Až do 20. století znali lidé pouze jednu stranu našeho souputníka Měsíce. Teprve v roce 1959 vyfotografovala nám doposud jeho neznámou stranu sovětská vesmírná sonda Luna 3. Jenže to nebylo poprvé, kdy ji někdo z lidí spatřil... Dne 24. června 1931 japonský profesor Tomokiči Fukurai (1869-1952) vložil do skříňky, v rámci experimentu zkoumajícího fotografic

Obec Žehuň, nacházející se nedaleko Kolína ve Středočeském kraji, skrývá zajímavý cíl nejen k naplánování výletu, ale i k ezoterickému bádání. Najdeme zde kostnici, o které se mluví v souvislosti s lebkami husitských bojovníků, a to díky výzkumu profesora Václava Smrčky, jenž začal v roce 2017. Lebky husitských bojovníků? Profesor si v rámci výzkumu všiml ty

Snad každé starobylé sídlo mívá svoje obyvatele z jiné dimenze. Výjimkou tedy není ani moskevský Kreml, který je jedním z nejstarších hradů v Evropě, navíc s poměrně krvavou historií. V průběhu dlouhých staletí zde zemřelo mnoho lidí. Je tedy pouhou náhodou, že nejen obyvatelé Kremlu včetně hostů, ale i turisté jsou zde velmi často svědky nevysvětlitelných jevů? [gallery ids="123810,123808,123

Postavu krvelačné uherské hraběnky Alžběty Báthoryové (1560-1614) zná pravděpodobně každý. O tom, že Alžběta velmi pravděpodobně trpěla nějakou duševní poruchou, zřejmě nikdo nepochybuje. Podle badatelů mohla být na vině možná i nějaká genetická zatíženost, jelikož oba její rodiče pocházeli původně ze stejného rodu, který se ve 14. století rozdělil na dvě větve. [gallery ids="123694,123693,1236

O smrti věhlasný dánského astronoma, astrologa a alchymisty jménem Tycho Brahe (1546 – 1601) se obvykle traduje, že ze zdvořilosti nedokázal včas opustit hostinu a praskl mu tak močový měchýř. Domněnky o tom, že tento jeden z nejvýznamnějších astronomů historie nezemřel přirozenou smrtí, se objevily již ihned vzápětí po jeho smrti. Popsané okolnosti jeho skonu prý skutečně odpovídaly jakési otravě

Asasíni neboli též hašašíni, jakási středověká sekta, tajné hnutí, které vzniklo kolem roku 1080, významně se rozšířilo na mnoha místech Středního východu a potom přibližně o dvě stě let později zaniklo v důsledku invaze Mongolů. Templáři u zrodu prvních tajných společností? Naše převažující představy o asasínech se často nesou v duchu politických vraž

Branišovský les zvaný také Bor, ležící u Českých Budějovic, se stal v posledních letech doslova záhadologickým fenoménem. Dnes je již poměrně složité vyznat se v tom, které z místních legend se zakládají na skutečnosti a co je jen pouhou fantazií. Jak ale vlastně tento les přišel ke své strašidelné pověsti? Snad nejstarší je legenda, která vypráví, že za

Tajuplný kopec Krudum, nacházející se nedaleko města Sokolov, zaujme již svým neobvyklým názvem, který je zřejmě keltského původu. Dnes si již můžeme ruiny místního ztraceného románsko-gotického kostela prohlédnout. V roce 2002 totiž archeologové objevili zbytky kamenných konstrukcí a terénní úpravy. Kostel byl proto znovu nalezen a doslova vykopán ze země… [gallery ids="122940,122939,12293

Pověsti o takzvané Divoké honbě se v našich zemích objevují více v Čechách než na Moravě. Honba má zpravidla podobu vojska mrtvých, které se cvičí ve zbrani nebo hoduje u ohně a okolo půlnoci dramaticky táhne krajem. Příběhy o tomto strašidelném jevu se vyskytují i ve Francii, v Polsku, Irsku nebo na Balkáně. Efekty fenoménu Většinou je tato honba

Zámek Úsobí najdeme 14 kilometrů jižním směrem od Havlíčkova Brodu. Zámek nechal v 18. století vystavět švédský rytíř Ludvík Goldlin z Tiefennau, jehož rod se do Evropy dostal v době válečného tažení. Rodina si však příliš mnoho štěstí v novém domově neužila... Tragický osud Osud nebyl nakloněn ani jednomu ze čtyř dětí. Podle pověsti se nejstar