Město Jelenia Góra je historická perla polských Krkonoš. Působivou kulisu zde tvoří vrchol Sněžky. Přesto v centru města najdete i poněkud záhadně působící sochu římského boha Neptuna stojícího na dvou delfínech. Jak se na úpatí Krkonoš socha vládce moří dostala a co znamená?

Město Jelenia Góra založil podle legendy polský kníže Boleslav Křivoústý. Piastovský feudál se zde věnoval oblíbené kratochvíli, kterou byl lov. Byl to právě úlovek statného jelena, který byl inspirací pro název města.

Hory byly na dosah, trofejní úlovek jelena připraven na převoz do hradní kuchyně. Zrodila se Jelení Hora, chcete-li současná polská Jelenia Góra.

Z Krkonoš až k Baltu

Na symbol jelena v jelenohorských ulicích narazíte velmi často. Kromě toho je však na radničním náměstí umístěna i socha Neptuna. Za vysvětlením této záhady musíte listovat dějinami města  mnoho stránek do minulosti. Zároveň se musíte vydat geograficky hodně na sever až k vlnám Baltského moře.

Exotický mořský bůh před siluetou Krkonoš má totiž souvislost se zámořským obchodem zdejších činorodých kupců. Kořeny sahají až ke staroslavné Hanze, spolku především německých přímořských měst, který výrazně ovlivňoval světový obchod po plných pět století. Ve světě bylo město Jelenia Góra proslaveno zejména lněnými a sklářskými výrobky.

Kontakty s Hanzou

Po vzoru spolku Hanza se organizovaly i městské obchodní spolky hluboko ve vnitrozemí. Členem jednoho z nich se ve 14. století stala i Jelenia Góra Balíky lněného plátna se z města na úpatí Krkonoš dostávaly později do celého světa.

Nejprve byly dopraveny do velkých překladišť v německém Hamburku, italském Janově či španělském Cádizu.

Odtud byl náklad transportován lodními trasami do francouzských, španělských či portugalských kolonií. I kupci se Sněžkou v zádech dobře věděli, že k úspěšnému mezinárodnímu obchodu je vždy potřeba i velká dávka štěstí včetně příznivých podmínek pro plavbu po mořích a oceánech.

Neškodilo si tak naklonit nějaké to mořské božstvo, nejlépe postavením sochy, aby se například uprostřed rozbouřeného Atlantiku ujalo ochrany jelenohorské zásilky se lněným plátnem.

Moře tak symbolicky šumělo i v ulicích vnitrozemského města. Dokládá to rovněž pečeť obchodnického jelenohorského cechu z roku 1658. Nebyl na ni vyobrazen ani jelen, ani Krakonoš, ale loď-galeona.

Epilog

Socha Neptuna ve městě Jelenia Góra stála původně v soukromém sídle obchodníka, který profitoval na zámořském obchodu. Na místo svého současného umístění, kterým je Radniční náměstí, se dostala až v roce 1828.