13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Gigantičtí hlavonožci údajně skutečně existují!
Gigantičtí hlavonožci údajně skutečně existují!
od 27.3.2018
5.0tis
90
SDÍLENÍ
5.0tis
ZOBRAZENÍ

Námořníci vykládají ty nejfantastičtější historky. Na vlastní oči prý spatřili mořské panny, zaslechli zpěv sirén nebo se setkali s Bludným Holanďanem. Mnohé z toho je třeba brát s rezervou.

Jejich vyprávění o krakenovi však věřil i uznávaný odborník na měkkýše. Proč?

V devatenáctém století považovala většina vědců vyprávění o gigantických krakaticích a chobotnicích za rybářskou latinu.

Proto když se francouzský odborník na měkkýše Pierre Denys de Montfort (1766–1820) myšlenkou obrovských hlavonožců začne seriózně zabývat, sklidí jen posměch. „Prosím Vás, jak můžete věřit takovým báchorkám?

Raději se věnujte něčemu skutečnému,“ ušklíbají se jeho kolegové. Ale přírodovědec si stojí za svým.

Dokonce přijde s tvrzením, že existují hned dva druhy nadměrně velkých hlavonožců – chobotnice kolosální, která se podle jeho názoru vyskytuje v tropických mořích a vyznačuje se agresivním chováním, a kraken, jenž obývá severní moře a není nijak zvlášť útočný.

Montfort se domnívá, že největší exempláře těchto živočichů mohou vážit víc než velryby!  Podaří se někdy prokázat jeho smělá tvrzení?

Takto si Denys de Monfort představoval chobotnici kolosální.
Takto si Denys de Monfort představoval chobotnici kolosální.

DŮKAZY O NESTVŮRÁCH

Nebohý Montfort umírá v chudobě a zdaleka se nedožije nálezu, který zaskočil skeptické vědce. Roku 1878 vyplaví moře na pobřeží Newfoundlandu osmnáct metrů dlouhou krakatici.

Druh získá pojmenování krakatice obrovská a odborníci si dodnes nejsou jistí, jaké velikosti může dosáhnout. V roce 1896 se potvrdí i existence obří chobotnice.

Tehdy se na pláži u města Saint Augustine na východním pobřeží Spojených států objeví zbytky osmiramenného hlavonožce. Pahýly okousané žraloky měří deset metrů. Původní délka živočicha je odhadnuta na dvacet až třicet metrů.

Zvíře si vyslouží název chobotnice gigantická. Podaří se badatelům někdy získat i živé exempláře těchto druhů? V březnu 2003 uvízne v síti rybářské lodi další velký hlavonožec. Tvor měří 11,5 metrů na délku a jedná se teprve o mládě.

Badatelé odhadnou, že dospělý jedinec by mohl měřit až 35 metrů a pojmenují druh kalmar Hamiltonův. Kolik těchto velikánů asi v oceánech žije?

Kalmar Hamiltonův patří k největším dosud objeveným hlavonožcům.
Kalmar Hamiltonův patří k největším dosud objeveným hlavonožcům.
Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 12.11.2026 1.6tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 1.7tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.6tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.7tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
od 10.11.2026 3.2tis
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují samozvaní meteorologové, kteří slibují ovládat počasí pomocí chemických směsí, dýmu a tajemných přístrojů. Charles Mallory Hatfield (1875–1958) není žádný univerzitní profesor ani uznávaný meteoro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz