Ve finské mytologii se objevuje vodní příšera pojmenovaná Iku-Turso. Zmiňuje se o ní i slavný finsko-karelský epos Kalevala. Občas je popisována jako velká chobotnice, jindy jako obrovský mrož. Je zde však ještě jedna možnost. Jaká?
První zmínky o tomto vodním monstru se měly objevit již v šestnáctém století. I v současnosti je Iku-Turso v Zemi tisíců jezer velmi populární. Stal se námětem i mnoha moderních hororových příběhů.
O jeho důležitosti ve finských reáliích svědčí i fakt, že též jedna z finských ponorek za druhé světové války nesla bojové jméno Iku-Turso.
V podezření je sumec
Badatelé, kteří se mýtem o záhadném tvorovi Iku-Turso zabývali, upozorňovali, že jeho předobraz může být dokonce velmi reálný. Obraz vodního monstra mohl totiž v dávné minulosti vycházet ze setkání s obřím jedincem sumce velkého (Silurus glanis).
Tato sladkovodní ryba může dorůst délky až tří metrů a dosáhnout hmotnosti tři sta kilogramů.
Navíc, mohla zároveň zapracovat i fantazie rybářů a délku trofejního sumce hodně, ale opravdu hodně prodloužit. Hlavová část sumce je dostatečně děsivá, aby v ní bylo možné spatřovat příšeru.
Ostatně, sumec je v podezření, že výrazně v Evropě inspiroval i vznik bájí o vodnících.
Monstrum versus ryba?
Pokud vám příliš neladí zařazení sumce do rybí fauny Baltského moře, nenechte se mýlit. Vody Baltu obsahují velmi málo soli a lze je označit jako brakické. A takové „polosladké-poloslané“ moře se může klidně stát občasným revírem sumců.
Zároveň etnografové ve Finsku zaznamenali i lokální legendy o lidožravých obřích sumcích. Monstrum Iku-Turso a sumce mají spojovat i charakteristické dlouhé vousy.
Ve zmíněném eposu Kalevala je prý vyslovena obava, že kde se objeví Iku-Turso, zmizí ostatní druhy ryb. Není se čemu divit, protože sumec je jedním z vrcholových predátorů. Iku-Turso alias sumec velký?
Poslední slovo mají samozřejmě domácí – Finové, abychom nezasahovali do vnitřních záležitostí této skandinávské země…
