Muž, který je dnes považován za otce moderního čarodějnictví, odmala trpí silným astmatem. I z toho důvodu se Gerald Gardner na dlouhou dobu přestěhuje za čistým vzduchem do jihovýchodní Asie, kde se začne zajímat o místní magické praktiky a okultismus.

Zde se z něj stává někdo jiný. Postupně dochází k vnitřní přeměně a začne se na svět dívat jinýma očima. Přemýšlí o tom, zda je člověk prostřednictvím přírody schopen čarovat, ovlivňovat věci pomocí zaříkadel, i jestli lidé žijí více životů za sebou. Je něco takového možné?

Je v něm ohromná síla

Když se Gardner vrátí do rodné Británie, zabydlí se v oblasti New Forest na jihu Velké Británie. Zde naráží na lidi, kteří jsou členy okultní skupiny Fellowship of Crotona. K tomu, aby se stal jejím členem, ho přiměje jakýsi muž, který mu údajně řekne:

„My už se známe!“ Gardner jeho otázku nechápe. Nikdy předtím ho neviděl: „Odkud bychom se měli znát?“ „V minulém životě jsme spolu žili na Kypru,“ odpoví muž, načež má přesně popsat některé věci, které Gardner vídá ve snech.

Uprostřed Fellowship of Crotona se však skrývá ještě jedna tajná skupina. Její členové tvrdí, že jsou potomky čarodějnic, jejichž rodiny praktikovaly magii po mnoho století – až do doby, kdy se pořádaly hony na čarodějnice.

Členové této skupiny v Gardnerovi vidí ohromnou sílu, přijmou ho mezi sebe a zasvětí do všech čarodějných praktik, které znají. 31. července 1940, rok poté, co začne 2. světová válka, dojde k něčemu, co se zapíše do historie moderního čarodějnictví.

Rituál za Británii       

Členové zmiňovaného tajného čarodějnického spolku se tehdy sejdou na jihu Británie, aby provedli nebezpečný rituál, který má zabránit invazi Hitlerova Německa do Gardnerovy vlasti. pět členů této skupiny krátce na to údajně zemře.

Jejich smrt je připisována uvolněné životní síle, kterou během rituálu ztratili, aby Hitlerovi zabránili Británii dobýt. I sám Gardner má cítit, že jeho zdravotní stav je rituálem negativně ovlivněn.

Nicméně přežije, Británie nepadne a 2. světová válka skončí porážkou nacistů. Stane se tak opravdu díky magii?

Kniha stínů

V roce 1953 Gardner zakládá vlastní čarodějnické hnutí Wicca, které se postupně začne rozrůstat po celém světě a dělit se na tzv. Wicca coveny, tedy další Wicca společenství. Toto hnutí navazuje na stará pohanská náboženství.

Všichni jeho příslušníci se považují za čaroděje a čarodějnice, kteří dodnes provádějí tajné rituály a věří v Rohatého boha a Matku bohyni. Tato božstva nejsou vnímána jako čistě dobré, nebo zlé. Jsou oboje, dobré i zlé současně.

Do Wiccy nakonec Gardner při jednom rituálu zasvětí i Doreen Valiente (1922–1999), které se později začne přezdívat matka moderního čarodějnictví. Ta o Gardnerovi později řekne:

„Cítili jste z něj, že vidí daleko za obzory a prožil podivné věci.“ Společně pak napíší tajemnou Knihu stínů, která obsahuje souhrn rituálů, kouzel, zaříkání a informací o sabatech (shromáždění čarodějnic–pozn. red.).

Skutečně všechna tato kouzla v knize fungují? Nebýt Gardnera, jak by moderní čarodějnictví dnes vypadalo? Bylo by vůbec nějaké?