Domů     Záhady historie
Co kdyby se vrátily pravé neštovice?
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 30.10.2021
3.0tis
Neustálý vývoj posouvá pokrok dopředu, a to i na poli syntetické DNA, právě ta by mohla stát za možností zdravotnické krize. Foto: Colin / Creative Commons / PD US HHS CDC
312
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

S neustálým bojem na poli odmítáním očkování ze strany pacientů se mohou postupně vracet nemoci i zdánlivě vymýcené. Mezi ně patří jedna z největších hrozeb lidstva – pravé neštovice. Ty se ale mohou vrátit i jinak než přirozenou cestou.

Neustálý vývoj posouvá pokrok dopředu, a to i na poli syntetické DNA, právě ta by mohla stát za možností zdravotnické krize. Foto: Colin / Creative Commons / PD US HHS CDC Většina existujících vzorků je uchovávána v přísně střežených laboratořích v Rusku a USA. Foto: Patho / Creative Commons / PD US HHS CDC Studie, která byla vypracována, počítá právě s tím, že by tyto hluboce zmražené vzorky byly zneužity třetí stranou. Foto: Splintercellguy / Creative Commons / PD US HHS CDC Ovšem možnosti jsou i jiné, např. vykopání hrobů lidí, jež nemoci kdysi podlehli, a následné vytvoření viru v laboratorním prostředí. Foto: Fæ / Creative Commons / CC-BY-4.0 Před několika lety se právě takto podařilo nemoc vytvořit kanadským vědcům jako ukázku, co vše moderní věda zvládne. Foto: Doc James / Creative Commons / PD US HHS CDC Riziko bioterorismu je dnes velice vysoké a zmiňuje se o něm i nejnovější zpráva Bezpečnostní rady OSN. Foto: Fæ / Creative Commons / CC-BY-4.0

Ačkoli jsou plané neštovice dnes považovány za nerizikovou či „pouze“ středně vážnou dětskou nemoc, ty pravé by v případě jejich návratu mohly způsobit katastrofu.

Do 60. let 20. století tato nemoc decimovala stavy populace napříč světovými kontinenty, její řádění zastavila až vakcinační kampaň. Dle nové lékařské studie by klesající proočkovanost mohla pravými neštovicemi ohrozit celou jednu další generaci, obzvláště v případě bioteroristického útoku.

Většina existujících vzorků je uchovávána v přísně střežených laboratořích v Rusku a USA. Foto: Patho / Creative Commons / PD US HHS CDC

Simulace ukázala mezery v ochraně

Profesorka Raina MacIntyrová z Kirbyho institutu na UNSW (University of New South Wales) Sydney vypracovala projekci s předem definovaným scénářem, která se zaměřila na fiktivní cvičení Mataika.

To mělo spočívat v možnosti bioteroristického útoku pomocí viru pravých neštovic v relativně odlehlém místě, na vzdáleném tichomořském ostrově Fidži. Přestože byl scénář připraven s co nejvíce negativním dopadem, zároveň bylo dbáno o jeho realističnost.

Studie, která byla vypracována, počítá právě s tím, že by tyto hluboce zmražené vzorky byly zneužity třetí stranou. Foto: Splintercellguy / Creative Commons / PD US HHS CDC

Uměle nasimulovaná situace pracuje s různými možnostmi včetně úměrných reakcí místních, ale také světových zdravotnických center. Je třeba podotknout, že ačkoli nejsou pravé neštovice již více než půl století ohrožující chorobou, stále nejsou považovány za naprosto vymýcené.

Studie profesorky MacIntrové předpokládá, vzhledem k nepřipravenosti, že by mohlo trvat i několik týdnů, než by patřičné organizace na Fidži vzaly na vědomí skutečnou závažnost situace a následně provedly potřebnou analýzu nastávající epidemie, kterou způsobil „neznámý“ virus. To, co by poté následovalo, by byla panika nepředstavitelných rozměrů.

Ovšem možnosti jsou i jiné, např. vykopání hrobů lidí, jež nemoci kdysi podlehli, a následné vytvoření viru v laboratorním prostředí. Foto: Fæ / Creative Commons / CC-BY-4.0

S jakou reakcí by se dalo počítat?

Je více než pravděpodobné, že by proti sobě v inkriminovanou dobu stály dva procesy. Na jedné straně by byla reakce mezinárodních institucí, speciálně Světové zdravotnické organizace (WHO), a na straně druhé by bylo další šíření nemoci v daném regionu.

Příslušné autority by zahájily rozbor choroby pro tvorbu případné vakcíny, ale předtím by na Fidži začaly distribuovat již existující, stávající zdravotnictví by pod náporem i ze strany médií začalo pomalu kolabovat.

Také lze očekávat, při stavu, jaký mají lidé k vakcínám, že by přibližně polovina populace dodané léky odmítla. Tím by se výrazně zpomalilo zabránění šíření nemoci. Rozhodně by nepomohly ani již zavedené a rozšířené mýty, které s chorobou souvisejí.

Mnoho lidí by nebralo v potaz závažnost pravých neštovic, mylně by je zaměňovali za plané neštovice, a to z důvodu téměř identického názvu, přestože nejsou tyto onemocnění způsobovány příbuznými viry. Je třeba také brát v potaz, že prodělání planých neštovic nebrání onemocnění těmi pravými.

Před několika lety se právě takto podařilo nemoc vytvořit kanadským vědcům jako ukázku, co vše moderní věda zvládne. Foto: Doc James / Creative Commons / PD US HHS CDC

Hlavně nepanikařit!

Z důvodu paniky by se někteří nemocní zajisté snažili utéct mimo epicentrum, touha opustit zamořený ostrov by patřila mezi primární snahy o záchranu vlastního života, bohužel by to bylo velice kontraproduktivní.

Důležité je si také uvědomit, že zásoby vakcíny proti tomuto závažnému onemocnění jsou v současné době poměrně malé, určité množství údajně vlastní ozbrojené a ochranné složky, ale civilní organizace zřejmě žádné zásoby nemají.

Šíření dále po světě by se odvíjelo od toho, jak by se dařilo řešit situaci na Fidži a jaká by byla vzájemná komunikace. Studie ovšem počítá s tím, že prvotní impulz nemoci by byl dílem teroristů, je tak pravděpodobné, že by nebyl osamělý, ale že by takových útoků bylo více, a to včetně kontinentálních.

Rozdělení pozornosti by tak bylo zpočátku nerovnoměrné a oslabená pozornost by vedla k nedostatečnému řešení nastalé situace. Choroba by se tak dostala do nekontrolovatelného stavu.

Riziko bioterorismu je dnes velice vysoké a zmiňuje se o něm i nejnovější zpráva Bezpečnostní rady OSN. Foto: Fæ / Creative Commons / CC-BY-4.0

Poučení z historie

Pravé neštovice nejsou z historického hlediska neznámé, jsou důkazy, že tato nemoc sužovala již staré Egypťany a přikládá se jí za vinu většinové vyhubení původních obyvatel Ameriky.

Předpokládá se, že je tam přivlekli evropští osadníci i s dalšími nemocemi. Odhaduje se, že tehdy vymřelo až 90 % tamní populace.

Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 29.11.2021 129
O existenci tajných chodeb pod Dunajem, v blízkosti Bratislavského hradu, existuje řada zajímavých indicií v historii i nedávné minulosti. Podle některých badatelů tyto chodby vedly nejen na území rakouského města Hainburku a tamního hradního areálu Heimenburk, ale jedna z větví podzemního systému měla dosahovat až do Vídně. Co víme o údajném tajném spojení Bratislavského hradu […]
od Mirek Brát 26.11.2021 1.2tis
Ve světle nových archeologických nálezů se zdá, že starověká Římská říše měla opravdu dlouhé prsty, které sahaly až hodně daleko na sever. Tajemná opona historie, která odděluje naši současnost od antiky, se zase trochu nadzvedla. Můžeme si tak položit i troufalou otázku: Byly římské legie někdy na plážích Baltského moře?   Polští archeologové učinili senzační […]
od Pavel Polcar 26.11.2021 2.8tis
V nedávné době se archeologům podařilo učinit nebývalý nález, jedná se o pozůstatky skutečně monumentálního komplexu, jenž je odborníky považován za největší a nejstarší dosud objevenou stavbu mayské civilizace. Komplex, který sloužil zřejmě ke společným rituálním obřadům, byl podle vědců postaven mezi léty 1000 a 800 před naším letopočtem na 1,4 kilometru dlouhém a 400 […]
od Pavel Polcar 25.11.2021 3.1tis
Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Nejdříve výsměch Přes počáteční výsměch si Schliemann se svým objevem na […]
od Pavel Polcar 24.11.2021 1.7tis
Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označována […]