Sozopol na bulharském černomořském pobřeží je starobylé město. V sedmém století před naším letopočtem to byla kolonie řeckého Miléta s názvem Apollonia Pontica. Byla tak důležitá a pyšná, že se jí říkalo Magna – Velká.
V období turecké nadvlády se město zmenšilo a fungovalo pod jménem Sizebol. Historie Sozopolu je ale hlubší, než okolní moře. Důkazem jsou nálezy z mořského dna, které jsou starší než pyramidy!
Již od 90 metrů hloubky ubývá v Černém moři kyslík tak, že na hranici 200 metrů hloubky dominuje ve vodě nebezpečný sirovodík, který znemožňuje jakýkoli život. Doslova se dá říci, že hloubky Černého moře jsou vyplněné obrovským polem černého bahna.
Radost z tohoto fenoménu mají zejména podmořští archeologové, protože v sirném pekle nežijí žádné dřevokazné organizmy. Je tedy možno objevit velmi zachovalé vraky dřevěných lodí.
Sozopolští rybáři vylovili z hloubky 120 metrů dřevěný člun (délky 4,5 metrů) z jilmového dřeva. Analýzy ukázaly, že se pravděpodobně jedná o jeden z nejstarších vraků světa. Jeho stáří může dosahovat až 7000 let.
Je tak starší než pyramidy, jejichž stáří je maximálně 5500 let.
Ve stopách biblické potopy
V Černém moři v okolí Sozopolu působila i výzkumná expedice „Noe – Černé moře“ v čele s oceánografem prof. Robertem Ballardem, mimo jiné objevitelem vraku slavného Titaniku. Expedice Noe pátrala na mořském dně po ztracené civilizaci.
Zároveň se zaměřovala na zkoumání historického kataklyzmatu, kdy přelitím slaných vod Marmarského moře do sladkovodního jezera, dnešního Černého moře, před 7500 lety došlo ke katastrofě, která mohla být předlohou biblické potopy.
