27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
G. A. Helwing: Byl pruský učenec reálným předobrazem nejslavnějšího lovce upírů?
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 8.3.2022
3.3tis
Georg Andreas Helwing. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo
359
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Je podzim roku 1710 a kolem otevřeného hrobu v polské vesnici Harsz stojí shromáždění vesničané. Konečně našli příčinu svého utrpení, objevili znetvořence, který v zemi svými nemrtvými ústy požírá sám sebe!

Georg Andreas Helwing. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo Helwing ve svých knihách popisuje podobné tvory, jako středověké bestiáře. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo Kostra údajného upíra, který měl hruď probodnutou kovovou tyčí. FOTO: Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Bram Stoker. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Za zpěvu ponurých písní urazí rýčem jeden z přihlížejících nemrtvému hlavu a další probodává jeho srdce kůlem. Obě části těla skopnou zpět do jámy a hází za nimi ještě živého, zmítajícího se psa. Teprve potom ji začínají zasypávat hlínou.

Věří, že upiersz, jak tvora nazývají, už jim nebude dělat problémy. Přesně tuto událost popisuje ve svém článku O polských upierszich pruský pastor a učenec Georg Andreas Helwing (1666–1748). „Upiersz nebo uspierz je jméno dávané těm mrtvolám, které se samy požírají uvnitř svých hrobů.

Jakmile jedna z nich s tímto začne, vede to ke vzniku moru, jenž se nepřestane šířit, dokud tělo není připraveno o hlavu,“ říká Helwing. Sám je očitým svědkem těchto událostí během působení na farnosti v severopolské vesnici Harsz, kde na následky dýmějového moru umírají tisíce lidí. Místní ve svém zoufalství hledají pomoc všude, včetně rituálů spojených s temnými silami.

Helwing ve svých knihách popisuje podobné tvory, jako středověké bestiáře. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Co ví Helwing o nadpřirozenu?

Helwing patří na přelomu 17. a 18. století k mimořádně vzdělaným lidem své doby. Cestuje po Evropě, studuje filozofii a teologii, zároveň je ale i brilantním vědcem, konkrétně botanikem. Objevuje celou řadu nových rostlin a jeden z jejich rodů, helvingie, po něm nese jméno.

Jenže Helwingovy znalosti se neomezují jen na zdi učeben a stránky knih, je také profesionálním archeologem, pátrá po pruských starožitnostech, vyzná se ve zvířatech, vlastní rozsáhlou sbírku ptačích vajec a také pověstný kabinet kuriozit.

Píše o pětinohých koních, dvouhlavých telatech, zajímá se o lykantropii (nemoc, při které člověk sám sebe vnímá jako zvíře), o vlkodlaky a v Polsku a Litvě populární medvědodlaky. Dokonce se věnuje i teorii, že ve vlčích srdcích mají žít zmije, ke které je ovšem velmi skeptický. Co tedy takto vzdělaný muž soudí o děsivých upierszich?

Kostra údajného upíra, který měl hruď probodnutou kovovou tyčí. FOTO: Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Snažil se pomáhat trpícím

Ačkoliv Helwing sám kvůli moru přišel o syna, nezanevře na svět a pomáhá ostatním nemocným. Jeho léčebné metody jsou nesmírně účinné, na tu dobu až nevídaně, takže ho buď vede výjimečně dobrá intuice, nebo i vyšší moc.

Helwing sám proti pověrám bojuje, dokonce má medicínské vysvětlení i pro upiersze, kteří jsou podle něj prostě jen lidé omylem pohřbení zaživa. „Když se pak probudí z omámení a zjistí, že jsou v hrobě, tak v té hrůze začnou hryzat do čehokoliv, co mají poblíž, takže i do vlastního těla.

Řvou, běsní, naříkají, což je v jejich situaci pochopitelné. Toto pak vedlo k nekřesťanským pověrám a nebezpečné lidské hlouposti, která dala vzniknout i procesům s čarodějnicemi,“ píše Helwing v roce 1722. I přes racionální pohled ho ale nadpřirozeno dál fascinuje.

Bram Stoker. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Inspiroval legendárního autora?

„Byl to filozof, metafyzik, jeden z nejpokročilejších vědců své doby a měl, jak věřím, také naprosto otevřenou mysl.“ To není popis Helwinga, nýbrž pasáž ze slavné knihy Drákula od irského spisovatele Brama Stokera (1847–1912).

Takto se zde mluví o fiktivním lovci upírů a největším nepříteli samotného hraběte Drákuly, profesoru Abrahamu Van Helsingovi. Podoba příjmení s Helwigem je zcela zřejmá. Že to všechno není jen náhoda, tvrdí polský novinář Adam Weglowski.

Podle něj se Stoker přátelí s členem Maďarské akademie věd a velkým cestovatelem Árminem Vámbérym (1832–1913). Právě on ho pak prý seznamuje s Helwingovými články a pracemi, které se stanou inspirací pro vznik Stokerova nejzásadnějšího románu.

Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.5.2022 363
V rámci řady pozorování UFO byl hlášený výskyt záhadných struktur, které později dostaly pojmenování „andělské vlasy“. Tento fenomén byl součástí i známého nebeského jevu nad Norimberkem v roce 1561. Pokud netrpíte arachnofobií, čtěte dál a zkuste s námi hledat vysvětlení tohoto jevu. Obecně rozšířenou teorií je hypotéza, že andělské vlasy jsou vytvořené z ionizovaného vzduchu, který […]
od Mirek Brát 25.5.2022 2.0tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.4tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.7tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.6tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]