Domů     Záhady historie
Co mohlo být inspirací pro vznik monstra jménem Frankenstein?
Mirek Brát
od Mirek Brát 4.10.2021
6.9tis
Již v roce 1910 byl natočený film s názvem Frankenstein. Zdroj foto: J. Searle Dawley, Public domain, via Wikimedia Commons
294
SDÍLENÍ
6.9tis
ZOBRAZENÍ

Mezi klasická díla hororového literárního žánru patří dozajista román Frankenstein neboli moderní Prométheus. Jeho autorkou byla britská spisovatelka Mary Shelley. Román byl vydán v roce 1818. Příběh vědce Viktora Frankensteina, který vytvořil umělého člověka, je již klasickou popkulturní ikonou. Co mohlo autorku inspirovat k sepsání tohoto temného a varovného příběhu?

Pohřbívání obětí morové epidemie. Zdroj obrázku:   Pierart dou Tielt ,Public domain, via Wikimedia Commons Již v roce 1910 byl natočený film s názvem Frankenstein. Zdroj foto:  J. Searle Dawley, Public domain, via Wikimedia Commons

Obálka – frontispis románu Frankenstein. Zdroj obrázku: Theodore Von Holst (1810-1844), Public domain, via Wikimedia Commons

Britská spisovatelka Mary Shelley, autorka románu Frankenstein. Zdroj obrázku:  Richard Rothwell, Public domain, via Wikimedia Commons Strašidelně vyhlížející hrad ve městě Zabkowice Slazskie. Zdroj foto:  Paweł Onyśków, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Na počátku všeho mohlo být polské město Zabkowice Slaskie, které se od 12. do poloviny 20. století jmenovalo Frankenstein. Jméno románové postavy bychom měli? A co celý temný příběh románu?

Epidemie moru

Někteří badatelé se domnívají, že inspirativní dějovou linii nalezla Mary Shelley rovněž v historii města Frankenstein. Šlo o smutnou kapitolu městských dějin z počátku 17. století, kdy toto sídlo postihla epidemie moru. Zemřelo při ní 2061 osob (1503 dospělých a 558 dětí).

Pohřbívání obětí morové epidemie. Zdroj obrázku: Pierart dou Tielt ,Public domain, via Wikimedia Commons

Město zachvátila panika a zároveň i snaha dobrat se nějakého exaktního vysvětlení, proč smrt v městečku úřadovala tak rychle a s takovou rázností. Výsledkem podezřívavé paranoie byl soudní proces se skupinou místních hrobníků.

Ti byli obviněni, že epidemii zásadně urychlovali a dále rozšiřovali, aby měli dostatek klientů, rozuměj mrtvých těl.

Strašidelně vyhlížející hrad ve městě Zabkowice Slazskie. Zdroj foto: Paweł Onyśków, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Proces s hrobníky

Nebozí hrobníci, po brutálních výsleších na mučidlech, vinu přiznali. Poprava osmi mužů a dvou žen proběhla za velkého zájmu veřejnosti v říjnu roku 1606. Příběh o procesu neunikl mediální pozornosti, a tak již ve stejném roce vyšel jeho popis v novinách v německém městě Augsburg.

Obálka – frontispis románu Frankenstein. Zdroj obrázku: Theodore Von Holst (1810-1844), Public domain, via Wikimedia Commons

Tento článek upoutal po více než dvou stoletích pozornost Mary Shelley. Přetavila jej vlastní autorskou invencí do nové formy a obsahu. Pro jméno hlavního hrdiny pak použila název města, kde k událostem došlo.

Britská spisovatelka Mary Shelley, autorka románu Frankenstein. Zdroj obrázku: Richard Rothwell, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Moderní historiografie už ví, že se ty strašné věci, z kterých byli hrobníci z Frankensteinu obviněni, nikdy nestaly. Běsnění morové epidemie a memento před temnými stránkami lidského konání, které jen zdánlivě slouží pokroku a spravedlnosti, však žije dál.

Stále existuje i město, jehož původní název se údajně stal symbolem hororového monstra- Zabkowice Slaskie, kdysi slezský Frankenstein.

Foto: foto 1 - : J. Searle Dawley, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 2 - : Paweł Onyśków, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 3 - Theodore Von Holst (1810-1844), Public domain, via Wikimedia Commons, foto 4 - : Pierart dou Tielt ,Public domain, via Wikimedia Commons, foto 5 - : Richard Rothwell, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 26.11.2021 1.6tis
V nedávné době se archeologům podařilo učinit nebývalý nález, jedná se o pozůstatky skutečně monumentálního komplexu, jenž je odborníky považován za největší a nejstarší dosud objevenou stavbu mayské civilizace. Komplex, který sloužil zřejmě ke společným rituálním obřadům, byl podle vědců postaven mezi léty 1000 a 800 před naším letopočtem na 1,4 kilometru dlouhém a 400 […]
od Pavel Polcar 25.11.2021 2.3tis
Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Nejdříve výsměch Přes počáteční výsměch si Schliemann se svým objevem na […]
od Pavel Polcar 24.11.2021 1.4tis
Nedaleko pyramid v Gíze byla egyptskými a japonskými archeology objevena 26 metrů dlouhá lať, jež tvořila část lodi významného egyptského panovníka Chufua nebo také Cheopse (zemřel 2566 př. n. l.) ze 4. dynastie. O existenci lodi se vědělo již od 80. let minulého století, avšak její části byly nalézány postupně. Chufuova loď je právem označována […]
od Eva Soukupová 24.11.2021 3.0tis
V Římské říši zřejmě nebylo mocnější a obávanější legie. Muži z 9. legie procházejí tvrdým tréninkem. Jsou silní a disciplinovaní. A pak jejich vojsko náhle přestává existovat. Názory na to, co se s vojskem stalo, se různí.     Obávaná 9. legie se za svou dlouhou historii se účastní mnoha důležitých historických bojů. Tisíce mužů […]
od Mirek Brát 22.11.2021 2.4tis
Byla to největší a nejznámější antická knihovna. Nacházela se na pobřeží Středozemního moře v egyptské Alexandrii, městě založeném Alexandrem Makedonským během výbojů jeho armád do Severní Afriky. Požár této knihovny se dostal do učebnic. Méně je známé, že Alexandrijská knihovna vyhořela opakovaně. Kolikrát? Helénistický vládce Egypta Ptolemaios I. Soter velmi podporoval vědy a vzdělanost. Aby […]