28. května 858 př. n. l.: Zatmění Slunce chápané jako zlé znamení přerušuje bitvu v dlouholeté válce mezi Lýdií a Médskou říší a vede k uzavření příměří.
Domů     Záhady historie
Co dělá Neptun na úpatí Krkonoš?
Mirek Brát
od Mirek Brát 11.10.2021
6.5tis
Jelenohorský Neptun se zamyšleně opírá o trojzubec. foto autor
669
SDÍLENÍ
6.5tis
ZOBRAZENÍ

Město Jelenia Góra je historická perla polských Krkonoš. Působivou kulisu zde tvoří vrchol Sněžky. Přesto v centru města najdete i poněkud záhadně působící sochu římského boha Neptuna stojícího na dvou delfínech. Jak se na úpatí Krkonoš socha vládce moří dostala a co znamená?

Město dostalo název po trofejním úlovku, který se podařil Boleslavu Křivoústému. foto autor  Jelenohorský Neptun se zamyšleně opírá o trojzubec. foto autor Socha Neptuna je nyní umístěna na Radničním náměstí. foto autor Bohatství těchto kupeckých domů mělo kořeny v zámořském obchodu. foto autor  Mořské motivy stále objevíte i na fasádách jelenohorských domů. foto autor Za zámořského obchodu profitovala i města v hlubokém vnitrozemí. Patřila mezi ně i Jelenia Góra. Zdroj foto:  Sebastian Sonntag, Orginalkünster vermutlich Absolon Stumme: http://de.wikipedia.org/wiki/Absolon_Stumme, Public domain, via Wikimedia Commons

Město Jelenia Góra založil podle legendy polský kníže Boleslav Křivoústý. Piastovský feudál se zde věnoval oblíbené kratochvíli, kterou byl lov. Byl to právě úlovek statného jelena, který byl inspirací pro název města.

Město dostalo název po trofejním úlovku, který se podařil Boleslavu Křivoústému. foto autor

Hory byly na dosah, trofejní úlovek jelena připraven na převoz do hradní kuchyně. Zrodila se Jelení Hora, chcete-li současná polská Jelenia Góra.

Z Krkonoš až k Baltu

Na symbol jelena v jelenohorských ulicích narazíte velmi často. Kromě toho je však na radničním náměstí umístěna i socha Neptuna. Za vysvětlením této záhady musíte listovat dějinami města  mnoho stránek do minulosti. Zároveň se musíte vydat geograficky hodně na sever až k vlnám Baltského moře.

Za zámořského obchodu profitovala i města v hlubokém vnitrozemí. Patřila mezi ně i Jelenia Góra. Zdroj foto: Sebastian Sonntag, Orginalkünster vermutlich Absolon Stumme: https://de.wikipedia.org/wiki/Absolon_Stumme, Public domain, via Wikimedia Commons

Exotický mořský bůh před siluetou Krkonoš má totiž souvislost se zámořským obchodem zdejších činorodých kupců. Kořeny sahají až ke staroslavné Hanze, spolku především německých přímořských měst, který výrazně ovlivňoval světový obchod po plných pět století. Ve světě bylo město Jelenia Góra proslaveno zejména lněnými a sklářskými výrobky.

Kontakty s Hanzou

Po vzoru spolku Hanza se organizovaly i městské obchodní spolky hluboko ve vnitrozemí. Členem jednoho z nich se ve 14. století stala i Jelenia Góra Balíky lněného plátna se z města na úpatí Krkonoš dostávaly později do celého světa.

Nejprve byly dopraveny do velkých překladišť v německém Hamburku, italském Janově či španělském Cádizu.

Bohatství těchto kupeckých domů mělo kořeny v zámořském obchodu. foto autor

Odtud byl náklad transportován lodními trasami do francouzských, španělských či portugalských kolonií. I kupci se Sněžkou v zádech dobře věděli, že k úspěšnému mezinárodnímu obchodu je vždy potřeba i velká dávka štěstí včetně příznivých podmínek pro plavbu po mořích a oceánech.

Neškodilo si tak naklonit nějaké to mořské božstvo, nejlépe postavením sochy, aby se například uprostřed rozbouřeného Atlantiku ujalo ochrany jelenohorské zásilky se lněným plátnem.

Socha Neptuna je nyní umístěna na Radničním náměstí. foto autor

Moře tak symbolicky šumělo i v ulicích vnitrozemského města. Dokládá to rovněž pečeť obchodnického jelenohorského cechu z roku 1658. Nebyl na ni vyobrazen ani jelen, ani Krakonoš, ale loď-galeona.

Mořské motivy stále objevíte i na fasádách jelenohorských domů. foto autor

Epilog

Socha Neptuna ve městě Jelenia Góra stála původně v soukromém sídle obchodníka, který profitoval na zámořském obchodu. Na místo svého současného umístění, kterým je Radniční náměstí, se dostala až v roce 1828.

Foto: foto 1 - Sebastian Sonntag, Orginalkünster vermutlich Absolon Stumme: http://de.wikipedia.org/wiki/Absolon_Stumme, Public domain, via Wikimedia Commons, foto - 2,3,4,5,6 - autor
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.5.2022 1.1tis
V rámci řady pozorování UFO byl hlášený výskyt záhadných struktur, které později dostaly pojmenování „andělské vlasy“. Tento fenomén byl součástí i známého nebeského jevu nad Norimberkem v roce 1561. Pokud netrpíte arachnofobií, čtěte dál a zkuste s námi hledat vysvětlení tohoto jevu. Obecně rozšířenou teorií je hypotéza, že andělské vlasy jsou vytvořené z ionizovaného vzduchu, který […]
od Mirek Brát 25.5.2022 2.4tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.8tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.9tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.8tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]