Domů     Záhady historie
Dechberoucí hmyz z doby dinosaurů
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 5.11.2021
2.3tis
Pryskyřici stromy produkují jako ochranu proti nemocem, hmyzu či v případě poškození kůry. Foto: Mbz1 / Creative Commons / CC-BY-SA-2.5,2.0,1.0
233
SDÍLENÍ
2.3tis
ZOBRAZENÍ

Nebylo by možné vrátit dinosaury na Zemi, pokud by vědci neměli k dispozici stopy jejich DNA, podle filmu Jurský park to byl právě hmyz, který v sobě uchovával díky dokonalé konzervaci v jantaru jejich krev. Jak ale skutečně vypadal hmyz v době, kdy světu vládli obrovští tvorové?

Pryskyřici stromy produkují jako ochranu proti nemocem, hmyzu či v případě poškození kůry. Foto: Mbz1 / Creative Commons / CC-BY-SA-2.5,2.0,1.0 Průměrné stáří jantaru se odhaduje na asi 50 milionů let. Foto: Mbz1 / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0,2.5,2.0,1.0 Nalezeny však byly i mnohem starší kusy. Foto: Abalg / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 V téměř původním stavu se dochovaly rostliny nebo zvířata, pro něž se pryskyřice stala vězením. Foto: BetacommandBot / Creative Commons / CC-BY-SA-2.5 Díky tomu se dnes badatelé mohou dozvědět více o minulosti naší planety. Foto: Ooligan / Creative Commons / CC-BY-SA-2.0

Dokonale zachovaný hmyz z doby, kdy Země patřila monumentálním dinosaurům, nalezli čínští paleontologové z Nanjingského geologického a paleontologického ústavu Čínské akademie věd v jantarovém dolu v severním Myanmaru.

Průměrné stáří jantaru se odhaduje na asi 50 milionů let. Foto: Mbz1 / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0,2.5,2.0,1.0

Přírodní konzervace

Pravěký objev polapený v jantaru se může chlubit původními jasnými barvami. Obvykle se nedochovávají stopy pigmentů ve fosiliích, takže o barevnosti pravěkého světa odborníci většinou jen spekulují.

A v tom je právě tento nález zcela unikátní, protože ukazuje pravé barvy světa již dávno zaniklého, rekonstrukce hmyzu žijícího v době před asi 99 miliony lety tak už není založena jen na pouhé imaginaci.

Nalezeny však byly i mnohem starší kusy. Foto: Abalg / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Krása barev prehistorického světa

Barvy jsou totiž velice užitečné pro určování fungování ekosystémů, například chování nebo ekologie živočichů, také mohou ochraňovat před predátory, nebo lákat partnera v době páření.

Shromážděno bylo celkem 35 jantarových kousků se zachovalým hmyzem. „Viděli jsme sice už tisíce jantarových fosilií, ale to, jak se zachovaly barvy v těchto vzorcích, je opravdu zcela mimořádné. Druh barvy zachované v jantarových fosiliích se nazývá strukturální barva, vzniká díky mikroskopické struktuře povrchu zvířete.

Povrchová nanostruktura rozptyluje světlo o specifických vlnových délkách a vytváří velmi intenzivní barvy. Tento mechanismus je zodpovědný za mnoho barev, které známe z našich každodenních životů,“ sdělil profesor Chuang Ti-jing, jenž se na výzkumu podílel.

V téměř původním stavu se dochovaly rostliny nebo zvířata, pro něž se pryskyřice stala vězením. Foto: BetacommandBot / Creative Commons / CC-BY-SA-2.5

Mezi vzácnými hmyzími druhy byly v jantaru identifikovány mimo jiné parazitické zlatěnky, jež pozorovatele uhranou svým kovově zeleným zabarvením.

Ochráněni před zubem času

Mezi dalšími byl popsán modře zbarvený střevlík a tmavě zelená bráněnka. Vědci se nyní zaměří na podrobnější analýzu barev. Obvykle zlatavě žlutý jantar, méně často v bílé, červené, hnědé či průhledné variantě, je zvláštní formou uhlíkaté nerostné látky, je křehký a lehký.

Díky tomu se dnes badatelé mohou dozvědět více o minulosti naší planety. Foto: Ooligan / Creative Commons / CC-BY-SA-2.0

Obecně řečeno se jedná o pryskyřici produkovanou starými jehličnatými stromy, jež rostly v tropickém deštném pralese v době, kdy byli dinosauři na vrcholu své „vlády“ na Zemi.

Foto:
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.1tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.4tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.5tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.8tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]
od Pavel Polcar 29.11.2021 1.9tis
Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše. Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní […]