Zabývali jste se někdy otázkou, jaký dopad na Vaše tělo má strach a zda je možné na následky prožité či pouze vsugerované hrůzy zemřít? Bezprostředně po prožití šoku se naše tělo dostává do fáze, kdy má tendenci udeřit a utéct.

Je úplně jedno, zda se jedná o hrozbu reálnou či nikoliv, tělo ji totiž automaticky vyhodnocuje jako hrozbu reálnou, čímž se nám snaží zajistit přežití. Toho docílí tak, že aktivuje následující dva systémy: sympatický nervový systém a systém adrenálního kortizolu.

První z nich využívá nervové dráhy, druhý krevní řečiště.

V tu chvíli ovšem dochází ke značnému zatížení organismu, protože tyto systémy zapříčiní rozšíření zornic, navýšení síly a srdce pod přívalem adrenalinu bije jako o závod. Díky tomu je naše tělo maximálně připraveno na řešení jakékoliv hrozby, především pro oslabenější jedince je to ovšem také stav, který může výrazně uškodit zdraví nebo dokonce způsobit smrt.

Podrobnějším výzkumem se zabýval David Phillips z Kalifornské univerzity…

„Často jsem se zajímal o to, jestli lidé můžou zemřít hrůzou, a pokud ano, jak to kvantitativně zkoumat. Nejlepším řešením se zdálo být využití přirozeného experimentu, tedy událostí z reálného života, které by splňovaly určitá kritéria.

Za prvé, událost musela stresovat určitou část obyvatelstva, ale ne ty ostatní a za druhé se nesmělo jednat o skutečné nebezpečí, pouze tak mělo být vnímáno,“ prohlásil o svém výzkumu Phillips. Ten se svým výzkumem zabrousil do oblasti Číny, Koreje a Japonska, kde bývá číslo 4 vnímáno jako nešťastné.

Právě kvůli tomu není podle Phillipse v těchto zemích populární čtvrtek, což ho přivedlo k myšlence prozkoumat počet úmrtí a porovnat ho s dny v týdnu. S překvapením zjistil, že ve čtvrtek v průměru zemřelo o 7 % lidí více na zástavu srdce, než v jiných dnech.

Čili i strach založený na kultuře, pověrách a na naší víře může zabíjet, ačkoliv nás bezprostředně nevystavuje žádnému reálnému nebezpečí. Pokud je to stav pravidelný, naše tělo se rychleji opotřebovává a to pochopitelně může vést k nevítaným důsledkům.

Že smrt nehrozí pouze v případě kdy je strach častý, ale může přijít i při jednorázovém šoku, dokázal další odborník John Hopkins. Ten zjistil, že k případům podobným zástavě či selhání srdce dochází i vlivem náhlé extrémní radosti, smutku či strachu.

Na závěr je však třeba poněkud odlehčit tyto závěry, protože toto riziko úmrtí je u zdravého člověka vskutku malé.