Okolí polského města Nowa Ruda nabízí dobré podmínky pro sběr lesních hub. Má to však jeden háček. Na houbaře zde útočí nejen klíšťata, ale i duchové. Místní jsou přesvědčeni, že za to může lokalita zlověstně nazývaná Šibeniční vrch.
Jak již naznačuje název, Šibeniční vrch byl místem, kde se kdysi nacházelo městské popraviště. Výkon městského práva hrdelního se rozplynul v čase, temná aura tohoto místa zůstala.
Strach a úzkost
Šibeniční vrch je nyní místem, kde se na první pohled nic zvláštního neděje. Zejména lidé se zvýšenou citlivostí a vnímavostí tu ale pociťují značnou úzkost, o záchvatech panické ataky ani nemluvě.
Objevily se i zprávy o pozorování přeludů a přízraků, návštěvníci lesa údajně slyšeli křik, pláč a další projevy emocí. Badatelé mají jasno – v blízkosti dávného popraviště se stále zdržují duše popravených.
V případě udělení hrdelního trestu nemuselo vždy jít o těžkého zločince. Středověká justice byla velmi přísná. Někdy stačilo i pytláctví, ulovení ryby v řece… Jaká byla zdejší šibenice?
Historikové uvádějí, že šlo pravděpodobně o kamennou rotundu s trojicí sloupů propojených dřevěnými trámy. Když byla šibenice zrušena, kámen z tohoto místa byl použitý pro stavbu jednoho mostu ve městě.
Popraviště i hřbitov
Nesporně traumatizující zážitek zde prožil turista z Nizozemska, kterého neznámý přízrak dokonce pronásledoval, a to několik stovek metrů. Vyděšený muž jej později popsal jako vojáka ve starobylé zbroji, snad z období třicetileté války.
Duch vojáka na něho i cosi pokřikoval archaickou němčinou. Pronásledování ustalo, až když se turista dostal na okraj lesa.
Z nepříjemného zážitku vyvázl jen s několika odřeninami a šokem. Není se tak čemu divit, že se i houbaři tomuto místu vyhýbají. Jde též o pietu, protože těla některých popravených měla spočinout přímo v lokalitě Šibeničního vrchu.
