25. května 1973: Nad bermudským trojúhelníkem mizí letoun Navion A16 se dvěma muži na palubě.
Domů     Záhady historie
Historik tvrdí, že našel skutečnou Sněhurku z pohádky!
Filip Krumphanzl
od Filip Krumphanzl 14.9.2020
3.6tis
408
SDÍLENÍ
3.6tis
ZOBRAZENÍ

Půvabná dívka je trnem v oku nevlastní matce a ta ji proto vyžene z domu. Ani vyhnanstvím si však život nezachrání. V 21 letech je otrávena. Tohle ale není žádná pohádka…

Za sedmero horami a sedmero řekami… Zalesněné pohoří zvané Sedm hor skutečně existuje. Najdete jej v Německu. Foto: pixy.org

Žila jednou jedna malá princezna a jmenovala se Sněhurka. Zlá, ješitná královna, její macecha, která se každým dnem před mluvícím zrcadlem přesvědčovala, že je nejkrásnější ženou na světě, se však bála, že Sněhurka bude půvabnější než ona a dívku proto vyhnala z domu.

Vystrašená a osamocená dívka nejprve najde útočiště v lesní chaloupce se sedmi trpaslíky, ale závist macechy ji dostihne i tam a záhy je otrávena. Z věčného spánku ji vysvobodí až krásný princ na bílém koni a spolu žijí šťastně až do smrti… Tento příběh zná každé malé dítě.

Pohádka patří mezi tradiční evropský folklór a díky filmovému tvůrci Waltu Disneyovi (1901–1966) je oblíbenou povídkou i u dětí v Americe. Může mít klasický příběh sepsaný v 19. století bratry Grimmovými reálný základ?

S Disneyho animovaným filmem o Sněhurce a sedmi trpaslících už vyrostly celé generace. Foto: pixy.org Literární verzi pohádky o Sněhurce vytvořili bratři Grimmové v roce 1812. Foto: wikipedia commons Německý historik Eckhard Sander je přesvědčený, že je pohádka postavena na skutečných základech. Foto: carl.media

CESTA PŘES HORY

V pohádkách se zpravidla vyskytují nadpřirozené jevy, černobílé charaktery a dobro vždy vítězí. Už proto je zřejmé, že jde o fikci. Stejně tak se v nich ale objevují skutečné motivy – monarchie, lesy, láska, nenávist.

Nějaký reálný základ proto nejspíš mají. V roce 1994 přichází německý historik Eckhard Sander s tím, že odhalil původní skutečnosti, na nichž vznikl populární příběh o princezně Sněhurce.

Svůj předobraz má podle něj v dceři waldeckého hraběte, Margaretě von Waldeck (1533–1554). Dívka je široko daleko známa pro svůj půvab, v 16 letech ji ovšem macecha vyžene z domu. Margareta následně odjede do Nizozemí, které tehdy spravuje Marie Habsburská (1505–1558), šlechtična z rodu španělských Habsburků. Cestou Margareta jede i přes pohoří Siebengebirge (Sedm hor).

Příběh o literární Sněhurce byl prý postaven na osudech německé šechtičny Margarety von Waldeck. Foto: andreacefalo.com

OBĚTÍ KRÁLE?

Kolem krásné dívky se v jejím exilu začne točit celá plejáda vysoce postavených nápadníků, ona se však zamiluje do španělského korunního prince a pozdějšího krále Filipa II. (1527–1598).

Štěstí, a nejspíš i někdo jiný, jim však nepřeje. Margareta po několika letech ve vyhnanství onemocní a ve věku pouhých 21 let umírá. Příčina smrti? Podle všeho otrava. „Historické prameny ukazují na španělského krále (v zemi tou dobou vládl Karel V. – pozn.

red.), který jejich milostnému vztahu nepřál a mohl vyslat své agenty, aby Margaretu zavraždili,“ spekuluje současná autorka C. L. Evansová. Vina mu však prokázána nebyla.

Předlohou pohádkových trpaslíků mohli být horníci z měděných dolů, kde tehdy pracovaly i děti. Foto: findgrave.com

PODVYŽIVENÍ TRPASLÍCI

Jeden zásadní motiv ale stále ještě chybí – trpasličí horníci. I oni mohou být překvapivě skuteční. Margaretin otec, hrabě Filip IV. (1493–1574), má na svém panství četné doly, v nichž se těží měď.

V brutálních podmínkách zde pracují nejen dospělí, ale i děti. Tito dělníci pak zpravidla žijí na společných ubikacích. Může být přeplněná a špinavá cimra plná hladových dětí tou pohádkovou chaloupkou uprostřed temného lesa?

Autor článku: Filip Krumphanzl

Foto: pixy.org, findgrave.com, carl.media, andreacefalo.com, wikipedia commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 517
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 900
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 809
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 1.7tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.2tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]