26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Neobjasněné události
Čísla: Jaké záhady ukrývají?
Lucie Kubešová
od Lucie Kubešová 2.9.2018
5.3tis
169
SDÍLENÍ
5.3tis
ZOBRAZENÍ

Naprosto obyčejné číslo 137. Co o něm víme? Běžně jen to, že v číselné posloupnosti následuje po čísle 136. Nebo že je to v pořadí 33 prvočíslo, zápis římskými číslicemi zní CXXXVII, a pro počítačové fandy zápis ve dvojkové soustavě má formát 1000 10012.

Ale vědci se na číslo 137 dívají poněkud jinou optikou. Ve fyzice jsou některá čísla daná. Patří mezi ně například známá gravitační konstanta, rychlost světla, Planckova konstanta, Ludolfovo číslo (pí) atd., ale také poněkud záhadně znějící „konstanta jemné struktury“. Právě tato konstanta jemné struktury obsahuje ono číslo 137, konkrétně ve tvaru zlomku 1/137.

Pokud se obrátíme na vysvětlení, o co jde, dozvídáme se, že vyjadřuje intenzitu elektromagnetické interakce. Pod pojmem interakce si můžeme představit podle jedné z definic, že jde o oboustranné působení či vzájemnou spolupráci mezi dvěma a více stranami, která jim umožňuje vzájemnou výměnu dat a informací.

Laicky si interakci můžeme demonstrovat na vzájemném ovlivňování vhodné či nevhodné kombinace několika léků, nebo kombinaci stravy apod. Ale když se vrátíme ke konstantě jemné struktury, tato konstanta byla pouze vypočítána na základě měření během řady pokusů, ale ani po 90 letech od jejího objevení nemají pro ni fyzikové žádné teoretické vysvětlení.

Zavedl ji v roce 1916 Arnold Sommerfeld jako odchylku pro oblast modelu atomu. Záhadné číslo 137 se však objevuje i v jiných souvislostech. Tak například teorie vzniku vesmíru velkým třeskem podle posledních výzkumů zařazuje tento jev do období před 13,7 miliardami let.

Opět forma čísla 137. A tak číslo 137 nedalo spát řadě vědců. Například geniální fyzik Wolfgang Pauli, který již před 30 lety předpovědět existenci neutrina, než bylo pozorováno. Když se jej studenti na přednášce ptali, na co by se zeptal Boha, až zemře, odpověděl: “Proč právě 1/137?“ Takovou záhadu pro něj číslo představovalo.

Mokšanské číslice z 1. tisíciletí před n. l.[
Začal kvůli tomu studovat i jiné obory, např. i židovskou kabalu, procesy snů, a nakonec propadl i ufologii. Ve fyzice je symbolem konstanty jemné struktury malé písmeno řecké abecedy (lambda). Společně s psychiatrem Jungem kvůli číslu 137 došel také k novému pojmu synchronicita. Ten vychází z přesvědčení, že určité jevy lze vysvětlit pouze náhodou, a že k podobným jevům může současně docházet na různých místech. Rovněž tak slavný fyzik Richard P. Feynman označil konstantu jemné struktury za jednu z největších a nejkrásnějších záhad fyziky, tj. magické číslo, ke kterému jsme došli a kterému nerozumíme. Přirovnal jej k tomu, že bylo napsáno „Boží rukou ale nevíme, jak vedl svoji tužku“. Otázkou je, zda numerologie může být vědou či nikoliv. Samozřejmě, že většina vědců z nejrůznějších oborů ji neuznává. Ale překvapivý výskyt některých čísel i v seriozní vědě, jako je například matematika nebo fyzika, může vyvolávat nejrůznější domněnky. Proto se nemůžeme divit již vzpomínanému držiteli Nobelovy ceny za fyziku Wolfgangu Paulimu. Když byl hospitalizován v Curyšské nemocnici, jeho první otázka po nabytí vědomí byla: jaké je číslo pokoje, na kterém ležím? Když mu sestra odpověděla, že na čísle 137, jen zděšeně prohlásil, že to je jeho konec. A jako mnohokrát ve fyzice, i zde se nemýlil, neboť na tomto pokoji i zemřel. Jak je vidět, přestože je doba nejmodernějších technologií, přístrojů, počítačů a teorií, mohou i prostá čísla nadále ukrývat svoje tajemství.

Foto: wikipedie
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 26.5.2022 194
Mořští lidé mají na jižním a jihozápadním pobřeží Kaspického moře dlouhou tradici. Pozorování jakéhosi mořského muže se začínají hojně objevovat hlavně na začátku tohoto tisíciletí. Jde o pouhou pověst, nebo skutečného tvora z masa a kostí?     Popis tvora, se kterým svědkové přicházejí, je vždy téměř shodný. Jde o stvoření podobné nepříliš vzrostlému člověku. […]
od Mirek Brát 25.5.2022 956
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.3tis
Padouch Joker patří k těm vůbec nejznámějším a zřejmě i nejoblíbenějším záporným postavám. Psychopatický klaun je někdy jen ztřeštěný a rozverný, jindy ale brutální, nemilosrdný a smrtící. A to možná i pro své představitele… Jokerova minulost je zahalena tajemstvím a jde o natolik složitou a rozporuplnou osobnost, že představuje obrovskou výzvu pro každého herce, který […]
od Dalibor Vrána 24.5.2022 1.9tis
Americký stát Arkansas je proslulý nádhernou přírodou. Majestátní hory, stříbřité řeky, hluboké jeskyně, horké gejzíry, to vše tu můžete najít. Lidé se zde rádi jen tak toulají a čekají, co je překvapí. Někdy to však může být i nadpřirozeno… Také dva chlapci z jihu Arkansasu, Paddjo a jeho mladší bratr, se rádi toulají přírodou. Vyrazí […]
od Jan Šedivý 22.5.2022 1.6tis
Nový zákon je z velké části postaven na myšlence, že se Spasitel opět vrátí. Druhý příchod bude znamenat celospolečenskou obrodu. Není tak překvapující, že se najde mnoho lidí, kteří sami sebe za Ježíše či Mesiáše považují. Krišna Venta Narozený jako Francis Herman Pencovic (1911–1958), se proslavuje v 40. až 50. letech minulého století. Na veřejnosti nosí jen róby, […]