Je podzim roku 1710 a kolem otevřeného hrobu v polské vesnici Harsz stojí shromáždění vesničané. Konečně našli příčinu svého utrpení, objevili znetvořence, který v zemi svými nemrtvými ústy požírá sám sebe!

Za zpěvu ponurých písní urazí rýčem jeden z přihlížejících nemrtvému hlavu a další probodává jeho srdce kůlem. Věří, že upiersz, jak tvora nazývají, už jim nebude dělat problémy…

Přesně tuto událost popisuje ve svém článku O polských upierszich pruský pastor a učenec Georg Andreas Helwing (1666–1748). „Upiersz nebo uspierz je jméno dávané těm mrtvolám, které se samy požírají uvnitř svých hrobů.

Jakmile jedna z nich s tímto začne, vede to ke vzniku moru, jenž se nepřestane šířit, dokud tělo není připraveno o hlavu,“ říká Helwing. Sám je očitým svědkem těchto událostí během působení na farnosti v severopolské vesnici Harsz, kde na následky dýmějového moru umírají tisíce lidí.

Místní ve svém zoufalství hledají pomoc všude, včetně rituálů spojených s temnými silami.

Co ví Helwing o nadpřirozenu?

Helwing patří na přelomu 17. a 18. století k mimořádně vzdělaným lidem své doby. Cestuje po Evropě, studuje filozofii a teologii, zároveň je ale i brilantním vědcem, konkrétně botanikem.

Objevuje celou řadu nových rostlin a jeden z jejich rodů, helvingie, po něm nese jméno.

Jenže Helwingovy znalosti se neomezují jen na zdi učeben a stránky knih, je také profesionálním archeologem, pátrá po pruských starožitnostech, vyzná se ve zvířatech, vlastní rozsáhlou sbírku ptačích vajec a také pověstný kabinet kuriozit.

Píše o pětinohých koních, dvouhlavých telatech, zajímá se o lykantropii (nemoc, při které člověk sám sebe vnímá jako zvíře), o vlkodlaky a v Polsku a Litvě populární medvědodlaky.

Dokonce se věnuje i teorii, že ve vlčích srdcích mají žít zmije, ke které je ovšem velmi skeptický. Co tedy takto vzdělaný muž soudí o děsivých upierszich?

Inspiroval legendárního autora?

„Byl to filozof, metafyzik, jeden z nejpokročilejších vědců své doby a měl, jak věřím, také naprosto otevřenou mysl.“ To není popis Helwinga, nýbrž pasáž ze slavné knihy Drákula od irského spisovatele Brama Stokera (1847–1912).

Takto se zde mluví o fiktivním lovci upírů a největším nepříteli samotného hraběte Drákuly, profesoru Abrahamu Van Helsingovi. Podoba příjmení s Helwigem je zcela zřejmá.

Že to všechno není jen náhoda, tvrdí polský novinář Adam Weglowski. Podle něj se Stoker přátelí s členem Maďarské akademie věd a velkým cestovatelem Árminem Vámbérym (1832–1913).

Právě on ho pak prý seznamuje s Helwingovými články a pracemi, které se stanou inspirací pro vznik Stokerova nejzásadnějšího románu.