18. července 1552: Narodil se císař Rudolf II., velký znalec i podporovatel světa záhad, okultismu a alchymie.
Domů     Děsivý rudý déšť: Padá na nás krev, obarvená voda, nebo mimozemšťané?
Děsivý rudý déšť: Padá na nás krev, obarvená voda, nebo mimozemšťané?
od 20.7.2022
3.1tis
premium
Záhadný déšť není krev – ale může mít mimozemský původ! Foto: UnSplash

Už během 17. století byl na zeměkouli zaregistrován podivný rudý déšť, který si svou podobou nezadá s opravdovou krví. Jiná teorie říká, že jde o tekutiny s neškodnými mikroorganismy, pro které dodnes nemá nikdo uspokojivé vysvětlení.

Záhadný déšť není krev - ale může mít mimozemský původ! Foto: UnSplash Je podstata deště podobná, jako vznik života? Foto: UnSplash Mikroorganismy obsažené ve spadlé vodě sice připomínají normální buňky, avšak nemají běžné biologické molekuly, tedy žádnou DNA! Foto: UnSplash Nejde o nové případy, rudý déšť je znám napříč staletími Foto: UnSplash Na rozdíl od jiných biologických buněk mohou mikrobi červeného deště vydržet i 300 stupňů! Foto: UnSplash

Příval osvěžujícího deště očekávají obyvatelé indického okresního města Kannur ve státě Kérala. Píše se čtvrtek 28. června 2012 a jejich tužby jsou skutečně brzy vyplněny. Bohužel docela jinak než si ještě před pár okamžiky přáli.

V podvečer se totiž z nebe místo průzračné vody snáší rudá tekutina připomínající na první pohled lidskou krev.

Nejnovější případ není zdaleka prvním. Již v roce 1653 prší dle dobových kronik krvavý déšť na britskou pevninou. Roku 1888 je zase dokumentován černý déšť nad jižní Afrikou. Badatelé se tehdy mylně domnívají, že se kapky obarvily od kouře z lesních požárů. To je však vyvráceno a příčina tmavého zbarvení vody tak zůstává neobjasněna.

Německý spisovatel Ernst Meckelburg (*1927) uvádí: „Barevné srážky byly zpozorovány v různých částech světa a vyvolávaly mezi lidmi děs a hrůzu.

Rudý déšť, který prostý lid mylně zaměňoval za krev, vyvolal v uplynulých staletích více neklidu a paniky než jakkoli jinak zbarvené srážky.“

Je podstata deště podobná, jako vznik života? Foto: UnSplash
Je podstata deště podobná, jako vznik života? Foto: UnSplash

JSOU V NĚM BUŇKY!

Již prvotní vědecká analýza nového rudého deště ukazuje, že červené zabarvení dešťové vody je způsobeno mikroskopickými částicemi připomínajícími biologické buňky.

Opakuje se tedy případ, který se stal v Kerale na počátku století, kdy v roce 2001 čelí obyvatelé tohoto indického státu podobné rudé spršce jako letos v červnu.

Rozbor některých tehdejších vzorků ukazuje, že zbarvená voda obsahuje dokonce jednobuněčné organismy. Tyto mikroorganismy však zřejmě nemají pozemský charakter! Vyhovují jim extrémní teploty a ke svému rozvoji prý nepotřebují světlo.

„Pokud to nejsou živé buňky, nevím, co by to bylo. Možná, že je to počátek něčeho fantastického,“ prohlašuje britský mikrobiolog ze Sheffield University Milton Wainwright.

Mikroorganismy obsažené ve spadlé vodě sice připomínají normální buňky, avšak nemají běžné biologické molekuly, tedy žádnou DNA! Foto: UnSplash
Mikroorganismy obsažené ve spadlé vodě sice připomínají normální buňky, avšak nemají běžné biologické molekuly, tedy žádnou DNA! Foto: UnSplash

JDE O ÚLOMKY KOMET?

Někteří vědci brzdí předčasné nadšení a domnívají se, že za podivnými krůpějemi mohou být komety.

„Jak se takovéto komety na cestě podél vysoce eliptických oběžných drah blíží Slunci, mohou se rozbít na kusy. Tyto úlomky mohou zůstat na oběžné dráze a později periodicky vstupovat do zemské atmosféry,“ říká současný indický biolog Godfrey Louis.

Ten se domnívá, že komety by mohly obsahovat chemické látky, které jsou schopny podporovat růst mikrobů. Podle některých zjištění obsahuje déšť také meteorický prach.

Mohla by být přítomnost této kosmické látky pro řešení záhady rudých dešťů tou klíčovou informací?

Myšlenka, že částice v rudém dešti pocházejí z kosmu, podporuje teorii sira Freda Hoyla (1915–2001), astronoma z britské univerzity Cambridge. Podle něj základní formy života poletují vesmírem a občas někde zakotví a rozvinou svou existenci.

To je i základní myšlenky tzv. panspermické teorie, jež tvrdí, že pozemský život se vyvinul z mikrobů, které se na Zemi dostaly z komety.

Nejde o nové případy, rudý déšť je znám napříč staletími Foto: UnSplash
Nejde o nové případy, rudý déšť je znám napříč staletími Foto: UnSplash

VYDRŽÍ RUDÉ BUŇKY VŠE?

Na rozdíl od jiných biologických buněk mohou mikrobi červeného deště podle Louise vystát značně vysoké teploty. „Je možné je kultivovat při teplotách až 300 stupňů Celsia,“ říká Louis.

Žádná známá bakterie na Zemi ale takovou teplotu nepřežije! I ty nejodolnější z mikrobů údajně nepřežijí kultivaci (cílené udržování či rozmnožování mikroorganismů – pozn. red.) nad 122 stupňů Celsia. Z toho pramení, že obsah rudého deště pravděpodobně skutečně nepochází ze Země.

Přenesme se o nějakých 160 let nazpět. Jistý druh červeného deště snášejícího se v Evropě tehdy vědci označí za „saharský“ v domnění, že jde důsledek saharských větrných smrští a vírů.

Zásluhu na tom, že tato událost nezůstala jen strohou kapitolou dobových kronik, má německý vědec M. Ehrenburg (19. stol.), který odhaduje, že 17. října 1846 poblíž francouzského Lyonu během jediné přeháňky spadlo téměř 330 tun zvláštní červené látky, z níž plná osmina – tedy asi 40 tun – se skládala z mikroskopického fytoplanktonu, obvykle jednobuněčných řas.

V rudých deštích Ehrenburg identifikuje celkem více než 300 druhů organismů, které ale podle všeho nejsou afrického původu! Například patnáct z nich pocházelo z Jižní Ameriky, a tak tato záhada zůstala nerozluštěna.

Na rozdíl od jiných biologických buněk mohou mikrobi červeného deště vydržet i 300 stupňů! Foto: UnSplash
Na rozdíl od jiných biologických buněk mohou mikrobi červeného deště vydržet i 300 stupňů! Foto: UnSplash

CHYBĚJÍCÍ DNA?

Ještě větší nádech tajemství do celé věci přináší novodobé testování nositelky genetických informací, DNA (deoxyribonukleová kyselina). V případě rudého deště totiž podle všeho není co testovat!

Mikroorganismy obsažené ve spadlé vodě sice připomínají normální buňky, avšak nemají běžné biologické molekuly, tedy žádnou DNA, a pravděpodobně mají i odlišné chemické pochody. Ani nepřítomnost DNA však údajně nutně nedokazuje mimozemský původ organismu.

K rozřešení této hádanky by snad mohly pomoci testy určitých uhlíkových izotopů, podle kterých naše věda mimozemský materiál v současnosti určuje. Zjistíme nakonec, že na naše hlavy prší tuny živých mimozemšťanů? Nebo jde zkrátka jen o obyčejnou obarvenou vodu s neškodnými organismy?

Foto: UnSplash
Související články
od 18.7.2025 1.0tis
Brambory nebo také zemní jablka, zemáky, bandury. V našich zeměpisných šířkách jedna z nejdůležitějších potravin. Pak jsou ale i „sladké erteple“ – batáty. Ty jsou zase významné pro výživu v zemích Jižní Ameriky. Se „sladkými brambory“ je spojena jedna velká záhada. Jaká? Když mořeplavec James Cook (1728-1779) navštívil ostrovy v Tichém oceánu, zji
od 17.7.2025 1.6tis
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartován. V jeho čele jede Mike Hawthorn (1929–1959) se svým sytě zeleným Jaguárem. Na konci 35 kola však prudce dupne na brzdy. Chce totiž v cílové rovince zajet n
od 15.7.2025 3.3tis
Jeho hudba roztančila miliony a vnesla naději do válečné vřavy. Glenn Miller, král swingu a velitel orchestru amerických vzdušných sil, se stal hlasem celého národa. Pak, 15. prosince 1944, nasedl do malého letounu mířícího z Anglie do Paříže a zmizel beze stopy nad chladnými vodami Lamanšského průlivu. Žádné trosky, žádné tělo, žádné vysvětlení. Co se stalo s ikonickým hudebníkem a
od 14.7.2025 3.2tis
V chladných vodách Severního Atlantiku, daleko od civilizace, stojí osamělý maják na jednom z nehostinných Flannanových ostrovů. V prosinci roku 1900 však toto místo zahalila děsivá a dodnes nevyřešená záhada. Tři zkušení majáčníci – Thomas Marshall, James Ducat a Donald McArthur – zmizeli beze stopy z majáku, který nechali v perfektním stavu. Žádné známky boje, nehody, ani zoufalství. Jen opuštěn
od 13.7.2025 3.1tis
Hluboko v odlehlém norském údolí Hessdalen se po desetiletí děje něco, co defyje jednoduché vysvětlení. Místní obyvatelé i vědci zde pravidelně pozorují podivná, barevná světla, která se pohybují po obloze, vznášejí se, mění tvar a dokonce se zdá, že reagují na své okolí. Co způsobuje tyto záhadné světelné jevy, které se objevují bez jakéhokoli zvuku či zjevného zdroje? Jsou to přírodní úkazy, nez
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz