Najdete tu nejvíc médií a spiritistů na metr čtvereční na Zemi. Někteří lidé tvrdí, že nadpřirozené síly v Cassadaze na Floridě jsou tak silné, že nad ní vůbec nepřelétají ptáci. Její obyvatelé jsou přátelští, ale můžeme to samé říct i o zdejších přízracích?
Příběh Cassadagy začíná narozením jejího budoucího zakladatele Američana George P. Colbyho (1848–1933).
Na svět přichází v malém minnesotském městečku Forestville, v části, které se později přezdívá Cherry Grove neboli Třešňový háj, protože zde Georgeův zbožný otec James spolu s manželkou Elminií třešně pěstují.
Svého synka nechávají pokřtít, když je mu dvanáct let. Děje se tak na zamrzlém jezeře, do něhož musí vyřezat díru. Krátce poté má George první vizi v životě.
Prý se mu zjeví duch mrtvého strýčka, který vyděšenému chlapci oznámí, že vládne úžasnými nadpřirozenými silami, a že jednou na jihu Ameriky založí světoznámé středisko pro podobně nadané lidi!
Během puberty se Georgeovy parapsychologické schopnosti dál rozvíjejí, mimo jiné údajně vidí budoucnost a projevuje se i jako léčitel. Nic z toho se jeho křesťansky založeným rodičům ani trochu nelíbí, syna často trestají, a vše vyústí v jeho odchod z domova.
Existuje nějaká souvislost mezi Georgeovým křestem v mrazivé vodě a probuzením jeho vnímání nadpřirozena?
NA CESTĚ ZA TAJEMNEM
Mladý George P. Colby během svého putování Amerikou získává pověst respektovaného média. Často hovoří se zesnulými na žádost jejich příbuzných, a prý přitom jmenuje fakta, která nemůže vědět, s neomylnou přesností.
George tvrdí, že má několik duchovních průvodců, z nichž nejbližší je mu domorodý Indián jménem Seneca z kmene Irokézů.
I ten na něj naléhá, že se musí vydat na dalekou, velkolepou cestu, ale napřed je prý potřeba, aby se spojil se spiritualistou Theodorem Giddingsem. Najde jej ve státě Wisconsin, společně pokračují dál na Floridu.
Zde totiž Giddingsova rodina zakoupila pozemek, údajně vybraný tzv. Sněmem přízraků, jenž má sloužit jako středisko pro senzibily z celého světa. Tak vzniká spiritistický kemp Cassadaga, pojmenovaný podle nedalekých jezer.
Zdejší obyvatelstvo se postupně rozrůstá a je skoro k nevíře, že funguje dodnes. Tvoří ji 4000 stálých usedlíků a 55 domů, jejichž majitelé k sobě srdečně zvou návštěvníky na kratší i delší pobyty.
Přičemž jim nabízí pestrou škálu parapsychologických zážitků, od „obyčejných“ meditací až třeba po jasnovidectví.
SEZNAMTE SE S DUCHY!
Na Štědrý večer roku 1926 vyhoří cassadagský hotel, původně také patřící ke spiritistickému kempu. O dva roky později je po kompletní rekonstrukci znovu otevřen, ale kvůli ekonomické krizi ve 30. letech musí být prodán soukromým majitelům.
Tím ale jeho spojení se světem nadpřirozena údajně nekončí. I v současnosti má být obýván řadou přátelských duchů, již prý návštěvníkům dopřávají jedinečné paranormální zážitky.
Nejznámějším z nich má být Arthur, veselý Ir, který tu kdysi bydlel. Rád si prý tahal židli k oknu na konci chodby v horním patře, odkud pozoroval, co se děje venku.
Jeho přízračnou postavu tam lze stále občas spatřit, návštěvníci zde také mezi stěnami cítí gin a doutníky, jeho oblíbené „společníky“.
Kdyby se vám nechtělo přespávat v hotelu, můžete využít pohostinství domu Ann Stevens, bohaté Newyorčanky, jež zde trávila zimy na přelomu 19. a 20. století, stojícího hned naproti.
Jenže ani tady se na základě mnohých svědectví duchům a přízrakům nevyhnete. Ovšem pořád je tu bezpečněji než na místě, které dle legend navštěvuje sám ďábel! Nebo jde o víc než jen o pověsti?
POSEZENÍ SE SATANEM
Ďáblovo posezení je název pro cihlovou lavičku umístěnou mezi dvěma náhrobky na hřbitově u jednoho z cassadagských jezer. Podobné lavice najdeme na hřbitovech napříč celou Amerikou, od 19. století se staví, aby ulevily unaveným návštěvníkům.
Ta v Cassadaze se ale liší. Kdo se posadí na její pekelně rudé cihly a vydrží tam dostatečně dlouho, tomu se prý zjeví sám rohatý ďábel, vládce hříšníků!
Tato možnost je pro turisty a zájemce o paranormální jevy takovým lákadlem, že musí být hřbitov posetý varovnými cedulemi. Narušení zdejšího klidu a zahrávání si s tajemnými silami se prý totiž nevyplácí. Proč vlastně tolik touží po setkání s knížetem pekel?
Pro pobavení, nebo je k místu táhnou záhadné nadpřirozené energie, které se vyskytují v celém okolí Cassadagy?