Legendární „Čertova brázda“ byla významnou stezkou, která měla spojovat Sázavu s Chotouní. Procházela jak hustými lesy, tak poli Dnes se z ní zachovaly jen části v podobě úvozů a příkopů, převážně v lesích. Ostatní části setřela civilizace.
Ze Sázavy měla vést přes obec Mělník, Dobré pole, Lipany a končit mohylou u Chotouni. Nebyla to žádná obyčejná pěšina, ale cca 21 km dlouhá jakási „prehistorická dálnice“, jenž místy byla široká až 22 m. Vyhloubena byla především v lesnatém terénu až 9 m. pod okolním terénem, s šikmými svahy.
Dodnes zůstává záhadou, jak a proč ji naši dávní předkové vybudovali. A tak je od 11. století tato stezka spojována s postavou svatého Prokopa, významného našeho světce.
Sv. Prokop se kolem r. 970 narodil právě v Chotouni, stal vzdělaným mužem. Vzdělával se na slovanské škole na Vyšehradě i v některém klášteře v Uhrách. Sv.
Prokop má být také autor vzácného „Remešského evangeliáře“, spis v hlaholici a cyrilici, na který měli přísahat při korunovaci francouzští králové. Dnes je v katedrále v Remeši.
Prokop se stal slovanským knězem, oženil se (v tehdejší době běžná záležitost) a měl syna. Ale rozhodl se vše opustit a vést asketický život v jeskyni u Jinonic. Nezahálí však, ale připravuje nová pole a mýtí lesy kolem řeky Sázavy. A zde je také zřejmě původ legendy o vzniku „Čertovy brázdy“.
Roku 1032, za pomoci knížete Oldřicha a poté Břetislava I., založil Sázavský klášter. Svatý Prokop zemřel 25. 3. 1053 jako opat tohoto kláštera. Je prvním světcem, který byl u nás prohlášen za svatého přímo papežem Inocencem III.
A jak to bylo s onou Čertovou, nebo někdy Prokopovou brázdou?
Samotný čert pozoroval Prokopa při jeho činnosti v lesích u řeky Sázavy. Snažil se jej vyprovokovat, ale Prokop se nedal. Podařilo se mu čerta zkrotit a zapřáhl si jej do pluhu. S křížem v jedné ruce hnal čerta a vyorával brázdu až k rodné Chotouni.
Tato příhoda s pluhem a čertem se pro sv. Prokopa stala symbolem duchovního boje mezi dobrem a zlem a je takto světec často zobrazován. Tuto legendu o svatém Prokopovi přebásnil Jaroslav Vrchlický.
Ale záhadou nadále zůstává neobjasněná existence skutečné stezky, která snese z hlediska délky a provedení přívlastek „prehistorická dálnice“.
Mnozí badatelé se domnívají, že šlo o významnou dálkovou obchodní cestu z jižních Čech přes sázavský brod. Před více než 6 000 léty ji prý mohli stavět naši předci z mladší doby kamenné.
Ale kdo by ji tehdy vyprojektovat v takovém rozsahu a postavil v uváděných parametrech? Zůstává tak řada otazníků, nebo má s ní něco společného zdejší rodák sv. Prokop? Nabízí se spojení Sázavský klášter a rodná Chotouň? Kdo ví.
