Tradiční rituály domorodých kmenů Evropanům často připadají pramálo pochopitelné. Jeden z nich se však vymyká i z této kategorie. Pokud jste prožili život mezi domorodými Austrálci, vaše smrt měla často dalekosáhlé následky. Mezi Aboridžinci totiž víra v přirozenou smrt neexistuje.

Aboridžinci považují smrt za výsledek působení zlých duchů často přivolaných někým, kdo byl v životě vaším nepřítelem. Starší klanu se tedy sejdou, aby viníka určili a rozhodli, jakým způsobem bude potrestán. K tomu často provádí rituál zvaný kurdaitcha.

VRAŽDY NABROUŠENOU KOSTÍ

Slovo může také souviset se samotným rituálem, při němž je smrt na viníka přivolána šamanem. Tento rituál se označuje jako ukazování kostí (bone-pointing). Často přitom jde o poměrně morbidní způsoby vražd, ze kterých dnes běhá mráz po zádech.

O co vlastně šlo? Nabroušenou kost, obvykle lidskou, budoucí vrazi nařezali na kusy. Poté se kost vložila do masa rozkládající se mrtvoly a nechala tak několik týdnů. Pak se zabalila do vlasů nebo peří a namočila do tekutiny z mrtvoly.

Oběť pak vrazi ve spánku touto kostí poškrábali. Pokud měla smrt nastat rychleji, kost se vložila do konečníku nebo úst spící oběti.

Tento způsob vraždy byl často způsoben masivní infekcí, protože domorodí obyvatelé měli omezené množství léků a neznali žádná antibiotika.

JEŠTĚ KRUTĚJŠÍ METODA

Jiná metoda podobného vraždícího rituálu používala zvířecí kosti, obvykle z emu nebo klokana. Jeden její konec se nabrousil do neuvěřitelně ostré špičky a vrazi s ní spící oběť bodli pod klíční kost a nakonec až do srdce.

Po vyjmutí kosti zůstane jen malá pulkruhová rána, na níž se přitlačí maso, aby se utěsnila. Rána tedy nekrváci a je skoro neviditelná, ale oběť zemře téměř okamžitě. Ještě v roce 1884 byli tímto způsobem v Adelaide zavražděni dva muži.