracované tělo se leskne potem a svaly na něm jenom hrají. Sotva dorazí, dav začne šílet a svého hrdinu div neumačká. Prvenství ve starořeckých olympijských hrách se pro atlety stává obrovským ternem. Kromě oslavných ód, ve kterých „do daleka září sláva… kde bojuje rychlost a síla spojená s odvahou,“ jak zpívá řecký básník Pindaros (522 – 446 př. n. l.), výhra zn

Na západní straně čínského hrobu pocházejícího ze 4. tisíciletí př. n. l. se skví vyobrazení tygra z mušlí. Kočkovitá šelma chrání svět zemřelých. Později se v lidovém čínském umění stává strážcem lidí a dětí. Už ve starověku mu lidé přiřkli nadpřirozenou sílu a schopnosti. Není ovšem jediným zvířetem, které si spojovali vlastnostmi bohů a šamanů. EGYPT: KOČKA ZTĚLESŇUJE BOHYNI „Zabil kočku,“ ta