Muž přikládá dřevo na oheň, když tu náhle teplo plamene probudí z letargie nezvaného hosta této starověké tábornické společnosti. Je první století našeho letopočtu. Mužem pečujícím o oheň je svatý Pavel z Tarsu, apoštol a šiřitel křesťanství.
A ten nezvaný host? Had, který se ukrýval v otýpce dřeva. Plaz zaútočí a svatého Pavla uštkne. Co se stalo dál?
Biblický příběh hovoří o tom, že svatého Pavla uštkla na ostrově Malta jedovatá zmije. To, že se u apoštola Pavla neprojevily žádné příznaky účinků hadího jevu, byl prý zázrak.
Skeptičtí herpetologové zase považují za zázrak, že by vůbec mohla jedovatá zmije na Maltě někoho uštknout. Proč?
Svatý Pavel versus had
Ostrov Malta má sice zajímavou faunu i flóru, ale jedovatí hadi se zde nikdy nevyskytovali, a to ani v období starověku. Biblická zpráva o napadení svatého Pavla zmijí je tak velmi záhadná.
Buď útočil jiný plaz, nebo se možná celá scéna odehrála na úplně jiném ostrově ve Středozemním moři. Hadí záhada spojená se svatým Pavlem zasela semínko pochybností.
Objevily se totiž názory, že svatý Pavel nečelil útoku jedovatého hada na ostrově Malta, ale na ostrově Mljet v Jaderském moři.
Ten byl oproti Maltě výskytem jedovatých hadů pověstný, a to až do začátku dvacátého století, kdy se o zásadní redukci nebezpečných plazů na Mljetu postaraly promyky mungo přivezené do Dalmácie až z daleké Indie.
Útok zmije, nebo užovky?
Napadl had svatého Pavla na Maltě, nebo na Mljetu? Tato otázka je stále otevřená. Existuje i možnost, že celá biblická scéna se skutečně odehrála na Maltě. Útočníkem však nebyla jedovatá zmije, ale neškodná užovka.
Ta mohla budoucího světce bolestivě kousnout, nikoli ohrozit na životě. To by odpovídalo i dávnému popisu celé dramatické situace, kdy svatý Pavel nepociťoval po útoku plaza žádné obtíže.
Současníci to chápali jako zázrak, znalci hadů jako fakt, protože užovka žádným jedem nedisponuje.
