S neustálým bojem na poli odmítáním očkování ze strany pacientů se mohou postupně vracet nemoci i zdánlivě vymýcené. Mezi ně patří jedna z největších hrozeb lidstva – pravé neštovice. Ty se ale mohou vrátit i jinak než přirozenou cestou.

Ačkoli jsou plané neštovice dnes považovány za nerizikovou či „pouze“ středně vážnou dětskou nemoc, ty pravé by v případě jejich návratu mohly způsobit katastrofu.

Do 60. let 20. století tato nemoc decimovala stavy populace napříč světovými kontinenty, její řádění zastavila až vakcinační kampaň. Dle nové lékařské studie by klesající proočkovanost mohla pravými neštovicemi ohrozit celou jednu další generaci, obzvláště v případě bioteroristického útoku.

Simulace ukázala mezery v ochraně

Profesorka Raina MacIntyrová z Kirbyho institutu na UNSW (University of New South Wales) Sydney vypracovala projekci s předem definovaným scénářem, která se zaměřila na fiktivní cvičení Mataika.

To mělo spočívat v možnosti bioteroristického útoku pomocí viru pravých neštovic v relativně odlehlém místě, na vzdáleném tichomořském ostrově Fidži. Přestože byl scénář připraven s co nejvíce negativním dopadem, zároveň bylo dbáno o jeho realističnost.

Uměle nasimulovaná situace pracuje s různými možnostmi včetně úměrných reakcí místních, ale také světových zdravotnických center. Je třeba podotknout, že ačkoli nejsou pravé neštovice již více než půl století ohrožující chorobou, stále nejsou považovány za naprosto vymýcené.

Studie profesorky MacIntrové předpokládá, vzhledem k nepřipravenosti, že by mohlo trvat i několik týdnů, než by patřičné organizace na Fidži vzaly na vědomí skutečnou závažnost situace a následně provedly potřebnou analýzu nastávající epidemie, kterou způsobil „neznámý“ virus. To, co by poté následovalo, by byla panika nepředstavitelných rozměrů.

S jakou reakcí by se dalo počítat?

Je více než pravděpodobné, že by proti sobě v inkriminovanou dobu stály dva procesy. Na jedné straně by byla reakce mezinárodních institucí, speciálně Světové zdravotnické organizace (WHO), a na straně druhé by bylo další šíření nemoci v daném regionu.

Příslušné autority by zahájily rozbor choroby pro tvorbu případné vakcíny, ale předtím by na Fidži začaly distribuovat již existující, stávající zdravotnictví by pod náporem i ze strany médií začalo pomalu kolabovat.

Také lze očekávat, při stavu, jaký mají lidé k vakcínám, že by přibližně polovina populace dodané léky odmítla. Tím by se výrazně zpomalilo zabránění šíření nemoci. Rozhodně by nepomohly ani již zavedené a rozšířené mýty, které s chorobou souvisejí.

Mnoho lidí by nebralo v potaz závažnost pravých neštovic, mylně by je zaměňovali za plané neštovice, a to z důvodu téměř identického názvu, přestože nejsou tyto onemocnění způsobovány příbuznými viry. Je třeba také brát v potaz, že prodělání planých neštovic nebrání onemocnění těmi pravými.

Hlavně nepanikařit!

Z důvodu paniky by se někteří nemocní zajisté snažili utéct mimo epicentrum, touha opustit zamořený ostrov by patřila mezi primární snahy o záchranu vlastního života, bohužel by to bylo velice kontraproduktivní.

Důležité je si také uvědomit, že zásoby vakcíny proti tomuto závažnému onemocnění jsou v současné době poměrně malé, určité množství údajně vlastní ozbrojené a ochranné složky, ale civilní organizace zřejmě žádné zásoby nemají.

Šíření dále po světě by se odvíjelo od toho, jak by se dařilo řešit situaci na Fidži a jaká by byla vzájemná komunikace. Studie ovšem počítá s tím, že prvotní impulz nemoci by byl dílem teroristů, je tak pravděpodobné, že by nebyl osamělý, ale že by takových útoků bylo více, a to včetně kontinentálních.

Rozdělení pozornosti by tak bylo zpočátku nerovnoměrné a oslabená pozornost by vedla k nedostatečnému řešení nastalé situace. Choroba by se tak dostala do nekontrolovatelného stavu.

Poučení z historie

Pravé neštovice nejsou z historického hlediska neznámé, jsou důkazy, že tato nemoc sužovala již staré Egypťany a přikládá se jí za vinu většinové vyhubení původních obyvatel Ameriky.

Předpokládá se, že je tam přivlekli evropští osadníci i s dalšími nemocemi. Odhaduje se, že tehdy vymřelo až 90 % tamní populace.