16. listopadu 1491: Ve španělském Toledu jsou popraveni Židé podezřelí ze zabití možná neexistujícího dítěte, které se stane svatým.
Domů     Dvakrát ukrytý pohádkový poklad doposud neobjeven!
Dvakrát ukrytý pohádkový poklad doposud neobjeven!
od 17.10.2023
2.5tis
Do dnešních dnů z kláštera téměř nic nezbylo…Foto: Petr Matura
271
SDÍLENÍ
2.5tis
ZOBRAZENÍ

Dnes nenápadnou obec Opatovice nad Labem najdeme ve východních Čechách nedaleko Pardubic. Náhodného turistu neznalého místní historie by zřejmě ani nenapadlo, že zde kdysi stával bohatý klášter, který však nenávratně zmizel.

Někdo si možná vzpomene, že se o klášteru zmiňoval již Alois Jirásek ve svých „Starých pověstech českých“.

Do dnešních dnů z kláštera téměř nic nezbylo...Foto: Petr Matura

První písemná zmínka o zdejším klášteru pochází z roku 1086, avšak je velmi pravděpodobné, že benediktinští mniši, kterým klášter patřil, zde působili už dříve. Založit jej zřejmě nechal rytíř Mikulec.

Vrchnost si od založení kláštera slibovala kolonizaci do té doby řídce obydleného území a samozřejmě i šíření víry a vzdělanosti. O významu kláštera svědčí také skutečnost, že zde byl pohřben Vladislav, syn českého krále Přemysla Otakara I.

Opatovický klášter býval významným místem. Foto:Bartosz Paprocki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Opatovický klášter býval významným místem. Foto:Bartosz Paprocki, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Cestu k pokladu neznal ani císař Karel IV….

Klášter byl ve své době velmi bohatý.

Vypráví se, že když klášter osobně navštívil císař Karel IV., který prý chtěl na vlastní oči spatřit místní legendární poklad, údajně od opata dostal zajímavou otázku – zda jej chce pouze vidět, nebo zda chce znát k němu i cestu.

Když opata a dva jediné mnichy, kteří znali tajemství pokladu, ujistil, že chce poklad pouze jen vidět, dostal na hlavu pytel na cestu tam i zpět a takto byl veden spletí chodeb do podzemí. Ve třech velkých jeskyních prý pak císař spatřil poklady nesmírné ceny.

Mniši ujistili Karla IV., že poklad zde shromažďují a chrání pro něho a jeho následovníky, a tak se spokojil jen s krásným zlatým prstenem s diamantem.

Po celou dobu o pokladu císař nic neprozradil, ale před smrtí projevil přání, aby byl pohřben s oním prstenem z opatovického pokladu.

Do dnešních dnů z kláštera téměř nic nezbylo...Foto: Petr Matura
Do dnešních dnů z kláštera téměř nic nezbylo…Foto: Petr Matura

Poklad nevyzrazen

Podle legend se majetku kláštera zmocnili Ota z Bergova a Jan Měštecký z Opočna, kteří v listopadu 1415 do kláštera pronikli pod záminkou vyřešení majetkových sporů s klášterem. Vypráví tak i Hájkova kronika.

Pozdě v noci, když mniši polevili ve své bdělosti, měl někdo z doprovodu šlechticů otevřít bránu. Začalo rabování a vraždění mnichů, kteří se však prý jen tak nedali, neboť mnoho z nich dokázalo ovládat meč. Přesto podlehli přesile.

Tehdejší opat Petr Lazur prý byl přivázán na natahovací žebřík, aby vyzradil polohu pokladu, který by byl samozřejmě ještě mnohem lepší kořistí, než jen klášterní majetek.

Nebohý opat byl pálen smolnicemi na chodidlech a mučení trvalo další tři dny, než zemřel, aniž by však cokoli prozradil.

Na místě kláštera stojí dnes budova bývalého mlýna. Foto: Petr Matura
Na místě kláštera stojí dnes budova bývalého mlýna. Foto: Petr Matura

Loupežná kořist ukryta

I když se vojáci pokoušeli rozkopat sklepení, nepodařilo se jim odhalit důmyslný systém, jakým byl poklad zabezpečen. Mniši zřejmě využili podzemní vodu z Labe, kterou zaplavili část chodeb, takže poklad byl nedostupný.

I tak ale byla kořist z vyloupeného kláštera velmi bohatá. Ota z Bergova toto bohatství údajně ukryl též do podzemí svého hradu Trosky. Rovněž ani tento poklad prý doposud nebyl ve spletitém podzemí Trosek objeven…

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 14.11.2026 2.3tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.0tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz