Římský císař Nero (37-86) po sobě v dějinách zanechal temnou stopu. Jeho vládu provázely zvrhlé skutky i šílenství. Lidé se dokonce krutého panovníka obávali i po jeho smrti. Nyní na místě jeho hrobu stojí slavná bazilika Santa Maria del Popolo.
Mysteriózní legenda ovšem žije dál. O co v ní jde?
Hrob císaře Nerona se měl nacházet v místech, kde je nyní jedno z hlavních římských náměstí – Piazza del Popolo. Legenda tvrdí, že nad hrobem byl původně vysazen ořešák. Brzy se však začaly dít podivné věci a městem nad Tiberou se šířil strach.
Prokleté místo
Místo Neronova posledního odpočinku se stalo rejdištěm duchů a přízraků. Navíc, v okolí byla půda, kde se nedařilo jiným rostlinám. Neronova kletba?
Lidé se nakonec obrátili o pomoc na papeže Paschalise II. Ten se prý spolehl na zjevení Panny Marie z roku 1099. Co bylo jeho obsahem? Panna Marie poskytla návod, jak se natrvalo zbavit kletby, která už tisíc let sužovala toto místo.
Důležitou úlohu měl v celé operaci statný ořešák. Bylo totiž tradicí, že v těchto místech byl od nepaměti vysazován strom z čeledi ořešákovitých.
Nyní však Panna Marie jasně zmínila, že je nutné strom pokácet, exhumovat případné nalezené ostatky a vše vhodit do řeky Tibery. Tak se i stalo. Kletba zmizela. V roce 1472 zde byla postavena bazilika Santa Maria del Popolo.
„Kauza ořešák“
Na této legendě je pozoruhodná averze k stromu-ořešáku. Proč se v jeho okolí nedařilo jiným rostlinám? Skutečně za to mohl císařův duch?
O negativním vlivu ořešáku na okolní vegetaci se zmiňoval již římský přírodovědec Plinius v prvním století našeho letopočtu.
Jde o to, že ořešák dokáže uvolňovat z kůry a listů látku, která brání růstu vegetace pod stromem a kolem něho. Tento jev nazývaný alelopatie mohl být jedním z hlavních důvodů, proč lidé považovali toto místo za prokleté. Přitom stačilo už v antice číst trochu pozorněji moudrého Plinia, co říkáte?
