23. května 1964: Vzniká záhadná fotografie astronauta ze Solway, který se objevil v pozadí rodinného snímku.
Domů     Reportáže
Fukušima versus Černobyl? Která z katastrof byla horší?
Jana Dvořáková
od Jana Dvořáková 18.4.2021
6.0tis
566
SDÍLENÍ
6.0tis
ZOBRAZENÍ

Havárie obou elektráren získaly na stupnici hodnocení jaderných tragédií nejzávažnější stupeň 7. Při obou došlo k úniku radioaktivity a mnoho lidí bylo nuceno opustit své domovy, když se okolí elektráren změnilo v mrtvou zónu. Která nehoda otřásla světem silněji?

Výstavba Černobylské jaderné elektrárny V. I. Lenina byla zahájena v roce 1970, a to na severní Ukrajině, asi 15 km severozápadně od města Černobylu u řeky Pripjať. V blízkosti elektrárny bylo pro její pracovníky vybudováno město Pripjať, které lákalo moderními výdobytky, jež se ve zbytku Sovětského svazu nenacházely, například supermarkety.

Do roku 1983 byly vystavěny čtyři reaktory, každý o výkonu 925 MW (první jen 740 MW). Vlivem kombinace lidských chyb a nestability reaktoru došlo dne 26. dubna 1986 k vážné havárii na čtvrtém bloku, při které byl zničen reaktor a okolí elektrárny bylo silně zamořeno radioaktivitou.

Vybuchl o 25 let později „druhý Černobyl“?

K výbuchu jaderné elektrárny Fukušima I, jež se nachází na východním pobřeží ostrova Honšú v Japonsku, došlo dne 11. března 2011 následkem zatopení elektrárny ničivou vlnou tsunami, kterou vyvolalo mimořádně silné zemětřesení v oblasti Tóhoku.

Přívalová vlna zničila záložní zdroj elektřiny pro elektrárnu, a odpojila tak chladicí systém. Ve dvou přehřátých reaktorech pak explodoval nahromaděný vodík. K dalšímu výbuchu došlo následně ve skladu vyhořelého paliva.

Ze šesti reaktorů s celkovým výkonem 4696 MW byly čtyři zcela zničeny a do okolí unikly radioaktivní látky.

Ve Fukušimě vybuchl radioaktivní vodík. Foto: Gettyimages

Jako by vybuchlo 400 „Tlouštíků“

Při výbuchu jediného reaktoru v Černobylu došlo k uvolnění 5 300 petabecquerelů (PBq) radioaktivních látek do okolí. Šlo především o cesium 137, jod 131 a stroncium 90. Toxicita uvolněného radioaktivního mraku odpovídala 400 explozím atomové bomby Little Boy svržené v roce 1945 na Hirošimu.

Ačkoli ve Fukušimě došlo k porušení čtyř reaktorů, uniklo dohromady jen 520 PBq radioaktivních látek, tedy desetina toho, kolik se dostalo do ovzduší v Černobylu. Až 80 % radioaktivního odpadu navíc skončilo ve vodách Tichého oceánu.

Utajovaná katastrofa

Radioaktivní látky uvolněné z Černobylu zamořily plochu o rozloze 1 437 000 km2, což odpovídá 37 % území Evropy. Radioaktivní mrak postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávii na celou severní polokouli.

Výbuch Černobylu sovětští komunisté zpočátku utajovali, první důkazy o tom, že k jadernému výbuchu vůbec došlo, tak pocházely ze Švédska. I u nás zaznamenali zvýšenou radioaktivitu již 28. dubna 1986 pracovníci v jaderné elektrárně Dukovany.

Z Černobylu unikly látky, které odpovídají 37 % Evropy. Foto: Profimedia

Příliš pomalá evakuace

K evakuaci obyvatel z oblastí v okolí elektrárny došlo až 36 hodin po havárii. Teprve v květnu, tedy celý měsíc po katastrofě, byli přemístěni všichni, kdo žili v okruhu 30 km okolo elektrárny, jednalo se asi o 116 000 lidí.

V dalších letech pak bylo ze zamořených oblastí v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině vysídleno dalších 230 000 lidí. V zóně blízko elektrárny žije dnes asi 600 starších lidí, kteří se do ní dobrovolně vrátili.

V těsné blízkosti Černobylu se pak nachází tzv. mrtvá zóna, kam mají přístup jen vědci, pracovníci elektrárny a speciální exkurze.

Zmatečná evakuace si vyžádala 1000 mrtvých

U Fukušimy došlo k zamoření plochy o rozloze 30 000 km2, tedy asi 8 % území Japonska. Znehodnocena byla velmi úrodná zemědělská půda v okolí elektrárny, a to hlavně cesiem 137 s poločasem rozpadu 30 let.

V den havárie bylo evakuováno obyvatelstvo v okruhu 3 km od elektrárny, následně 10 km a dne 12. března byl okruh navýšen na 20 km. Evakuace 150 000 lidí však probíhala zmatečně, k přesunům docházelo stále znovu a znovu při vyhlašování nových pásem, což vedlo k úmrtí 1000 obyvatel v pokročilém věku v důsledku stresu a únavy.

Kvůli únavě a stresu došlo k úmrtí tisíce obyvatel. Foto: Digital Globe/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0

Neschopné vedení a nevhodné vybavení

Okamžité dopady havárie v Černobylu zhoršila ještě nekompetentnost místního vedení a nedostatek náležitého vybavení. V budově elektrárny byly pouze dva dozimetry s limitem 1000 R/h (rentgenů za hodinu), ovšem přístup k jednomu byl zablokován explozí a druhý selhal hned po zapnutí.

Měření klasickými dozimetry s limitem 3,6 R/h umožnila vedoucímu směny věřit, že reaktor zůstal nedotčen. Ve skutečnosti úroveň radioaktivity v některých místech přesahovala 20 000 R/h, přičemž smrtelná je už dávka 500 rentgenů.

V Leninově elektrárně zabíjela nemoc z ozáření

Dva pracovníci elektrárny zemřeli v den havárie, dalších 237 lidí bylo ihned hospitalizováno a u 134 z nich se rozvinul akutní radiační syndrom. Do tří měsíců zemřelo 28 z nich, dalších 14 do 10 let od katastrofy.

Šlo většinou o hasiče a záchranáře, kteří byli na místo vysláni, aby dostali pod kontrolu požár. Pracovali přitom bez jakýchkoli ochranných pomůcek. Dalších asi 132 lidí, kteří se podíleli na odstraňování následků katastrofy, bylo ozářeno dávkou o síle 1000 mS (milisievertů), v jejímž důsledku trpěli průjmy, zvracením, krvácením a vyšším rizikem rakoviny.

Lidé umírali ještě další roky po katastrofě. Foto: Timm SuessWIkimedia Commons/CC BY-SA 2.0

Ve Fukušimě nikdo nezemřel

Oproti tomu v jaderné elektrárně Fukušima nedošlo k žádnému přímému úmrtí v důsledku radiace. Pouze dva pracovníci s netěsnícími dýchacími přístroji byli vystaveni vyšším dávkám záření, naštěstí bez jakýchkoliv dlouhodobých následků.

Jen se u nich o 3 % zvýšilo riziko vzniku rakoviny. Přibližně 1 % populace bylo vystaveno záření o síle 10 mS. U Černobylu se odhady expertů, kolik je dalších obětí, kteří zemřeli v důsledku ozáření na rakovinu či jiné nemoci, značně liší.

Zpráva OSN z roku 2005 hovořila o čtyřech tisících obětí, jiné studie odhadují až 60 000 následných obětí výbuchu.

Kontaminované mléko i potraviny

Komunistické špičky před veřejností výbuch v Černobylu tajily. Občané proto několik dní po neštěstí konzumovali kontaminované mléko a potraviny. Vzhledem k běžné výživě, nepříliš bohaté na jod, reagovaly jejich štítné žlázy na přítomnost radioaktivního jodu velice citlivě.

Naopak v Japonsku začala vláda po neštěstí ve Fukušimě okamžitě distribuovat jodové tablety, které tělo nasytí „bezpečným“ jodem, aby nepřijímalo ten radioaktivní. Stát rovněž obyvatelstvo varoval před konzumací mléčných výrobků i potravin ze zamořených oblastí a začal tyto potraviny ihned stahovat z oběhu.

Tehdejší vláda se snažila vše před veřejností utajit. Foto: IAEA ImagebankWikimedia Commons/CC BY-SA 2.0

Kdo s koho

I když jsou obě havárie co do závažnosti hodnoceny stejně, je jisté, že k v případě Fukušimy už byli zodpovědní činitelé přece jen poučenější. Přestože i zde nastaly zmatky, došlo k lidským chybám a ani informovanost veřejnosti po katastrofě nebyla nejlepší, podařilo se zabránit výraznému úniku radioaktivity a úmrtím pracovníků na nemoc z ozáření.

Evakuace obyvatel, byť zmatečná, začala probíhat okamžitě. Stejně tak byly z oběhu okamžitě staženy kontaminované potraviny a lidem distribuovány jodové tablety.

Foto: Gettyimages, Profimedia, WIkimedia Commons, Úvodní foto: PX FUEL
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 22.5.2022 1.3tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Mirek Brát 30.3.2022 2.5tis
V zimě roku 1984 začaly ve Špindlerově Mlýně stavební aktivity, jejichž oficiálním cílem byla výstavba nového hotelového zařízení. Na svahu hory Medvědín však mělo vzniknout ještě „něco“, co bylo další roky přísně utajováno. Jednalo se o obří protiatomový kryt, který měl sloužit pro tehdejší politickou elitu.   Podzemní kryt ve Špindlerově Mlýně měl kapacitu 550 osob. […]
od Eva Soukupová 24.2.2022 2.7tis
Stolové hory se od okolního světa se oddělily před miliony let, díky čemuž se na jejich vrcholech vytváří zcela jedinečný ekosystém. V těchto nedostupných, od pravěku nedotčených krajinách se podle mnohých svědectví skrývají záhadní tvorové. Jednou hor, na jejichž vrcholu se má ukrývat bájná ztracený svět, ze Auyán Tepiu v Jižní Americe. Auyán Tepui v […]
od Adriana Vojtíšková 22.2.2022 2.5tis
Pozorování vědců ukazují, že oblasti zalité bílou barvou jsou mnohem zajímavější, než si umíme představit. Ani zdaleka nejde o světy spojené jen s ledem a sněhem. Skrývají totiž mnoho pokladů nejen na povrchu, ale také pod ním!   Arktidu, oblast kolem severního pólu, tvoří ledový příkrov a nezalesněná zmrzlá půda. Průměrná teplota v létě tu […]
od Jiří Nechanický 31.1.2022 3.0tis
V dnešní době je hraní v online kasinu právě tak snadné jako kdybyste chtěli hrát v tom skutečném. Tento článek Vám pomůže s výběrem toho pravého online casina a zároveň se zaměříme na pět na které byste si měli dát při výběru online kasina pozor. Není kasino jako online casino Internetová kriminalita je na vzestupu a s ní i počet […]