21. ledna 1988: O svém zážitku z předešlé noci vypovídá australská rodina Knowlesových, kterou mělo pronásledovat UFO.
Domů     Záhady historie
Co se stalo v Mouřenci?
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 8.9.2021
3.7tis
Šumavská osada Annín (525 m n. m.) je proslulá zejména pro svou sklárnu, která zde vznikla ve druhé polovině 18. století na místě původní hutě, jež byla vyhašená v roce 1755. Foto: pixabay
138
SDÍLENÍ
3.7tis
ZOBRAZENÍ

Na vrchu pojmenovaném Mouřenec, ležícím v ohbí řeky Otavy, se nachází kostel s kostnicí, nedaleko se rozprostírá malebná vesnice Annín, která leží asi 12 kilometrů jižně od Sušice.

Okolí osady je obestřeno závojem tajemství a vyprávějí se o něm legendy plné násilí a smrti.

Šumavská osada Annín (525 m n. m.) je proslulá zejména pro svou sklárnu, která zde vznikla ve druhé polovině 18. století na místě původní hutě, jež byla vyhašená v roce 1755. Foto: pixabay Sklárna se nejdříve soustředila na křišťálové sklo, zde se také poprvé začalo vyrábět růžové sklo, které bylo vytvořeno italskou technikou a zdobené bylo zlatem. Foto: pixabay Prosperita sklárny trvala až do roku 1817, kdy byla pro řadu ekonomických potíží uzavřena. Foto: pixabay Provoz byl znovu obnoven o 20 let později. Sklárnu poté proslavila především výroba dutého křišťálu a plastické rostlinné motivy. Foto: pixabay Roku 1934 zde byl poprvé v Čechách použit při tavení skla elektrický proud. Foto: pixabay Annín je v současné době jedním z nejstarších fungujících sklářských provozů v České republice. Foto: pixabay

Pověst praví, že vrch nesoucí jméno Mouřenec (617 m n. m.) sloužil v dřívějších dobách jako pohanská svatyně spojená navíc s pohřebištěm, v těchto místech byl vzýván bůh zla a neštěstí Černoboh, nebo také Morana, bohyně smrti.

Pohanské uctívače a zlá božstva měl odtud údajně vyhánět německý benediktinský mnich z kláštera Niederaltaich svatý Vintíř (asi 955–1045), jenž zde zavedl kult sv. Mořice-Maurencia. Vintíř mimo jiné založil dnes již bývalý klášter Rinchnach ležící v Bavorském lese, také udržoval přátelské vztahy s českými knížaty Oldřichem (asi 975-1034) a Břetislavem I. (asi 1005-1055). Ze jména Vintíř vzniklo německé jméno Günther.

Sklárna se nejdříve soustředila na křišťálové sklo, zde se také poprvé začalo vyrábět růžové sklo, které bylo vytvořeno italskou technikou a zdobené bylo zlatem. Foto: pixabay

NEJSTARŠÍ KOSTEL V CELÉM KRAJI

Současný kostel svatého Mořice byl vystavěn zhruba na přelomu 12. a 13. století v pozdně románském slohu, nechali jej zbudovat benediktinští mniši z Niederaltaichu. S poustevníkem Vintířem tak nemůže mít nic společného, leda by na stejném místě dříve stála nějaká dřevěná stavba, jež měla symbolizovat moc a sílu křesťanství v této šumavské oblasti.

Přímo pod Mouřencem se nachází skalní masiv, který má vyzařovat negativní energii, a člověk by se tak u něj neměl příliš dlouho zdržovat. Je možné, že sem Vintíř tuto negativní energii vytlačil z Mouřence?

Podle některých se to tak mohlo stát. „Skalní hřeben je místem záporné zemské síly, což v minulosti kdosi využil k magickým praktikám. Proto se i dnes na něm zdržuje démon a jistě může sestoupit až k cestě, když pocítí potřebu lidské bioenergie,“ tvrdí psychotronik Pavel Kozák.

JEDNÁ SE O ARCHITEKTONICKOU ZVLÁŠTNOST

Informační tabule udává, že „chrám v původní podobě obsahoval stávající presbytář s apsidou a téměř čtvercovou loď. Zajímavostí apsidy je její půdorys, kde vnitřní a vnější obrys nejsou souběžné křivky.

Příčina tohoto řešení není známa. Současně s lodí byla nad presbytářem postavena věž, což v českém prostředí představuje zajímavou zvláštnost. V jižní stěně kostelní zdi se do současnosti zachoval románský portál s archivoltou vykrojenou obloučky.

V roce 1993 proběhla v kostele restaurace objevených vzácných nástěnných maleb ze 14. století. Dochovala se zde freska znázorňující Poslední soud, kde jsou výjevy Krista s apoštoly, Setkání tří živých s třemi mrtvými, vyobrazení Vážení duší a další.

Prosperita sklárny trvala až do roku 1817, kdy byla pro řadu ekonomických potíží uzavřena. Foto: pixabay

PANSTVO MĚLO SOUKROMOU POZOROVATELNU

Jedním z tajemných zákoutí kostela sv. Mořice je empora, jinak také oratoř. Místnost rozkládající se nad sakristií byla po dlouhou dobu nepřístupná a málokdo z těch, kteří místo navštívili, o tomto prostoru věděli.

Oratoř zde byla vybudována asi na přelomu 18. a 19. století při stavebních úpravách kostela. Místnost byla spojena příkrým schodištěm, jež vedlo k bočnímu vchodu do kostela. Účel oratoře byl tak zřejmý, oddělená od ostatních částí kostela měla sloužit místnímu panstvu jako taková soukromá pozorovatelna při bohoslužbách.

V 19. století žila v osadě Annín rodina kašperskohorského měšťana Augustina Müllera, který se zasloužil o založení místní sklárny. Rodina Müllerových byla velmi vážená, stala se také patrony kostela a pravidelně přispívala na jeho provoz.

Manželka A. Müllera se jmenovala Anna, podle ní dostala vesnice v údolí svůj název. Müllerovi mají pod kostelem i svoji vlastní hrobku. Před vstupem do krypty je možné zpozorovat náhrobní desky, které připomínají členy Müllerovy rodiny.

VŠECHNY DO JEDNOHO STIHLA SMRT

V 50. a 60. letech 20. století se do hrobky vloupali vandalové, kteří nechovali ani ždibec úcty k mrtvým, svým hrubým chováním narušili klid zde pohřbených sklářů. V kraji se vypráví, že vandaly stihla kletba, podle jiné verze se údajně v hrobce nakazili nějakou nemocí, jisté je však to, že nepřežil ani jeden.

Ať už za jejich smrt mohla krypta či nikoli, potomci sklářské rodiny se rozhodli nechat hrobku zazdít, aby mrtví konečně nalezli klid.

Provoz byl znovu obnoven o 20 let později. Sklárnu poté proslavila především výroba dutého křišťálu a plastické rostlinné motivy. Foto: pixabay

ČÍ JSOU TO OSTATKY?

V barokní kostnici z 18. století je pohřbeno přibližně 5 000 kosterních pozůstatků, jejichž původ nebyl nikdy zcela objasněn. Některé teorie se přiklánějí k verzi, že jsou to bývalí farníci nebo pozůstatky švédských vojáků, kteří zde zahynuli během třicetileté války (1618-1648), ale k tomu, aby se mohly tyto teorie potvrdit, chybí stěžejní fakta – na kostrách totiž nejsou patrná žádná zranění z bitvy.

Kaple, která sloužila jako hrobka rodiny Müllerů, byla ke kostnici přistavěna až později. Kostnice byla ještě do 80. let minulého století přístupná, dnes je pro veřejnost uzavřena, to ale neznamená, že je místo o to méně strašidelnější.

Někteří návštěvníci hřbitova pociťují v jeho západní části zbytkovou energii, jež se váže k tragické události, kterou může být i hromadná násilná smrt většího počtu lidí ve středověku.

SVĚTÉLKUJÍCÍ KOSTI

Několik pověr koluje i o tom, že kosti v mouřenecké kostnici světélkují. Jsou to snad duchové zemřelých, kteří se tímto způsobem snaží navázat kontakt s živými? Nebo se jedná o přebujelou fantazii někoho, kdo se rozhodl prokázat svou odvahu a v noci vystoupat na vrcholek kopce.

Roku 1934 zde byl poprvé v Čechách použit při tavení skla elektrický proud. Foto: pixabay

Cestě, jež na Mouřenec vede se říkávalo „Cesta mrtvých“, vzhledem k její křivolakosti a nepřehlednosti se není příliš čemu divit, že se po ní nešlo zrovna nejsnáze. Údajně výstup po ní má člověku ubrat jeho fyzickou sílu a výskyt spletitých větví má sebrat i odvahu.

Ještě než se tedy člověk dostane k samotné kostnice, tak je již cestou k ní fyzicky a psychicky naprosto vyčerpán. A jak je to s těmi světélkujícími kostmi? Ty totiž s největší pravděpodobností obsahují fosfor, který při dosažení určitých podmínek může zářit.

Kombinace zvětralých kostí a chemického složení půdy může mít za následek to, že kosti světélkují.

MÍSTO SE ZJEVILO VE SNU

Podle jedné z místních legend se traduje, že během švédských válek lidé v kostele sv. Mořice nechali zazdít monstranci, aby ji nemuseli ze svatostánku odnášet. Nikdo z nich se ale na to místo již nevrátil, všichni do jednoho zemřeli.

Nikdo jiný nevěděl, kde se úkryt nalézá, monstranci se snažilo objevit mnoho lidí. Jednou se však údajně zbožnému člověku zjevilo místo úkrytu ve snu.

Annín je v současné době jedním z nejstarších fungujících sklářských provozů v České republice. Foto: pixabay
Foto: Úvodní foto: pixabay
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 20.1.2022 709
Zajímá vás, kým byl mytický vlk Fenrir, jak se dělí padlí andělé, nebo zda měla Amerika skutečného superhrdinu? Čtěte dál…     OTÁZKA 1.: JAK SE ROZDĚLUJÍ PADLÍ ANDĚLÉ A DÉMONI? Toto členění démonů pochází od anglického okultisty Francise Barretta z přelomu 18./19. století. Právě on stanovil počet pekelných sborů na číslovku 9. Inspiroval se […]
od Pavel Polcar 20.1.2022 1.2tis
Pro popis Karnaku není označení „chrámový komplex“ dostatečný, jednalo se totiž o stát ve státě a v době svého největšího rozkvětu poskytoval domov až 90 tisícům kněží a jejich pomocníků. K poctě Amona, krále lidí a bohů, zde byly vystavěny velkolepé chrámy a mnoho dalších významných staveb. Rekonstrukce některých budov v této lokalitě ležící v […]
od Dalibor Vrána 19.1.2022 1.9tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 2.0tis
Strašidelné zrcadlo z domu z poloviny 19. století jeho majitelé věnují blízkému hotelu. Netrvá dlouho a hosté pokoje, ve kterém je zrcadlo umístěno, si začnou stěžovat na řadu paranormálních úkazů. Věci naberou dramatický spád poté, co se jeden z hostů pokusí u zrcadla provést seanci.     Internetový magazín Supernatural Magazine před lety informoval o […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 2.4tis
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]