13. srpna 1929: Narodil se indický jogín Prahlad Džani, muž tvrdící, že 80 let nejedl ani nepil.
Domů     Záhady historie
Co se stalo v Mouřenci?
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 8.9.2021
3.7tis
Šumavská osada Annín (525 m n. m.) je proslulá zejména pro svou sklárnu, která zde vznikla ve druhé polovině 18. století na místě původní hutě, jež byla vyhašená v roce 1755. Foto: pixabay
138
SDÍLENÍ
3.7tis
ZOBRAZENÍ

Na vrchu pojmenovaném Mouřenec, ležícím v ohbí řeky Otavy, se nachází kostel s kostnicí, nedaleko se rozprostírá malebná vesnice Annín, která leží asi 12 kilometrů jižně od Sušice.

Okolí osady je obestřeno závojem tajemství a vyprávějí se o něm legendy plné násilí a smrti.

Šumavská osada Annín (525 m n. m.) je proslulá zejména pro svou sklárnu, která zde vznikla ve druhé polovině 18. století na místě původní hutě, jež byla vyhašená v roce 1755. Foto: pixabay Sklárna se nejdříve soustředila na křišťálové sklo, zde se také poprvé začalo vyrábět růžové sklo, které bylo vytvořeno italskou technikou a zdobené bylo zlatem. Foto: pixabay Prosperita sklárny trvala až do roku 1817, kdy byla pro řadu ekonomických potíží uzavřena. Foto: pixabay Provoz byl znovu obnoven o 20 let později. Sklárnu poté proslavila především výroba dutého křišťálu a plastické rostlinné motivy. Foto: pixabay Roku 1934 zde byl poprvé v Čechách použit při tavení skla elektrický proud. Foto: pixabay Annín je v současné době jedním z nejstarších fungujících sklářských provozů v České republice. Foto: pixabay

Pověst praví, že vrch nesoucí jméno Mouřenec (617 m n. m.) sloužil v dřívějších dobách jako pohanská svatyně spojená navíc s pohřebištěm, v těchto místech byl vzýván bůh zla a neštěstí Černoboh, nebo také Morana, bohyně smrti.

Pohanské uctívače a zlá božstva měl odtud údajně vyhánět německý benediktinský mnich z kláštera Niederaltaich svatý Vintíř (asi 955–1045), jenž zde zavedl kult sv. Mořice-Maurencia. Vintíř mimo jiné založil dnes již bývalý klášter Rinchnach ležící v Bavorském lese, také udržoval přátelské vztahy s českými knížaty Oldřichem (asi 975-1034) a Břetislavem I. (asi 1005-1055). Ze jména Vintíř vzniklo německé jméno Günther.

Sklárna se nejdříve soustředila na křišťálové sklo, zde se také poprvé začalo vyrábět růžové sklo, které bylo vytvořeno italskou technikou a zdobené bylo zlatem. Foto: pixabay

NEJSTARŠÍ KOSTEL V CELÉM KRAJI

Současný kostel svatého Mořice byl vystavěn zhruba na přelomu 12. a 13. století v pozdně románském slohu, nechali jej zbudovat benediktinští mniši z Niederaltaichu. S poustevníkem Vintířem tak nemůže mít nic společného, leda by na stejném místě dříve stála nějaká dřevěná stavba, jež měla symbolizovat moc a sílu křesťanství v této šumavské oblasti.

Přímo pod Mouřencem se nachází skalní masiv, který má vyzařovat negativní energii, a člověk by se tak u něj neměl příliš dlouho zdržovat. Je možné, že sem Vintíř tuto negativní energii vytlačil z Mouřence?

Podle některých se to tak mohlo stát. „Skalní hřeben je místem záporné zemské síly, což v minulosti kdosi využil k magickým praktikám. Proto se i dnes na něm zdržuje démon a jistě může sestoupit až k cestě, když pocítí potřebu lidské bioenergie,“ tvrdí psychotronik Pavel Kozák.

JEDNÁ SE O ARCHITEKTONICKOU ZVLÁŠTNOST

Informační tabule udává, že „chrám v původní podobě obsahoval stávající presbytář s apsidou a téměř čtvercovou loď. Zajímavostí apsidy je její půdorys, kde vnitřní a vnější obrys nejsou souběžné křivky.

Příčina tohoto řešení není známa. Současně s lodí byla nad presbytářem postavena věž, což v českém prostředí představuje zajímavou zvláštnost. V jižní stěně kostelní zdi se do současnosti zachoval románský portál s archivoltou vykrojenou obloučky.

V roce 1993 proběhla v kostele restaurace objevených vzácných nástěnných maleb ze 14. století. Dochovala se zde freska znázorňující Poslední soud, kde jsou výjevy Krista s apoštoly, Setkání tří živých s třemi mrtvými, vyobrazení Vážení duší a další.

Prosperita sklárny trvala až do roku 1817, kdy byla pro řadu ekonomických potíží uzavřena. Foto: pixabay

PANSTVO MĚLO SOUKROMOU POZOROVATELNU

Jedním z tajemných zákoutí kostela sv. Mořice je empora, jinak také oratoř. Místnost rozkládající se nad sakristií byla po dlouhou dobu nepřístupná a málokdo z těch, kteří místo navštívili, o tomto prostoru věděli.

Oratoř zde byla vybudována asi na přelomu 18. a 19. století při stavebních úpravách kostela. Místnost byla spojena příkrým schodištěm, jež vedlo k bočnímu vchodu do kostela. Účel oratoře byl tak zřejmý, oddělená od ostatních částí kostela měla sloužit místnímu panstvu jako taková soukromá pozorovatelna při bohoslužbách.

V 19. století žila v osadě Annín rodina kašperskohorského měšťana Augustina Müllera, který se zasloužil o založení místní sklárny. Rodina Müllerových byla velmi vážená, stala se také patrony kostela a pravidelně přispívala na jeho provoz.

Manželka A. Müllera se jmenovala Anna, podle ní dostala vesnice v údolí svůj název. Müllerovi mají pod kostelem i svoji vlastní hrobku. Před vstupem do krypty je možné zpozorovat náhrobní desky, které připomínají členy Müllerovy rodiny.

VŠECHNY DO JEDNOHO STIHLA SMRT

V 50. a 60. letech 20. století se do hrobky vloupali vandalové, kteří nechovali ani ždibec úcty k mrtvým, svým hrubým chováním narušili klid zde pohřbených sklářů. V kraji se vypráví, že vandaly stihla kletba, podle jiné verze se údajně v hrobce nakazili nějakou nemocí, jisté je však to, že nepřežil ani jeden.

Ať už za jejich smrt mohla krypta či nikoli, potomci sklářské rodiny se rozhodli nechat hrobku zazdít, aby mrtví konečně nalezli klid.

Provoz byl znovu obnoven o 20 let později. Sklárnu poté proslavila především výroba dutého křišťálu a plastické rostlinné motivy. Foto: pixabay

ČÍ JSOU TO OSTATKY?

V barokní kostnici z 18. století je pohřbeno přibližně 5 000 kosterních pozůstatků, jejichž původ nebyl nikdy zcela objasněn. Některé teorie se přiklánějí k verzi, že jsou to bývalí farníci nebo pozůstatky švédských vojáků, kteří zde zahynuli během třicetileté války (1618-1648), ale k tomu, aby se mohly tyto teorie potvrdit, chybí stěžejní fakta – na kostrách totiž nejsou patrná žádná zranění z bitvy.

Kaple, která sloužila jako hrobka rodiny Müllerů, byla ke kostnici přistavěna až později. Kostnice byla ještě do 80. let minulého století přístupná, dnes je pro veřejnost uzavřena, to ale neznamená, že je místo o to méně strašidelnější.

Někteří návštěvníci hřbitova pociťují v jeho západní části zbytkovou energii, jež se váže k tragické události, kterou může být i hromadná násilná smrt většího počtu lidí ve středověku.

SVĚTÉLKUJÍCÍ KOSTI

Několik pověr koluje i o tom, že kosti v mouřenecké kostnici světélkují. Jsou to snad duchové zemřelých, kteří se tímto způsobem snaží navázat kontakt s živými? Nebo se jedná o přebujelou fantazii někoho, kdo se rozhodl prokázat svou odvahu a v noci vystoupat na vrcholek kopce.

Roku 1934 zde byl poprvé v Čechách použit při tavení skla elektrický proud. Foto: pixabay

Cestě, jež na Mouřenec vede se říkávalo „Cesta mrtvých“, vzhledem k její křivolakosti a nepřehlednosti se není příliš čemu divit, že se po ní nešlo zrovna nejsnáze. Údajně výstup po ní má člověku ubrat jeho fyzickou sílu a výskyt spletitých větví má sebrat i odvahu.

Ještě než se tedy člověk dostane k samotné kostnice, tak je již cestou k ní fyzicky a psychicky naprosto vyčerpán. A jak je to s těmi světélkujícími kostmi? Ty totiž s největší pravděpodobností obsahují fosfor, který při dosažení určitých podmínek může zářit.

Kombinace zvětralých kostí a chemického složení půdy může mít za následek to, že kosti světélkují.

MÍSTO SE ZJEVILO VE SNU

Podle jedné z místních legend se traduje, že během švédských válek lidé v kostele sv. Mořice nechali zazdít monstranci, aby ji nemuseli ze svatostánku odnášet. Nikdo z nich se ale na to místo již nevrátil, všichni do jednoho zemřeli.

Nikdo jiný nevěděl, kde se úkryt nalézá, monstranci se snažilo objevit mnoho lidí. Jednou se však údajně zbožnému člověku zjevilo místo úkrytu ve snu.

Annín je v současné době jedním z nejstarších fungujících sklářských provozů v České republice. Foto: pixabay
Foto: Úvodní foto: pixabay
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 12.8.2022 1.0tis
Jisté je, že objev elixíru mládí by změnil svět. Ovšem, ani nechtěná odchylka, oproti původně zamýšlenému produktu, nemusí být úplně nezajímavá. Stalo se to prý v nějaké alchymistické laboratoři v Číně v devátém století. Pravda, elixír mládí to zrovna nebyl. Svět to ale určitě změnilo! Tradičně je citováno, že objev černého střelného prachu mají „na svědomí“ čínští alchymisté […]
od Mirek Brát 12.8.2022 1.5tis
Píše se rok 1942 a v pracovně říšského vůdce SS je stůl pokrytý odbornými články, knihami, ilustracemi a fotografiemi. Jejich společným jmenovatelem je čáp bílý (Ciconia ciconia). Heinrich Himmler je nadšený. Čápi pomohou třetí říši srazit nenáviděnou Anglii na kolena! Čáp bílý je v Evropě velmi oblíbeným ptákem. Každé malé dítě přece ví, že děti nosí […]
od Mirek Brát 11.8.2022 2.0tis
Mohutný hrad v maďarském městě Eger se proslavil hrdinskou obranou proti Turkům v šestnáctém století. Památkou na tuto dobu jsou i rozlehlé hradní kasematy, ve kterých se údajně objevují i záhadné paranormální jevy. Straší zde snad duchové tureckých vojáků, kteří se pokoušeli do hradní pevnosti prokopat? Nutno dodat, že zatímco prvnímu útoku turecké armády hrad […]
od Dalibor Vrána 11.8.2022 2.3tis
Žralok bílý patří právem k nejobávanějším predátorům. Říká se o něm, že je to dokonalý stroj na zabíjení. Ve vodě je rychlý jako střela, má několik řad zubů ostřejších než čerstvě nabroušené nože a stisk jeho čelistí drtí kosti stejně nezastavitelně jako ocelový píst. Dlouhé roky byl pro většinu lidí jen příšerou z legend a […]
od Pavel Polcar 10.8.2022 2.3tis
Život princů a princezen není vždy bezstarostný, možná tak ten v pohádkách, ale v historii jejich životy většinou nekončily příliš vesele. Vypravme se do londýnského Toweru, v němž byli uvězněni princové Edward a Richard. Důvodem jejich uvěznění bylo zabránění stát se králem a zjevným dědicem. V dubnu 1483, kdy zemřel král Edward IV., se nakrátko stal […]