Zatímco některé z již popsaných tajných spolků zná prakticky každý, v případě Devíti neznámých je to naopak. Málokdo ví, že má taková organizace existovat. A přitom jde o společnost, která má být vůbec nejstarší a nejmocnější na celém světě.

Dle legendy ji zakládá už před dvěma tisíci lety indický císař Ašóka (304? př.n.l.–232? př.n.l.) s cílem zabránit dalším obrovským válkám.

Nová společnost má potají shromažďovat a utajovat moderní technologie, což má zabránit příliš rychlému pokroku a tím i vzniku nových ničivých zbraní. Ačkoliv by se zdálo, že se to nepodařilo, podle některých badatelů je opak pravdou.

Obří válečné konflikty s miliony mrtvých by prý bez Devíti neznámých přišly na svět mnohem dříve. Společenství má však údajně existovat i dnes.

Jeho členové komunikují uměle vytvořeným jazykem a disponují knihami, které mají obsahovat veškeré tajné vědění lidstva. Chybět nemá například návod na zabití člověka jediným dotekem nebo informace o cestování v čase.

ŠKODÍ, ČI POMÁHAJÍ?

O tom, že spolek Devíti neznámých provází lidstvo do dnešních dnů, hovoří ve svém díle Jitro kouzelníků především záhadologové a spisovatelé Francouz Jacques Bergier (1912–1978) a Belgičan Louis Pauwels (1920–1997).

Oni a mnozí další badatelé věří, že skupina Devět neznámých po sobě v průběhu dějin zanechala řadu stop, které naznačují, že už v dávných dobách opravdu disponovala nejmodernějšími technologiemi. O co se ale snaží v současnosti?

Jejich cíl má být prý pořád stejný: držet technologický pokrok na uzdě. Využívají k tomu prý všech možností, které jim moderní doba nabízí, včetně ekonomických nástrojů nebo ovládání médií. Podle některých konspirátorů to ale nemusí být na škodu.

„Lze předpokládat, že Devět neznámých oplývá kromě obrovských znalostí i takovými morálními vlastnostmi, že lidstvu spíše pomáhají, než škodí,“ uvádí například česká autorka Jitka Lenková. Je tedy působení této organizace – pokud existuje – spíše pozitivní?