Do prašné cesty jsou vytlačeny podivné otisky neznámého tvora. Se zájmem v očích je roku 1908 sleduje obyvatel mexické obce Villa García ležící 570 kilometrů severně od Mexico City.

Vypadá to, jako kdyby patřily létavému zvířeti, jež se jen na místo sneslo a zase vylétlo. Vedou totiž odnikud nikam. Najednou se něco pohne ve křoví. Vesničan neváhá a hodí sem kámen, aby stvoření vyplašil.

Ve chvíli, kdy tak učiní, se cosi velkého a tmavého vznese vzhůru. Vzhledem to přitom připomíná netopýra, ovšem na zádech to má hrůzostrašná a ohromná blanitá křídla! Poté, co tvor odletí, se již v oblasti nikdy neobjeví.

Neznamená to ale, že by po něm nezůstaly stopy. Slavný český záhadolog Arnošt Vašíček (*1953) popisuje, co badatelé našli v koruně jednoho stromu: „… pozůstatky masa a kosti, jakoby upuštěnou kořist nějakého dravce.

To vyvolalo domněnku, že jde o zcela konkrétní, i když nám neznámý druh létajícího predátora.“ Co je tento tvor zač?

Vraždící netopýři a božstva

Příběh o podivném netopýrovi nekoluje jen ve vesnici Villa García. Historky o okřídleném přízraku se šíří celou Střední Amerikou. Původně pochází z poloviny 90. let a vypráví o monstru požírajícím domácí zvířata.

Blíže tvora popisují profesor latinskoamerických studií Jens Andermann a jeho kolega William Rowe: „Šlo o velkou okřídlenou nestvůru podobnou netopýru vysokou asi 4 stopy (zhruba 120 centimetrů – pozn. red.), která vycházela v noci a napadala ohrady s kozami.“

Vyprávěními o netopýřím monstru je mexická kultura protknutá. Svědectví o něm lze nalézt i v mayské mytologii, konkrétně v knize Popol Vuh.

Zde se praví, že legendární mayská dvojčata Hunahpú a Xbalanqúe jsou během své cesty do podsvětí napadena netopýřími bytostmi: „Zavedli je potom do Domu netopýrů.

Jenom netopýři byli v tom domě, v domě Camazotzově (mayské netopýří božstvo – pozn. red.), té obludy, jejíž zabijáky jsou jak ostrá jehla. Ihned propadnou smrti, kdo se k ní přiblíží.“

Noc, smrt a oběť

Vypadá to, že příběhy o vražedných netopýrech mohou mít hlubší význam.

Americká historička Mary Ellen Miller (*1952) totiž společně s americkým archeologem Karlem Taubem (*1957) tvrdí, že netopýr je ve Střední Americe od pradávna považován za symbol noci, smrti a obětí.

Jde tedy o vzor nebezpečí a hrozby. To potvrzuje i Andermann a Rowe, podle nichž není náhodou, že má netopýří monstrum napadat kozy. Ty jsou totiž spojovány se štěstím a plodností:

„Na mexickém venkově je kozí birria (název dušeného pokrmu z masa a zeleniny – pozn. red.) klasickým rituálním jídlem během svateb,“ uvádějí profesoři.

Nakolik jejich poznatky vycházejí z reality? Opravdu Mexičany děsí vraždící netopýří monstrum?