Zvracení, průjmy, svalové křeče, ochrnutí, zástava srdce a následná smrt. Takové jsou účinky jednoho z nejspolehlivějších jedů na světě, arsenu. Do potíží vás dostane už jeho malé množství. V Argentině ale existuje oblast, na jejíž obyvatele jed neúčinkuje. Jak je to možné?

Arsen je zcela zaslouženě popisován jako král jedů. Nemá žádnou barvu, zápach ani chuť. Otrava arsenem se nejprve projevuje jako běžná otrava jídlem. Pak ale nastává kóma a smrt. Když jej jako prvek v roce 1250 objevuje středověký německý učenec sv.

Albert Veliký (mezi 1193 a 1207–1280), dává mu za vinu mnoho tehdejších záhadných úmrtí, zejména v královských rodinách. Požití arsenu je pro člověka smrtelné a mělo by se tak dít bez výjimky.

V Andách v severní Argentině však leží vesnice San Antonio de los Cobres, jejíž obyvatelé si z jedovatosti arsenu příliš vrásky nedělají.

I když dlouhodobě požívají mnohonásobně vyšší dávku arsenu, než je jeho bezpečné množství, účinky jedu se jich nijak nedotýkají. Jak je to možné? Podle vědců si proti němu vyvinuli imunitu.

Arsen prostě vyloučí

Všude kolem visí výstražné cedule, které varují před konzumací zdejší vody. Je v ní totiž nebezpečně vysoké množství jedovatého arsenu. Na jihoamerickém kontinentu je to poměrně častý úkaz. Jedovatá látka se do vody dostává ze sopečného podloží.

Obyvatelé obce San Antonio de los Cobres si však těchto varování nevšímají. Dlouhodobá konzumace této vody jim nikdy žádné potíže nezpůsobila, přestože množství obsaženého arsenu je dvacetinásobně vyšší, než je přípustné. Jak je to možné?

Do And se vydává skupina švédských vědců, aby této záhadě přišla na kloub. Vědci vyšetřují 124 zdejších žen a zjišťují, že jejich metabolismus funguje jinak, než u dalších kontrolních vzorků z Jižní Ameriky.

Metabolismus vyšetřovaných žen ze San Antonia de los Cobres dokáže arsen přeměnit na méně nebezpečnou formu a zpracovávat jej rychleji, než stihne poškodit jejich organismus. Jed poté vylučují v moči. Jak k takové vlastnosti přišly?

Co všechno dokáže evoluce?

Pro vědce je tato schopnost fascinující zejména tím, že jde o první případ na světě, kdy se člověk dokázal adaptovat na toxické látky. Za všechno prý může genetická mutace.

„Gen je pak předáván jejich potomkům, kteří se rodí s touto nadlidskou odolností vůči arsenu. To je velká věc,“ říká vedoucí vědecké studie Karin Broberg. Jak dlouho si zdejší lidé takovou schopnost předávají?

Už mumiím nalezeným v této oblasti, jejichž stáří se odhaduje na 10 000 let, bylo ve vlasech naměřeno zvýšené množství arsenu. Odolnost vůči prudkému jedu nejspíš zařídila evoluce. Nebo ne?

Jak již bylo řečeno, jde o první a jediný zaznamenaný případ, kdy si lidský organismus dokázal vytvořit imunitu vůči toxickým látkám. Proč k tomu nedochází i v jiných jihoamerických obcích, kde je výskyt arsenu stejně tak nebezpečný, to je dosud záhadou.