reklama
24. června 1947: Americký pilot Kenneth Arnold (1915–1984) ze svého letounu v blízkosti pohoří Mount Rainier ve Washingtonu pozoruje neidentifikované létající objekty. Jeho svědectví dává vzniknout označení „létající talíře“.
Domů     Vesmír a technologie
Existuje štěstí?
Mirek Brát
od Mirek Brát 28.12.2021
3.1tis
Máme štěstí, že máme na obloze jen jedno slunce. To by jinak byly asi v létě setsakramentské „pařáky“. Zdroj obrázku: NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons
322
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Konec roku je za dveřmi… Tááák, hezky zlehounka stisknout kliku, pomalu otevírat, aby se nevylekalo a nešlo zazvonit třeba na sousedy. Zklamáním protažený obličej. Na chodbě nikdo není a vy už skutečně pochybujete, jestli existuje.

Co? Štěstí! Člověče nešťastný.

Máme štěstí, že máme na obloze jen jedno slunce. To by jinak byly asi v létě setsakramentské „pařáky“. Zdroj obrázku:  NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Máme štěstí, že se umíme dívat ke hvězdám. Zdroj obrázku:  NASA/JPL/Corby Waste, Public domain, via Wikimedia Commons Máme štěstí, že se nám srážky s velkými kosmickými tělesy momentálně vyhýbají. Zdroj obrázku: NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Máme štěstí, že jsme ještě nepřistáli na Marsu. Máme se tak na co těšit. Zdroj obrázku:  NASA/Pat Rawlings, Public domain, via Wikimedia Commons

Máme štěstí na obyvatelnou planetu. Ve známém okolí je to jinak „nic moc“. Zdroj obrázku: NASA/JPL/Corby Waste, Public domain, via Wikimedia Commons

Pokud máte v poslední době ten neodbytný pocit, že když se štěstí rozdávalo, nikdo vám nezavolal, neposlal zprávu, možná vás zahřeje na srdci, že co se kolektivního hodnocení týká, my lidé štěstí máme.

A pořádné! Je to taková porce štěstí, až je to záhada.

„Termostat Země“

První dávka lidského štěstí v kosmickém měřítku byla ta, že jsme obdrželi dostatek času. Než se lidé mohli začít těšit ze sebezpytující hloubavé introspekce, trvalo jim to z evolučního hlediska velmi dlouho.

Máme štěstí, že se nám srážky s velkými kosmickými tělesy momentálně vyhýbají. Zdroj obrázku: NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons

Kdyby nějaká kataklyzmatická událost tento vývoj rázně uťala, nebylo by štěstí ani neštěstí, nebyli bychom my. Jak to bude do budoucna, když všude hrozí globální oteplování a změna klimatu? Ještě štěstí, že máme vědecké teorie.

Jedna taková optimisticky tvrdí, že naše planeta může mít vlastní záchranný systém, jakýsi termostat, který dokáže zabránit tomu, aby se například teplota dostala do hodnost neslučitelných s projevy života. Kdo a jak takový termostat nastavil, to už vědci neříkají.

Zkoumání exoplanet

Jiné teorie hovoří skoro o „kosmickém štěstí“, které lidská rasa má. Opírají se o objevy takzvaných exoplanet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Prý takových exoplanet existují dvě miliardy.

Máme štěstí na obyvatelnou planetu. Ve známém okolí je to jinak „nic moc“. Zdroj obrázku: NASA/JPL/Corby Waste, Public domain, via Wikimedia Commons

Jsou však velmi daleko od Země. Dohlédnout na ně nelze. Ke slovu tak přišly počítače, aby si lámaly procesory s možností, kolik exoplanet by mohlo disponovat obyvatelným klimatem. Mašinky se daly do práce, aby vědcům sdělily, že lidé mají opravdové štěstí.

Šance na existenci tělesa se stabilizovaným klimatem jsou tak malé, že si snahu po nalezení takové planety nikdo nechce dát ani do toho nejbláznivějšího politického programu.

Máme štěstí, že jsme ještě nepřistáli na Marsu. Máme se tak na co těšit. Zdroj obrázku: NASA/Pat Rawlings, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Pokud zrovna vám připadá, že na vás štěstí zapomnělo, nedivte se. Chránit náš křehký svět v neosobních nekonečných vesmírných prostorách, to už zabere nějakého lítání. Pak už štěstí nezbývá čas postávat zrovna za vašimi dveřmi a držet se za ruku se šťastným novým rokem. Už budeme končit…

Máme štěstí, že se umíme dívat ke hvězdám. Zdroj obrázku: NASA/JPL/Corby Waste, Public domain, via Wikimedia Commons

Pokud jste rozladění z toho, že výše uvedených pár řádků nedokázalo na příkladu zkoumání exoplanet rozřešit záhadu, zda existuje štěstí, snad pomůže autorita fyzika Stephena Hawkinga, kterému je připisován tento výrok:

„Jsme jen pokročilé plemeno opic na menší planetě velmi průměrné hvězdy. Můžeme však pochopit vesmír. To z nás dělá něco velmi zvláštního.“ A my k tomu dodáváme, že máme „To“ velké štěstí.

Foto: 1 - NASA/JPL/Corby Waste, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - NASA/JPL/Corby Waste, Public domain, via Wikimedia Commons, 3 - NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - NASA/JPL-Caltech, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - NASA/Pat Rawlings, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 23.6.2022 71
Kde je voda, tam může být život. Tak zní ve zjednodušené podobě vědecká poučka. První molekula života se vykulila na souš právě z oceánu. I z toho důvodu je dávána možná existence živých organismů mimo naši planetu do souvislosti s vodním prostředím. Kde hledat ve vesmíru vodu? Voda ve vesmíru existuje. Najdeme ji v mezihvězdných […]
od Adriana Vojtíšková 21.6.2022 2.7tis
Pruhy zcela obyčejné, nebo mající hlubší význam? Takovou otázku si pokládá veřejnost při pohledu na snímky ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter.   Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) se na Marsu vyskytují především v oblasti Arabia Terra. Klesající pruhy jsou většinou malé útvary o délce maximálně několika stovek metrů. Americké profesorky […]
od Mirek Brát 19.6.2022 2.0tis
Historicky první jaderný test provedly Spojené státy americké 16. července 1945. Byl nazvaný celkem příznačně: Trinity (Svatá Trojice). Jednalo se o pokusný výbuch plutoniové jaderné zbraně. Pro některé tehdejší vědce to však byly hrátky s osudem celého lidstva. Čeho se obávali? Jaderný test Trinity se uskutečnil v odlehlé části Nového Mexika. Konkrétně se jednalo o […]
od Adriana Vojtíšková 14.6.2022 1.9tis
Ten den se zapíše do historie celého vesmíru. Pozemšťané totiž začínají mapování legendární rudé planety, Marsu. Píše se 27. listopad 1971 a poprvé v historii kosmonautiky přistává sestupný modul sovětské meziplanetární stanice Mars 2 na povrchu planety Mars.     O necelý týden později dosedá i sesterská stanice Mars 3 a prostřednictvím mateřské sondy začíná […]
od Filip Appl 11.6.2022 808
Vývoj umělé inteligence probíhá už celá desetiletí a v poslední době stále sílí diskuse o tom, zda se blíží doba, kdy vznikne skutečná UI, která si bude uvědomovat sama sebe. Bývalý seniorní inženýr společnosti Google nyní oznámil, že se to dost možná už podařilo. LaMDA. Takovou zkratkou je označována nová umělá inteligence společnosti Google. Je […]