Středověký řád templářů je spojován s řadou záhad a nezodpovězených otázek. Další přidává i současný objev jeskynního systému, který byl templáři využíván. Podle některých teorií podzemní labyrint sloužil také pohanům a druidům. Co přesně se v chladných jeskyních odehrávalo?

Za nenápadnou králičí norou v hustém lese se skrývá tajný a nepoznaný svět. Zní to jako začátek slavného příběhu o Alence v říši divů, přesto však jde o skutečnost.

V obci Shifnal britského hrabství Shropshir, severozápadně od Birminghamu, totiž pod tamním lesem leží ukryty nedotčené jeskyně. Údajně jsou staré asi 700 let a jsou často spojovány s tajemným rytířským řádem templářů, který vznikl počátkem 12. století.

Původně řád chrání poutníky z Evropy, později také nově založené Jeruzalémské království a nakonec prý i nejcennější křesťanské relikvie, především svatý grál. Po dvou staletích je řád náhle rozpuštěn.

Říká se však, že prakticky nezanikl a vzácné relikvie možná střeží dodnes. Jakou roli v jejich působení mohly nově objevené podzemní tunely hrát?

Kdo se o ně stará?

Za otvorem, kterým se dospělý člověk jen těsně protáhne a který byl donedávna považován za králičí noru, se ukrývá fascinující podzemní komplex spletitých chodeb, výklenků a úkrytů. Zvěsti o tajných templářských chodbách mezi místními kolují už dlouhá léta.

Ani jejich poloha nebyla zcela neznámá, ale až nyní se birminghamský fotograf Michael Scott rozhodl spustit se do nory a ukázal podzemí v plné kráse. K překvapení všech dávné chodby působí dojmem, jako by o ně někdo neustále pečoval. Jenže kdo?

Podle převažujících názorů jsou uměle vytvořené chodby staré asi 700 let.

Řád templářů, který s nimi je spojován, byl ale před více než 700 lety rozpuštěn, zřejmě v důsledku nekalých intrik, bojů o moc a přízeň politiků i církevních představitelů a v neposlední řadě také o majetek řádu.

Znamená to, že templáři se museli v chodbách usadit záhy po svém rozpuštění, nebo krátce před ním, když už nejspíš tušili, k čemu se schyluje. Mohou tyto chodby být jedním z jejich posledních útočišť?

Úkryt, nebo svatyně?

Rytíři templu jsou jedním z nejmocnějších středověkých řádů. Kvůli svému bohatství a moci jsou však nařčeni z kacířství a uctívání ďábla. Všech obvinění jsou templáři časem zbaveni, ale řád už je tou dobou rozpuštěn a mnoho vůdců popraveno.

Jeho členové však ve svých aktivitách údajně pokračují. Jejich primární rolí byla ochrana poutníků. K tomu také měly sloužit i tajné chodby u Shifnalu.

„Původní účel tajných tunelů zřejmě byl, aby chránily poutníky před zloději a bandity na jejich cestě do Jeruzaléma. Tunely jsou plné skrýší a byly pravděpodobně používány také pro bohoslužby,“ míní americký novinář Brett Tingley.

Zároveň ale upozorňuje, že tyto svatyně zřejmě byly využívány k tajným rituálům. A to nejen templáři. „Místní pověsti naznačují, že tunely sloužily také druidům a pohanským obětem při rituálech v období slunovratů,“ tvrdí Tingley. Znamená to, že tajné jeskyně mají mnohem delší historii, než je dosud známo?