Je všeobecně známo, že poštovní holubi dokážou najít cestu zpět do svého domovského holubníku i ze vzdálenosti stovek kilometrů. Cestu prý najdou dokonce i při startu ze zcela neznámého místa.

Podobně na tom mají být tažní ptáci, když odlétají přečkat zimu do teplejších krajin. Jak to ale dokáží?

Vědecké výzkumy ukazují, že poštovní holubi i tažní ptáci vnímají změny zemského magnetického pole. Právě díky tomu prý slaví tak podivuhodné navigační úspěchy.

Kompas, který mají mít podle této teorie v hlavě, sice dosud nikdo přesně nelokalizoval, ale i tak existuje předpoklad, že se ptáci při svých cestách řídí podle elektromagnetických siločar.

Před několika lety zoologové z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem nalezli v pokožce, která lemuje kořen zobáku domácích holubů, mikroskopické částice minerálů magnetitu a maghemitu.

Ty zřejmě fungují jako velmi citlivý magnetometr, který ptákům sděluje údaje o jejich geografické poloze.

Kdy zabloudí?

Ptáci možná vděčí za bezproblémovou znalost své polohy také zrakové paměti, díky níž se orientují podle význačných pozemních bodů.

Podle současného amerického geologa Jona Hagstruma svou roli sehrává i schopnost slyšet a pamatovat si z určité oblasti specifické infrazvuky (zvuky o velmi nízké frekvenci – pozn. red.), které pocházejí z jejich domovů.

„Vytvořil jsem unikátní počítačovou mapu, která mé tvrzení dokazuje. V místech neočekávaných odrazů infrazvuku totiž ptáci vždy bloudí,“ uvádí Hagstrum. Tučňáci se při svých každoročních tazích na jiná území zase mají řídit podle polohy souhvězdí na obloze.

A to navzdory faktu, že cestují převážně pod mořskou hladinou! Vyznají se opravdu některá zvířata na Zemi lépe než lidé?

Cesta kolem světa

Urazit dlouhou cestu na stovky kilometrů vzdálené místo bez jakékoli mapy prý dokážou také mnohá další zvířata „Dobrodružství věrného psa, který urazil několik set kilometrů, aby se opět vrátil domů, historie kočky, která podstoupila cestu kolem světa, aby znovu našla svého pána, to vše je obecně známé.

A badatelé si nad tím stále lámou hlavu,“ uvádí současný francouzský publicista Jean Bossy.

V roce 1923 je anglický ovčácký pes Bobbie oddělen od své rodiny a následně 6 měsíců překonává neuvěřitelnou cestu z americké Indiany do Oregonu, aby se s ní znovu sešel. Jak to vysvětlit?

„Každý druh vlastní počítačové spektrum a vyhodnocuje informace, které mu podávají jeho smyslové orgány. Proto je chopen se včas zařídit podle svých potřeb a nároků na prostředí,“ uvádí Bossy. Má pravdu?