26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Paranormální jevy
Popírají chobotnice evoluci?
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 30.10.2021
3.2tis
Analýza samotných bílkovin jasně ukázala, že úprava RNA je pro hlavonožce skutečně výhodná. Foto: pixabay
326
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

Už od starověku působí chobotnice (Hapalochlaena) ve zvířecí říši jako něco jiného. Za dlouhá tisíciletí evoluce dokázaly, že si umí rozvinout speciální způsob, jak se podřídit změnám prostředí. Perfektní maskování a excelentní inteligence je staví před většinu ostatních zvířat.

Analýza samotných bílkovin jasně ukázala, že úprava RNA je pro hlavonožce skutečně výhodná. Foto: pixabay Vyšlo nakonec najevo, že bílkoviny stvořené podle upravených štítků se ve své funkci mnohdy i podstatně liší. Foto: pixabay Draslíkové kanály, jež prošly změnou, se v reakci na podněty dříve otevíraly nebo naopak později zavíraly. Foto: pixabay Asi nejvýznamnější zjištění je, že větší úpravy RNA vedou k nižší frekvenci mutací, a tím i ke zpomalení evoluce na úrovni genů. Foto: pixabay Jakákoli, třeba i drobná změna DNA, podle níž se úseky přepisují, může celý zavedený proces narušit. Foto: pixabay Do jaké míry hlavonožci utlumili svou evoluci na úrovni genů? Na to odpoví až další výzkum. Foto: pixabay

Podle posledních studií se navíc zdá, že chobotnice a jim podobní příbuzní dvoužábří (Coleoidea) a jiní hlavonožci v poměrně velké míře zasahují do tvorby a úpravy svých vlastních genů.

Vyznačují se rychlými pohyby, osmi chapadly, dokonalým maskováním a nadprůměrnou inteligencí. Podle nejnovějších výzkumů dokážou chobotnice upravovat své geny vyváženě s menší proměnlivostí na DNA, odpovídá to dokonalému přizpůsobení se jakýmkoli změnám prostředí.

Vyšlo nakonec najevo, že bílkoviny stvořené podle upravených štítků se ve své funkci mnohdy i podstatně liší. Foto: pixabay

Hrají všemi barvami

Na Zemi není žádný jiný tvor schopen měnit barvu tak jako právě chobotnice. Nutno podotknout, že tuto vlastnost nevyužívají pouze k maskování, úniku či lovu, umožňuje jim i signalizaci jejich vnitřního rozpoložení.

Tito hlavonožci jsou také známi jako stavitelé podmořských zahrádek z nasbíraných předmětů, jsou schopni řešit složité rébusy apod. Je tak logické, že chobotnice oplývají vysokou inteligencí, např. chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris) se vyznačuje až půl miliardou nervových buněk, což odpovídá až pětinásobku počtu neuronů u hlodavců.

Vědci už drahnou dobu zkoumají, čím jsou chobotnice a jejich příbuzní tak výjimeční a proč.

Draslíkové kanály, jež prošly změnou, se v reakci na podněty dříve otevíraly nebo naopak později zavíraly. Foto: pixabay

Stačilo se naučit pracovat s geny

Je známo, že všechny organismy na Zemi v DNA vytvářejí své bílkoviny, ty slouží ke správnému fungování těla či pomáhají stavět nové buňky. Vždy však musí být přítomný tzv.

převodník, ten napomáhá k přepsání v jádru DNA do jiné nukleové kyseliny RNA. Existují organismy, které ve své evoluční cestě vyvinuly metody, díky nimž mohou do přepsaného úseku RNA zasahovat a upravovat ho.

Zjednodušeně řečeno se naučily obejít jednoduchou evoluci na úrovni genů a jejich mutací. Kamenem úrazu v této modifikaci bývá fakt, že ač některé organismy jsou úprav RNA schopny, včetně lidí, prakticky vůbec tuto vlastnost nevyužívají.

Asi nejvýznamnější zjištění je, že větší úpravy RNA vedou k nižší frekvenci mutací, a tím i ke zpomalení evoluce na úrovni genů. Foto: pixabay

Kdo si upravuje bílkoviny?

Nad možností úpravy bílkovin se zamyslel tým amerických a izraelských biologů, a to u dvoužábrých hlavonožců. Vědci zjistili, že je u nich možnost přepsání využívána mnohem více než u jiných organismů.

Veliké množství míst pro úpravu přepsaného úseku RNA podle všech údajů stoupá u krakatic, chobotnic a olihní až stonásobně oproti ostatním organismům. Přitom podobní živočichové, jako např. již dříve odvětvené a chráněné schránkou loděnky, podobně jako mnohem vzdálenější podmořští plži, nevyužívají své druhotné úpravy RNA nikterak více než všechny ostatní organismy v živočišné říši.

Odborníci odhadují, že celý systém se podle všech dostupných údajů začal rozvíjet přibližně před 350 až 480 miliony let.

Jakákoli, třeba i drobná změna DNA, podle níž se úseky přepisují, může celý zavedený proces narušit. Foto: pixabay

Není RNA jako RNA

Vědci pracující na studii se zaměřili na dvoužábré, především na jejich buňky, následně zjistili, že určité změny vykazuje až jedna desetina všech zkoumaných jedinců. V případě bílkovin tak nesla RNA značky pro úpravu.

Výzkum byl prováděn na chobotnici dvouskvrnné (Octopus bimaculatus), biologům se podařilo přečíst její genom a ukázalo se, že se veškeré úpravy ve zhruba 12 % případů vyskytují přímo v částech RNA, kterou přímo kódují vznikající proteiny.

U nervových buněk je tento počet ještě mnohem vyšší. Ve zbytku těla chobotnic jsou ale naopak úpravy na genetické bázi zase o něco menší. Veškeré výsledky jasně ukázaly na analýzu modifikované RNA, u té se jedná především o RNA přepsanou podle genů s důležitými funkcemi v nervové soustavě.

Naproti tomu třeba u opic dochází ke všem změnám v takových částech RNA, kde jakákoli změna nemá na výslednou bílkovinu žádný vliv.

Do jaké míry hlavonožci utlumili svou evoluci na úrovni genů? Na to odpoví až další výzkum. Foto: pixabay

Čím více úprav hlavonožci na svých úsecích RNA prodělali, tím menší rozdíly mezi druhy poté panovaly. To je jasná značka toho, že dané úpravy jsou pro ně výhodné a vyplatí se jim je udržovat.

Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 25.5.2022 1.4tis
Vědci se již desetiletí pokoušejí najít způsob, jak ve zlomku vteřiny přenést objekt z jednoho místa na jiné. Zatímco věda tápe, některým lidem se teleportace přihodí zcela samovolně, aniž by o takový zážitek stáli. Britskému spiritistovi však spontánní teleportace velice pomohla.     Major Wellesley Tudor Pole (1884–1968) byl nejen ctihodným členem armády, který za […]
od Dalibor Vrána 25.5.2022 2.1tis
Mount Everest je se svými 8848 metry monstrem mezi všemi vrcholy, které v koutku duše touží setnout každý horolezec. Těla těch, kteří svůj boj prohráli, leží na svazích Everestu zmrzlá dodnes. Zůstávají k nim připoutány i jejich duše? V září 1975 si britští horolezci Dougal Haston (1940–1977) a Doug Scott (*1941) myslí, že nadešla jejich […]
od Dalibor Vrána 24.5.2022 2.3tis
Řada kultur v našich dějinách věřila a věří, že jsou zrcadla branou do říše duchů. Že jejich lesklá plocha představuje poslední hranici mezi světem živých a mrtvých. Můžeme v nich prý najít pravdu, ale i ztratit vlastní duši. Jen pověry? Nebo byste doma měli ta svá raději zakrýt, nestojíte-li o nezvanou, přízračnou návštěvu? Američanka Destiny […]
od Adriana Vojtíšková 23.5.2022 2.8tis
Další případ, který vypadá jako útok poltergeista, je zasazen do britského městečka South Shields. V roce 2006 zde neznámá síla začne terorizovat rodinu, jejíž příjmení nebylo z etických důvodů v médiích uveřejněno.     Manželský pár Marc a Marianne (jména byla změněna) se bojí o sebe i svého tříletého syna. Vypadá to totiž, že bytost, […]
od Filip Appl 19.5.2022 1.7tis
I když by se mohlo zdát, že je tajemství jménem poltergeist, kdy dochází k podivnému poletování předmětů či praskání žárovek, je něco vzdáleného, co se nás rozhodně nemůže týkat, minulost ukazuje, že je opak pravdou. Novodobá česká historie nabízí hned několik příkladů. I v případě, že budeme protentokrát ignorovat nedostatečně zdokumentované případy údajných nadpřirozených sil, které měly […]