Schody skřípou pod kroky neviditelných nočních návštěvníků. Světla se sama zapínají. Dveře se otevírají a s bouchnutím zase rychle zavírají. V pokojích je cítit zápach, jehož zdroj nedokáže nikdo najít.

Navštivte s naším dvanáctidílným seriálem nejslavnější domy hrůzy! Na naší čtvrté výpravě se vydáme směrem k dánskému městu Hørve, kde se mají v zámku Dragsholm dít hrůzostrašné události!

Hosté se právě vrací do svého pokoje v zámku Dragsholm, který je v současnosti využíván mimo jiné také jako hotel. Náhle je však něco oslní. Je to bílá záře, která pomalu nabývá na tvaru. V potemnělé chodbě najednou stojí žena v dlouhých bílých šatech.

Je celá jakoby z bílé zářivé mlhy. Prochází chodbou a znenadání se rozplyne. Hoteloví hosté úžasem ani nedýchají. O přízraku bílé paní, která se zde má zjevovat, již slyšeli. Byla to právě ona, koho zde nyní spatřili?

Historie zámku Dragsholm v městě Hørve na severozápadě Dánska sahá až k přelomu 12. a 13. století, kdy jej nechává vystavět biskup z Roskilde. Není tedy divu, že je tato osm století stará budova považována za nejstrašidelnější v celém Dánsku.

Dnes je již zámek zmodernizovaný a je využívám jako hotel s několika restauracemi. Návštěvníci sem však nejezdí jen kvůli odpočinku. Lákadlem jsou i místní duchové, kterých zde mají být hned tři!

ZAZDĚNA ZA LÁSKU

Začátkem 20. století probíhají v zámku stavební úpravy. Při výstavbě nových toalet musí stavitelé strhnout několik starých zdí. A za jednou je čeká šokující překvapení! Kostra v bílých šatech! Je zjištěno, že ostatky patří mladé dívce.

Je to snad ona bílá paní, která se má zjevovat v zámeckých chodbách? Jedna stará legenda se zmiňuje o dceři zdejšího zámeckého pána a jejím krutém osudu. Měla se zamilovat do mladého stavitele, který pomáhal se stavbou zámku.

Svazek dívky urozeného původu a obyčejného chudého dělníka je však nepřípustný, a proto mladí milenci musí svůj vztah tajit. Neúspěšně. Když se hrabě z Dragsholmu dozví o prohřešku své dcery, je zlostí bez sebe a nechá dívku zaživa zazdít!

Může to snad být její nešťastný duch, kterého mají v zámku vídat lidé ještě dnes? Druhý duch, který má bloudit zámeckými chodbami, je žena v šedém. Má jít o zámeckou komornou, kterou ochromí prudká bolest zubů.

Několik dní má být zoufalá bolestí než jí někdo pomůže a bolest nakonec ustoupí. Podle pověstí se po své smrti komorná z vděčnosti každou noc vrací na zámek, aby zkontrolovala, že je zde vše v pořádku.

HODNĚ KRÁTKÁ VLÁDA

Temné období Dragsholmu spadá do 16. a 17. století, kdy zámek slouží jako vězení pro urozené šlechtice. Mezi vězni je zde svého času i James Hepburn, 4. hrabě z Bothwellu (1534–1578), třetí manžel skotské královny Marie Stuartovny (1542–1587).

S ní uzavřel sňatek 15. května 1567, avšak u vlády vydržel pouhých pět týdnů. Anglický diplomat Nicholas Throckmorton (asi 1515–1571) se o Hepburnovi vyjadřuje jako o „nadutém, ukvapeném a nebezpečném mladém muži,“ a jeho názor zřejmě zastávají i ostatní vlivní lidé Anglie a Skotska.

Královna si svým sňatkem proti sobě popudí celou zemi, ale také Francouze, Španěle, a dokonce i papeže. Nepokoje narůstají a Marie Stuartovna se vzdává a je zajata. James se snaží prchnout, ale je zatčen a končí právě v dánském vězení v Dragsholmu, kde 14.

dubna 1578 umírá. On má být tím druhým duchem, který se údajně v zámku zjevuje. Svědci jej měli vidět, jak se projíždí na svém koni po nádvoří a prý je zde občas možné slyšet jen samotný klapot koňských kopyt. Nemají ale duchařské historky jen přilákat více senzacechtivých turistů?

Jana Trnobranská