Před pár lety nalezli archeologové pod pražským Karlovým náměstím základy středověké kaple. Vznikla před více než 600 lety a byla v mnohém výjimečnou stavbou, která vznikla díky velmi záhadnému spolku. Říkali si Bratrstvo obruče a kladiva.

Karlovo náměstí vzniklo při budování Nového města v období vlády Karla IV., v jeho středu pak nechal král zbudovat dřevěnou věž, kde každoročně desetitisícům poutníků vystavoval nejcennější relikvie svatých.

Právě zde pak o 40 let později nechalo bratrstvo postavit kamennou kapli s netradičním osmibokým půdorysem jako svou základnu. Co byl vůbec spolek se znakem kruhu a kladiva zač? Mnozí se domnívají, že šlo o předchůdce zednářů a následovníky Templářů.

TAJNÉ SCHŮZKY S VLADAŘEM

O tom kdo všechno mohl být členem záhadného bratrstva, existuje mnoho dohadů. Šlo zřejmě o vzdělané a bohaté měšťany a zemany. Jedním z nich měl být i známý stavitel katedrály sv.

Víta Petr Parléř a za hlavu společenství bývá považován nástupce Karla IV., král Václav IV.. Tehdy s církví vedl ostré spory a je pravděpodobné, že tajné bratrstvo mělo za úkol jej podporovat.

I samotná kaple se pak stala místem, kde zuřil boj o podobu náboženství nejen u nás.

ZÁKLADNA NÁBOŽENSKÉ REVOLUCE

V roce 1403 totiž bratrstvo předalo kapli do rukou mistra Jana Husa a pod správu Karlovy univerzity. A i po Husově upálení byla tato stavba s podporou krále Václava IV. důležitým centrem husitských reforem.

Církev se však pomstila po bitvě na Bílé hoře, když kapli dostali do rukou Jezuité. Tito nejzavilejší odpůrci reformace doslova vymazali stopy po husitech z kostela pomocí kladiv a dlát.

Poslední tečku ale za kaplí udělal císař Josef II., nechal ji odsvětit a nakonec v roce 1791 zbourat. Zdivo pak bylo použito na stavbu císařské silnice.