10. srpna 2019: Federální letecká správa USA uzavírá vzdušný prostor nad Oblastí 51, mohlo to souviset s testováním utajovaných technologií?
Domů     Neobjasněné události
Děsivý rudý déšť: Padá na nás krev, obarvená voda, nebo mimozemšťané?
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 20.7.2022
3.1tis
Záhadný déšť není krev – ale může mít mimozemský původ! Foto: UnSplash
334
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Už během 17. století byl na zeměkouli zaregistrován podivný rudý déšť, který si svou podobou nezadá s opravdovou krví. Jiná teorie říká, že jde o tekutiny s neškodnými mikroorganismy, pro které dodnes nemá nikdo uspokojivé vysvětlení.

Záhadný déšť není krev - ale může mít mimozemský původ! Foto: UnSplash Je podstata deště podobná, jako vznik života? Foto: UnSplash Mikroorganismy obsažené ve spadlé vodě sice připomínají normální buňky, avšak nemají běžné biologické molekuly, tedy žádnou DNA! Foto: UnSplash Nejde o nové případy, rudý déšť je znám napříč staletími Foto: UnSplash Na rozdíl od jiných biologických buněk mohou mikrobi červeného deště vydržet i 300 stupňů! Foto: UnSplash

Příval osvěžujícího deště očekávají obyvatelé indického okresního města Kannur ve státě Kérala. Píše se čtvrtek 28. června 2012 a jejich tužby jsou skutečně brzy vyplněny. Bohužel docela jinak než si ještě před pár okamžiky přáli.

V podvečer se totiž z nebe místo průzračné vody snáší rudá tekutina připomínající na první pohled lidskou krev.

Nejnovější případ není zdaleka prvním. Již v roce 1653 prší dle dobových kronik krvavý déšť na britskou pevninou. Roku 1888 je zase dokumentován černý déšť nad jižní Afrikou. Badatelé se tehdy mylně domnívají, že se kapky obarvily od kouře z lesních požárů. To je však vyvráceno a příčina tmavého zbarvení vody tak zůstává neobjasněna.

Německý spisovatel Ernst Meckelburg (*1927) uvádí: „Barevné srážky byly zpozorovány v různých částech světa a vyvolávaly mezi lidmi děs a hrůzu. Rudý déšť, který prostý lid mylně zaměňoval za krev, vyvolal v uplynulých staletích více neklidu a paniky než jakkoli jinak zbarvené srážky.“

Je podstata deště podobná, jako vznik života? Foto: UnSplash

JSOU V NĚM BUŇKY!

Již prvotní vědecká analýza nového rudého deště ukazuje, že červené zabarvení dešťové vody je způsobeno mikroskopickými částicemi připomínajícími biologické buňky. Opakuje se tedy případ, který se stal v Kerale na počátku století, kdy v roce 2001 čelí obyvatelé tohoto indického státu podobné rudé spršce jako letos v červnu.

Rozbor některých tehdejších vzorků ukazuje, že zbarvená voda obsahuje dokonce jednobuněčné organismy. Tyto mikroorganismy však zřejmě nemají pozemský charakter! Vyhovují jim extrémní teploty a ke svému rozvoji prý nepotřebují světlo.

„Pokud to nejsou živé buňky, nevím, co by to bylo. Možná, že je to počátek něčeho fantastického,“ prohlašuje britský mikrobiolog ze Sheffield University Milton Wainwright.

Mikroorganismy obsažené ve spadlé vodě sice připomínají normální buňky, avšak nemají běžné biologické molekuly, tedy žádnou DNA! Foto: UnSplash

JDE O ÚLOMKY KOMET?

Někteří vědci brzdí předčasné nadšení a domnívají se, že za podivnými krůpějemi mohou být komety.

„Jak se takovéto komety na cestě podél vysoce eliptických oběžných drah blíží Slunci, mohou se rozbít na kusy. Tyto úlomky mohou zůstat na oběžné dráze a později periodicky vstupovat do zemské atmosféry,“ říká současný indický biolog Godfrey Louis.

Ten se domnívá, že komety by mohly obsahovat chemické látky, které jsou schopny podporovat růst mikrobů. Podle některých zjištění obsahuje déšť také meteorický prach. Mohla by být přítomnost této kosmické látky pro řešení záhady rudých dešťů tou klíčovou informací?

Myšlenka, že částice v rudém dešti pocházejí z kosmu, podporuje teorii sira Freda Hoyla (1915–2001), astronoma z britské univerzity Cambridge. Podle něj základní formy života poletují vesmírem a občas někde zakotví a rozvinou svou existenci.

To je i základní myšlenky tzv. panspermické teorie, jež tvrdí, že pozemský život se vyvinul z mikrobů, které se na Zemi dostaly z komety.

Nejde o nové případy, rudý déšť je znám napříč staletími Foto: UnSplash

VYDRŽÍ RUDÉ BUŇKY VŠE?

Na rozdíl od jiných biologických buněk mohou mikrobi červeného deště podle Louise vystát značně vysoké teploty. „Je možné je kultivovat při teplotách až 300 stupňů Celsia,“ říká Louis.

Žádná známá bakterie na Zemi ale takovou teplotu nepřežije! I ty nejodolnější z mikrobů údajně nepřežijí kultivaci (cílené udržování či rozmnožování mikroorganismů – pozn. red.) nad 122 stupňů Celsia. Z toho pramení, že obsah rudého deště pravděpodobně skutečně nepochází ze Země.

Přenesme se o nějakých 160 let nazpět. Jistý druh červeného deště snášejícího se v Evropě tehdy vědci označí za „saharský“ v domnění, že jde důsledek saharských větrných smrští a vírů. Zásluhu na tom, že tato událost nezůstala jen strohou kapitolou dobových kronik, má německý vědec M.

Ehrenburg (19. stol.), který odhaduje, že 17. října 1846 poblíž francouzského Lyonu během jediné přeháňky spadlo téměř 330 tun zvláštní červené látky, z níž plná osmina – tedy asi 40 tun – se skládala z mikroskopického fytoplanktonu, obvykle jednobuněčných řas.

V rudých deštích Ehrenburg identifikuje celkem více než 300 druhů organismů, které ale podle všeho nejsou afrického původu! Například patnáct z nich pocházelo z Jižní Ameriky, a tak tato záhada zůstala nerozluštěna.

Na rozdíl od jiných biologických buněk mohou mikrobi červeného deště vydržet i 300 stupňů! Foto: UnSplash

CHYBĚJÍCÍ DNA?

Ještě větší nádech tajemství do celé věci přináší novodobé testování nositelky genetických informací, DNA (deoxyribonukleová kyselina). V případě rudého deště totiž podle všeho není co testovat! Mikroorganismy obsažené ve spadlé vodě sice připomínají normální buňky, avšak nemají běžné biologické molekuly, tedy žádnou DNA, a pravděpodobně mají i odlišné chemické pochody.

Ani nepřítomnost DNA však údajně nutně nedokazuje mimozemský původ organismu. K rozřešení této hádanky by snad mohly pomoci testy určitých uhlíkových izotopů, podle kterých naše věda mimozemský materiál v současnosti určuje.

Zjistíme nakonec, že na naše hlavy prší tuny živých mimozemšťanů? Nebo jde zkrátka jen o obyčejnou obarvenou vodu s neškodnými organismy?

Foto: UnSplash
reklama
Související články
od Mirek Brát 10.8.2022 449
V období let 1817-1819 došlo u pobřeží Gloucesteru ve Spojených státech k mnoha pozorováním velkého mořského hada. Dokonce se podařilo najít údajné mládě tohoto legendárního tvora. Zdálo se, že záhada mořských hadů je jen krůček od vyřešení… Mořský had v lokalitě Gloucesteru na pobřeží Atlantského oceánu byl poprvé pozorován již v sedmnáctém století. Sporadická hlášení o jeho výskytu se […]
od Dalibor Vrána 10.8.2022 865
Britský hasič Jim Templeton (1920–2011) pořídí 23. května 1964 v hrabství Cumbria na severozápadě Anglie snímek, který ho následně pronásleduje celý život… Hovoří o něm i krátce před smrtí pro televizi BBC: „Byla to normální odpolední procházka. Posadili jsme se do trávy a já řekl dcerce, že ji vyfotím v jejích nových šatech. Nikdy by […]
od Jan Kukrál 9.8.2022 543
Více než 60 pozorování velké kočkovité šelmy s černou srstí a žlutě žhnoucíma očima dalo v britském hrabství Cornwall vzniknout historkám o nadpřirozeném stvoření, které se plíží vřesovištěm Bodmin Moor. Prý ohrožuje lidi i zvěř a ze všeho nejvíc připomíná černého pantera. Roku 1995 na základě mnoha svědeckých výpovědí nařídí oficiální vyšetřování dokonce i britská […]
od Eva Soukupová 8.8.2022 2.7tis
Někdy během 20. století si rodina nejmenovaného majitele cirkusu, který právě zemřel na infarkt, nechá povolat exorcistu. Je totiž přesvědčena, že jeho smrt nebyla přirozená, nýbrž výsledkem kletby.     V pozůstalosti mrtvého je totiž nalezen svazek několik let starých pohlednic s nápisem „Šťastný den úmrtí“ a datem, kdy muž skutečně skonal. Slavný britský exorcista […]
od Pavel Polcar 7.8.2022 2.3tis
V 50. letech minulého století se v Japonsku jednomu řidiči přihodila skutečně podivuhodná věc. „Jezdím jako o život. Jednou v noci, když jsem projížděl průchodem pod dálničním mostem v Kanagawě, uviděl jsem starou ženu stát na kraji silnice na chodníku za zábradlím. Je to pěší zóna a vůbec ne rušná ulice, takže jsem to příliš neřešil.“ Stála […]