Někdy v příbězích o strašidelných dětech jsou samotné děti stále nevinné – jsou jen obklopeny temnými a zlými událostmi.

V jednom z nejpodrobněji prozkoumaných zážitků s poltergeistem byla rumunská Eleonore Zugun v jádru řady nevysvětlitelných násilných paranormálních jevů.

Kamenná sprcha

Nadpřirozená aktivita začala kolem Eleonore v roce 1925, když bylo mladé dívce 11, a to poté, co se pohádala se svou babičkou. Dům její babičky byl zasažen sprškou kamenů, včetně porcelánu a cihel, jež rozbily okna domu a dohnaly rodinu k útěku.

Po návratu rodina zjistila, že většina trosek z přívalu kamenů byla údajně namířena na Eleonore.

Podivné jevy jí pronásledovaly

Podobná aktivita pokračovala opakovaně a Eleonore byla cílem létajících předmětů kolem domu. Dívka byla nakonec svými prarodiči poslána zpět do svého rodného domu, avšak nic se tím nezměnilo.

Projevy nadpřirozené aktivity kolem dívky pokračovaly. Eleonore se probudila se škrábanci a šmouhami na těle, v místech, kam sama nedosáhla.

Síla novinových senzací

K Eleonor byl přizván kněz, ale ani ten nepochodil. Zkazky o nadpřirozené aktivitě kolem dívky se záhy začaly šířit, a dokonce se dostaly i do německého tisku.

Německý fyzik Fritz Grunewald si přečetl o jejím příběhu a vydal se to studovat. Mezitím byla Eleanor poslána do kláštera, podstoupila několik „neúspěšných exorcismů“ a nakonec byla poslána do psychiatrické léčebny.

Označili ji za čarodějnici

Jen několik týdnů poté, co ji studoval, Grunewald zemřel na infarkt.

Eleonore, jako by to pro ni už nemohlo být bezútěšnější, byla poslána zpět do psychiatrické léčebny, kde s ní zacházeli jako s čarodějnicí a kacířkou.

Stala se schovankou hraběnky

Případu se následně ujala rakouská hraběnka Zoe Wassilko von Serecki, jež navázala tam, kde Grunewald skončil, a odvedla Eleonore pryč z psychiatrické léčebny, tentokrát do Vídně, kde mladá dívka žila pod pečlivým dohledem hraběnky a jejího týmu výzkumníků.