Turecko je pozoruhodná země plná unikátních kulturních památek. Některé z nich přitom patří k těm nejstarším dochovaným lokalitám na planetě. Patří k nim i tajuplná pravěká stavba Göbekli Tepe: Disponovali její stavitelé nevídanými znalostmi?

Britské Stonehenge nebo egyptské Pyramidy. Starověké památky mnohdy považované za nejtajemnější a nejstarší člověkem vytvořená místa. Jenže na území Turecka se nachází archeologická lokalita, která svým stářím strčí obě zmíněné lokality do kapsy.

V dobách, kdy se lidé stále ještě dělí především na lovce a sběrače, vytváří neznámí stavitelé kamenné dílo, které nemá ve světě obdoby. Neolitický chrám Göbekli Tepe vědci objevili teprve v 90. letech minulého století, záhy ale bylo jasné, že se zařadí nejen mezi ty nejzásadnější archeologické lokality a památky, ale i mezi největší otazníky lidské historie.

Kdo stojí za vytvořením nevídaného megalitického komplexu? A především: Jak mohlo něco takového vzniknout v době, kdy lidé neměli mít ani ponětí o geometrii nebo stavitelství?

NEOBYČEJNÉ STÁŘÍ

Spatřit Göbekli Tepe neboli Břichatý kopec znamená vypravit se na jihovýchod Turecka k městu Urfa. Nedaleko něj se nachází dosud jen částečně odkrytý komplex tvořený sérií kamenných kruhů o průměru 10 až 30 metrů.

Hlavní roli v těchto kruzích pak hrají tři až šest metrů vysoké vápencové pilíře opracované do tvaru písmene T. Některé z nich přitom váží i několik desítek tun a jejich přesun by byl výzvou i pro dnešní stavitelství.

Promyšlenost díla pak dokládají nejen centrální pilíře stojící ve středu kruhů, ale především i velmi propracované reliéfy samců nejrůznějších zvířat či mnohé abstraktní a dosud nerozluštěné symboly nacházející se na jednotlivých kamenech.

V kombinaci s nálezy zbytků osídlení, které podle všeho bylo v okolí, tvoří lokalita jednu z vůbec nejstarších známých lidských staveb. Analýzy totiž ukazují, že vše vzniklo patrně v 9. tisíciletí před naším letopočtem. Tedy v dobách, do kterých badatelé umísťují konec starší a začátek mladší doby kamenné.

KDE VZALI TY ZNALOSTI?

Archeologové upozorňují, že současná podoba lokality patrně úplně neodpovídá jejímu původnímu rozsahu a propracování. Některé pilíře totiž spojuje souvislá kamenná stěna, což naznačuje, že kruhy byly v minulosti zastřešené a že bylo vše vytvořené s téměř dokonalou přesností.

A to je ostatně také ta největší záhada celého místa: Kde vzali údajně primitivní kmeny, které se v té době v oblasti nacházely, znalosti na vytvoření něčeho takového? „Göbekli Tepe je archeologický zázrak,“ přiznává i izraelský archeolog Avi Gopher a dodává, že tehdejší lidé nejspíš neznali ani zemědělství nebo domestikaci zvířat natož takto pokročilé stavitelství.

„Předpokládáme, že toto dílo vybudovali lovci a sběrači. Jeho architektonická složitost je však pro ně velmi neobvyklá,“ dodává Gopher. Nemohla nakonec v oblasti působit nějaká dnes už neznámá civilizace, která svou pokročilostí předčila dobu o tisíce let?

K ČEMU SLOUŽILO?

Mnozí záhadologové upozorňují, že o Göbekli Tepe v budoucnu ještě uslyšíme. Důvod je jediný: Doposud bylo archeology odkryto jen asi pět procent plochy celého komplexu. Dle některých tvrzení by se tak v oblasti mohlo ukrývat celé město.

Jeho prozkoumání by mohlo odkrýt úplně novou kapitolu v historii lidské civilizace a patrně by přepsalo učebnice historie. Do té doby se množí názory na to, k čemu vlastně dosud odkrytý komplex sloužil.

Mezi vědci vedou hlavně dvě teorie: Že jde o náboženský komplex sloužící k rituálním účelům a že je celá stavba ve skutečnosti jakousi mapou hvězdné oblohy. Některé reliéfy a jejich vzájemné uspořádání totiž odpovídají reálným souhvězdím.

Své hypotézy ale mají i zastánci teorií o dávných mimozemských návštěvách. Podle nich mohlo jít o svatyni, ve které byly mimozemské bytosti uctívány nebo rovnou o nějaké komunikační či navigační zařízení.

Důkazy pro jakékoliv definitivní tvrzení však zatím chybí. Podaří se je najít s tím, jak bude pokračovat archeologický průzkum lokality?