21. listopadu 1896: Během jediného večera spatří stovky lidí v USA v oblacích tajemné objekty připomínající vzducholodě.
Domů     Co si mysleli řečtí filozofové o mimozemských civilizacích?
Co si mysleli řečtí filozofové o mimozemských civilizacích?
od 2.1.2023
3.3tis
Antika jako kolébka lidstva. I z kolébky se však dá hledět ke hvězdám. Zdroj foto: G Da, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
355
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Říká se, že antika byla kolébkou lidstva. Navíc, starověcí myslitelé již z této pomyslné kolébky přemýšlivě hleděli tam nahoru, do vesmíru. Co tam viděli, jaké myšlenky jim při pohledu na hvězdnatou oblohu táhly hlavou?

Filozof Démokritos hledal již ve čtvrtém století před naším letopočtem ve vesmíru možné analogie k pozemskému životu. Zdroj obrázku: Circle of Jan Cossiers, Public domain, via Wikimedia Commons Antika jako kolébka lidstva. I z kolébky se však dá hledět ke hvězdám. Zdroj foto: G Da, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Metrodorus z Lampascu (331 př. n. l. – 278 př. n. l.) viděl život na zemi jako pšeničný klas. Ten také nevyroste na poli osamocený. Zdroj obrázku: Carole Raddato, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons Filozof Epikúros (341 př. n. l. – 270 př. n. l.) považoval existenci mimozemské civilizace za mimořádně pravděpodobnou. Zdroj foto: Palazzo Massimo alle Terme, Public domain, via Wikimedia Commons Možnost života ve vesmíru zmiňoval ve svých dílech i římský básník Titus Lucretius Carus (94 př. n. l. – 55 př. n. l.). Zdroj obrázku: Lucretius Carus, Titus, Public domain, via Wikimedia Commons

Filozofické školy v antickém Řecku se nebránily spekulacím o možnostech mimozemského života. Již ve čtvrtém století před naším letopočtem jsou doloženy úvahy o tom, že ve vesmíru mohou žít bytosti podobné lidem.

Možnost života ve vesmíru zmiňoval ve svých dílech i římský básník Titus Lucretius Carus (94 př. n. l. – 55 př. n. l.). Zdroj obrázku: Lucretius Carus, Titus, Public domain, via Wikimedia Commons
Možnost života ve vesmíru zmiňoval ve svých dílech i římský básník Titus Lucretius Carus (94 př. n. l. – 55 př. n. l.). Zdroj obrázku: Lucretius Carus, Titus, Public domain, via Wikimedia Commons

Úvaha o pšeničném klasu

Filozofové Démokritos a Epikúros například dospěli k závěru, že vesmír vznikl jako důsledek srážky atomů. Podle nich bylo velmi pravděpodobné, že kdesi ve vesmíru existují i další obydlené světy. Pak zde byl ještě jistý Metrodorus z Lampascu, žák Epikúra. Metrodorus vyslovil originální myšlenku, jako  přirovnání použil pšeničný lán.

Filozof Epikúros (341 př. n. l. – 270 př. n. l.) považoval existenci mimozemské civilizace za mimořádně pravděpodobnou. Zdroj foto: Palazzo Massimo alle Terme, Public domain, via Wikimedia Commons
Filozof Epikúros (341 př. n. l. – 270 př. n. l.) považoval existenci mimozemské civilizace za mimořádně pravděpodobnou. Zdroj foto: Palazzo Massimo alle Terme, Public domain, via Wikimedia Commons

Prý existence našeho světa, jako jediného obydleného, odporuje pohledu na takový lán pšenice. Bylo by to stejné, jako by na tomto poli vyrostl pouze jeden jediný klas…

Filozof Démokritos hledal již ve čtvrtém století před naším letopočtem ve vesmíru možné analogie k pozemskému životu. Zdroj obrázku: Circle of Jan Cossiers, Public domain, via Wikimedia Commons
Filozof Démokritos hledal již ve čtvrtém století před naším letopočtem ve vesmíru možné analogie k pozemskému životu. Zdroj obrázku: Circle of Jan Cossiers, Public domain, via Wikimedia Commons

Astraios, posel z hvězd?

Našli bychom ve starověkém Řecku nějaký pramen, který by nás informoval o setkání antického člověka s mimozemšťanem? Mnozí jsou přesvědčeni, že popis blízkého setkání může obsahovat román z druhého století našeho letopočtu, jehož autorem byl Antonius Diogenes.

Metrodorus z Lampascu (331 př. n. l. – 278 př. n. l.) viděl život na zemi jako pšeničný klas. Ten také nevyroste na poli osamocený. Zdroj obrázku: Carole Raddato, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons
Metrodorus z Lampascu (331 př. n. l. – 278 př. n. l.) viděl život na zemi jako pšeničný klas. Ten také nevyroste na poli osamocený. Zdroj obrázku: Carole Raddato, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

V románu je zmíněn chlapec jménem Astraios, v překladu doslova chlapec „z hvězd“. Dítě s mimořádnými schopnostmi bylo nalezeno opuštěné a hledící k obloze. V románu jej později vychovával sám filozof Pythagoras. Byl Astraios mimozemského původu?

Bylo cílem jeho pozemské mise předání znalostí lidstvu, které do vesmíru hledělo zkoumavýma očima již z antické kolébky? Ve světle toho mocného proudu znalostí, dovedností a myšlenek, které nám předala antika, by se chtělo souhlasně pokývat hlavou, co říkáte?!

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 19.11.2026 2.1tis
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného světa? Na kamenitém břehu jednoho z japonských ostrovů rozplétá za úsvitu starý rybář Hirobumi své sítě. Těší se na den strávený rozjímáním při lovu ryb, kt
od 17.11.2026 3.1tis
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovor?“ „Nevzali mě. Ale věděla jsem to, neměla jsem tam ani chodit, no koukej.“ A před oči jí strčí svůj biokalkulátor. Jakmile se narodíme, začíná se odvíjet
od 3.11.2026 3.2tis
Rozruch nevídaných rozměrů na ufologické scéně i v politických kruzích vyvolalo prohlášení bývalého agenta amerických zpravodajských služeb. Dekorovaný veterán v něm tvrdí, že americká vláda údajně získala neporušená a částečně neporušená mimozemská vozidla. Zprávou se nyní zabývá Sněmovna reprezentantů USA. Zpráva, kterou na začátku
od 27.10.2026 3.6tis
Oficiálně se uvádí, že střed Země tvoří zemské jádro, které začíná zhruba v hloubce 2900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti naší planety. Již delší dobu se však spekuluje o tom, že tomu tak ve skutečnosti není.  Konspirátoři čím dál tím častěji říkají, že Země je dutou koulí, pod jejímž povrchem jsou rozsáhlé tunely a města, ve kterých žijí
od 22.10.2026 3.4tis
Měsíc. Kosmické těleso, které je ze všech ostatních Zemi nejblíž, a přesto je tak záhadné. V 70. letech 20. století začnou kolovat zprávy o tom, že se na jeho odvrácené straně nacházejí mimozemské stavby.  V roce 1966 a 1967 totiž družice Lunar Orbiter snímala povrch Měsíce. Mezi snímky, poslanými na Zemi, byly i fotografie odvrácené strany Měsíce, na nic
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
epochalnisvet.cz
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem.
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
21stoleti.cz
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz