V nedávné studii se odborníci zaměřili také na primitivního teropodního dinosaura z období rané jury dilophosaura.

Tento ještěr žil na planetě Zemi zhruba před 183 až 193 miliony let, pohyboval se po dvou, měřil přibližně sedm metrů a dosahoval hmotnosti cca 350 kilogramů. Pojmenován je podle dvou typických půlkruhových hřebenů na lebce.

Jedna z nejznámějších scén prvního dílu z filmové řady o dinosaurech je ta, kde menší ještěr plive jed a vzbuzuje respekt svým rozvinutým krčním límcem.

Podle paleontologů Dilophosaurus rozhodně nebyl menší než člověk, jak ho zobrazuje film, ve skutečnosti byl tento dinosaurus s délkou přesahující zcela běžně šest metrů jedním z největších suchozemských tvorů své doby.

Ze studie navíc vyplývá, že měl skutečně mnoho společného s moderními ptáky. Není tomu přitom tak dlouho, co výzkumníci ani přesně nevěděli, kam jej mezi dinosaury zařadit, nový objev je tedy velice významný.

„Je to nejslavnější nejméně prozkoumaný dinosaurus. Až doteď nikdo netušil, jak vypadal a jak vznikal,“ sdělil světu hlavní autor výzkumu Adam Marsh.

Daleko od pravdy

Tým paleontologů má v současnosti pět dochovaných kosterních pozůstatků tohoto teropoda a jejich důkladné prozkoumání zcela jasně odhalilo, že dřívější představy o jeho tělesné konstituci jsou naprosto mylné.

Kromě samotného faktu, že nedisponoval jedem, neměl vůbec křehký hrudník ani slabé čelisti, a proto si nemusel tyto domnělé nedostatky nikterak kompenzovat. Marshův tým přišel s tvrzením, že měl Dilophosaurus silné nejen čelisti, ale také ostatní kosti.

Není třeba se tedy domnívat, že dinosaurus potřeboval využívat jakýkoli jed k lovu kořisti, a je tak možné, že ani žádný vůbec neplival.

Není však možné dnes prokázat, že při kousnutí nevylučoval jedovou, či jinak nebezpečnou látku, jako např. v případě dnešního varana komodského (Varanus komodoensis), kdy jsou pro ostatní živočichy nebezpečné bakterie v ústní dutině, žijící na zahnívajících kusech masa mezi zuby zvířete.