Domů     Záhady historie
Existovala první mayská silnice?
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 7.7.2021
5.6tis
Užití odrazu světelného paprsku coby nástroje k měření vzdálenosti má poměrně dlouhou historii. Foto: TheDigitalArtist / pixabay
357
SDÍLENÍ
5.6tis
ZOBRAZENÍ

V dobách, kdy prosperovala civilizace Mayů, byla na mexickém poloostrově Yucatán postavena cesta, která se ve své době stala nejdelší, jakou kdy tato kultura vystavěla. Označovala se jako Bílá silnice. Byl její účel tak panensky čistý jako její název, nebo měla sloužit válce?

Užití odrazu světelného paprsku coby nástroje k měření vzdálenosti má poměrně dlouhou historii. Foto: TheDigitalArtist / pixabay Již ve 30. letech minulého století se udály četné pokusy, které tuto technologii využívaly. Foto: Walkerssk / pixabay Tehdy se jednalo o určení výšky mraků. Když byl o mnoho let později vynalezen laser a došlo k rozšíření GPS, uplatnění se značně rozšířilo. Foto: Germancito / pixabay Dnes se bez měření vzdálenosti pomocí světelného paprsku neobejdou ani například archeologové. Ti využívají systém LIDAR k mapování terénu. Foto: CarlosAlcazar / pixabay Díky němu totiž mohou spatřit i jinak neviditelní nebo již dávno zaniklé objekty a stavby. Foto: StockSnap / pixabay

Z archeologických předpokladů vyplývá, že tehdejší panovnice mayského města Cobá, královna K’awiil Ajaw, nařídila zbudování kamenné silnice před více než 1300 lety, tedy někdy v roce 680 n.

l. K’awiil Ajaw byla podle historických zdrojů velmi mocnou a bojovou vládkyní starověkého města. Doklady vytesané do kamene to jen potvrzují a podporují její tehdejší výsadní postavení. Podle některých úvah se jednalo o strategický krok, protože královniným cílem bylo se svým vojskem vtrhnout do nedalekého města Yaxuná a dobýt jej. Město se nacházelo přibližně 100 kilometrů na západ.

Již ve 30. letech minulého století se udály četné pokusy, které tuto technologii využívaly. Foto: Walkerssk / pixabay

KLIKATÍ SE A KLIKATÍ

Podle amerických badatelů, kterým v jejich výzkumu napomohl laserový systém LIDAR (Light Detection And Ranging), byla 8 metrů široká silnice natírána bílou omítkou, odtud zřejmě pochází její jméno.

Mayové byli zdatnými staviteli a jsou autory mnoha úchvatných staveb, o čemž svědčí fakt, že mnoho z jejich budov (či jejich částí) se dochovalo až do současnosti. Jsou tvůrci mnoha cest, ale silnice mezi Cobá a Yucatánem byla tou nejdelší a co se týče času a zdrojů také nejnáročnější.

Na základě provedených archeologických průzkumů byly odhaleny skryté poznatky. Jednak to, že cesta nevedla rovně, jak se předpokládalo, ale zahrnovala mnoho zatáček, které sloužily k tomu, aby cesta nevedla skrze osady, nýbrž se jim vyhnula obloukem.

Tehdy se jednalo o určení výšky mraků. Když byl o mnoho let později vynalezen laser a došlo k rozšíření GPS, uplatnění se značně rozšířilo. Foto: Germancito / pixabay

INVAZE JAKO KROK K UDRŽENÍ MOCI

Odborníci jsou také toho názoru, že účelem silnice nebylo jen ovládnutí města Yaxumá, královna si chtěla podmanit i okolní menší osady, které se nacházely mezi dvěma body.

Další hypotézou je, že invazivní taktika byla zapříčiněna v důsledku s rostoucí silou jiného mayského města, tedy Chichen Itza, jež se nacházelo asi 23 kilometrů severně od Yaxuná. Díky bádání se přišlo na to, že význam Cobá začal po skončení panování královny K’awiil Ajaw upadat, oproti tomu Chichen Itza bylo na vzestupu a postupem času se stávalo čím dál tím více vlivnějším.

Je tak pravděpodobné, že se vládkyně snažila o potlačení moci konkurence vytvořením pevnosti ve středu Yukatánského poloostrova.

Dnes se bez měření vzdálenosti pomocí světelného paprsku neobejdou ani například archeologové. Ti využívají systém LIDAR k mapování terénu. Foto: CarlosAlcazar / pixabay

Zatímco Cobá bylo spíše tradičním mayským městem, jež náleželo vládnoucí dynastii, Chichen Itza bylo oproti tomu otevřeným městem s vazbami do vzdálených regionů, jako je dnešní Kostarika a americký jihozápad.

Výstavba silnice nakonec přeci jen na krátkou dobu panovnici pomohla upevnit její vliv.

Díky němu totiž mohou spatřit i jinak neviditelní nebo již dávno zaniklé objekty a stavby. Foto: StockSnap / pixabay
Foto: Úvodní foto: TheDigitalArtist / pixabay, Foto 1, 2, 3 a 4 – pixabay
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 65
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]