Homérské hrdinské eposy Illias a a Odysseia byly nejprve chápány jako výplody čiré fantazie a umělecké invence. Pak ale se svazkem Illiady podpaží začal svoje vykopávky Heinrich Schliemann a pohled na tento epos se začal měnit. Jak je to však s Odysseiou? Žil někdy ithacký král jménem Odysseus, o jehož dobrodružství epos vypráví?

Odysseia je věnována desetiletém putování hrdiny od Tróje zpět na domovskou Ithaku. Nutno dodat, že Odysseus je titulován jako nejchytřejší z Řeků před Trójou. Nebýt jeho nápadů s pověstným trójským koněm, kdoví, jak by celé to válčení pro Řeky dopadlo.

Astrofyzika versus antika

Rovněž chytrou metodu analyzující události v eposu Odysseia vymysleli astrofyzikové. Napadlo je totiž srovnat přírodní jevy v eposu zobrazené se skutečností.

V případě, že by zmíněné přírodní jevy odpovídaly vyprávění, znamenalo by to, že příběh není fikcí, ale dávnou realitou. V eposu je například popisováno zatmění Slunce, které předcházelo kruté řeži, při které se Odysseus vypořádal s nápadníky své ženy Penelopy.

Zatmění Slunce jako důkaz

Zatmění Slunce viditelné z Ithaky bylo ověřeno mapami NASA, které zobrazují přírodní jevy v antice. Najednou dostalo střetnutí Odyssea s nápadníky své ženy fascinující a přesný rámec.

To, co popisuje Homér, se mělo stát odpoledne třicátého října roku 1207 před naším letopočtem, nejdříve o půl třetí odpoledne, nejpozději pak o tři hodiny později.

Pokud je zachován tak přesný autentický časový rámec, není důvod se domnívat, že by nemohlo být reálné i popisované jádro příběhu.

Epilog

Podpůrným argumentem pro tvrzení astrofyziků jsou výsledky archeologických vykopávek na ostrově Ithaka. Ty objevily palác odpovídající době popisované Homérem. Jednalo se o poslední palác zmiňovaný v eposech, který archeologům doposud unikal. Vykopávky byly provedeny v oblasti Agios Athanasios.