Sahara je největší poušť světa, která se rozkládá na území 10 afrických států. Avšak pouze v oblasti Mauritánie, v obklopení tisíců kilometrů písku, leží fascinující skalnatý útvar Richat, který je dvakrát větší než Praha!

Oko Sahary, jak se této kruhové struktuře přezdívá, je pro vědce obrovskou neznámou. Co tento útvar, jenž je vidět až z vesmíru, vytvořilo? Nebo je spíše lepší zeptat se kdo?

O podivuhodné kruhové struktuře Richat, která má v průměru téměř 50 kilometrů, nikdo nevěděl až do 2. poloviny 20. století. Tedy do doby, než lidé začali létat do vesmíru a došlo k rozvoji satelitů.

Tehdy si jí všimnou astronauti pozorující Saharu z oběžné dráhy, ze které Richat působí jako kruhy na vodní hladině či gigantické oko. Ihned po objevení tohoto útvaru se začne spekulovat, jak něco takového mohlo na Zemi vzniknout.

První, co vědce napadne, je myšlenka, že Richat je památkou na pád obřího meteoritu.

Ovšem hned po prvním geologickém průzkumu je jasné, že tomu tak není. „Nejedná se o kráter. Struktura má zcela rovný střed, nikoli prohlubeň.

Navíc neobsahuje přeměněné horniny, které v místě dopadu meteoritu vlivem vysokého tlaku a teplot vznikají,“ vysvětlují vědci. Ti vylučují i možnost, že by oko Sahary vzniklo přirozeně vulkanickou erupcí.

Místo se prý totiž vyznačuje nepřítomností vulkanických hornin. Není tedy divu, že se najde mnoho lidí, kteří tuto fenomenální strukturu považují za dílo mimozemšťanů…

Psal o tomto místě již Platon?

Vědci dále zjistí, že usazeniny oka Sahary jsou různě staré – v jejím středu až 2,5 miliardy let, zatímco v okrajích „pouze“ půl miliardy let.

„Pokud je oko Sahary umělého původu, je vzhledem ke stáří usazenin jasné, že člověk ji nevytvořil,“ upozorňují záhadologové. Kdo tedy? Mimozemšťané?

Ufologové, posilněni tím, že vědci nejsou schopni vznik struktury vysvětlit, o Richat mluví jako o pozůstatku mimozemské základny či přistávací plochy pro létající talíře. Faktem je, že při pohledu na Richat si něco takového lze skutečně představit.

Podle záhadologů se však nabízí ještě jedna možnost – že se jedná o pozůstatky bájné Atlantidy.

Věhlasný řecký filozof Platon (427–347 př. n. l.) totiž ve své knize Kritias tvrdí, že hlavní město Atlantidy bylo tvořeno několika obrovskými kruhovými pásy s městským centrem v jejich středu. Měl tím na mysli právě toto místo?