Bylinkářství je obor, který v posledních letech zažívá velký návrat na výsluní. Tisíce lidí se zajímají o to, jak léčivé rostliny sbírat, pěstovat a především, jak je využívat. Jenže vedle toho existuje ještě poněkud tajemnější disciplína.

Jak dokládají mnohé archeologické nálezy a záznamy v nejrůznějších starých herbářích, kronikách a dalších spisech, bylinky byly po celá tisíciletí využívány i k účelům magickým, rituálním a okultním.

Mnohé z nich mají mít téměř nadpřirozené schopnosti – otevírat naši mysl dosud zamčeným a ukrytým světům, chránit nás před temnými silami a povzbuzovat lásku mezi dvěma lidmi.

Vítejte ve světě lidové magie, která pomáhá a ochraňuje a podívejte se společně s ENIGMOU na schopnosti anděliky a černého bezu!

Ochrana před temnými silami

Andělský kořen, tráva andělů nebo vybolen. To jsou některé z dalších názvů jedné z nejdůležitějších bylin ve světě bílé magie. Andělika lékařská je odedávna používána jako mocný přírodní nástroj k zahánění temných a démonických sil.

K nám se dostává v průběhu 16. století, kde se nejprve objevuje v klášterních zahradách a následně i na venkově. Využívají ji především léčitelé a bylinkářky, ale široké uplatnění má i v čarodějnictví.

Andělika je totiž očišťující bylinou s údajně velkou magickou silou. „Byla jí přisuzována andělská moc a byla nošena jako amulet na ochranu proti zlým silám.

Z hlediska astrologie má spojitost se sluncem,“ vysvětluje v jedné ze svých knih americká bylinkářka Ellen Dugan. Anděliku zároveň najdeme v nejrůznějších vykuřovadlech a kadidlech, kdy se s její pomocí očišťovaly nejrůznější prostory od působení temných sil. Dokáže tato bylinka skutečně zahánět ďáblovy služebníky?

Hodní duchové bezu?

Na vlhkých lesních mýtinách, v roklích nebo u kamenitých cest. Tam všude lze najít hojně rozšířený bez černý. Listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii či potravinářství. A samozřejmě i ve světě lidové magie.

Ostatně ne nadarmo praví jedno české přísloví: „Před heřmánkem smekni a před bezem klekni.“ Bez černý je známý jak pro své malé černé plody – tzv. bezinky, tak pro bílé korunky květů.

Obojí se již po staletí těší velké úctě mezi bylinkáři a čarodějnicemi po celé Evropě. Ostatně středověcí obyvatelé Skandinávie i severu dnešního Německa věřili, že v bezovém keři žije duch jménem Holda, který může škodit i pomáhat.

Bezové keře se sázely k domům na znamení magické ochrany a z bezového dřeva se vyráběl nábytek s údajnými schopnostmi zahánět zlé síly a nemoci, jako byl například dobytčí mor.

Třeba čaj z bezových květů prý dokáže omladit a propojit naše vědomí s podvědomím či samotnou duší. Někteří autoři pak poukazují na starý návod na výrobu flétny vyrobené z bezové větvičky. Ta musí být utržena během letního slunovratu. Zvuk takové flétny prý dokáže zahnat i to nejsilnější prokletí temné magie…