Humprecht je lovecký zámeček, který stojí v oblasti Českého ráje, asi půl kilometru od Sobotky. Byl postaven po roce 1666 jako letní sídlo císařského velvyslance v Benátkách, pana Humprechta Jana Černína z Chudenic.

Jde o unikátní elipsovitou stavbu. Zajímavostí je i půlměsíc na špici věže. Povídalo se, že to měla být připomínka na to, že byl Humprecht vězněn v Turecku, kde ho přesvědčovali o vstupu do jejich služeb.

Kavalír Humprecht Jan Černín z Chudenic se oženil s krásnou italskou markýzou Dianou Hippoliti da Gazoldo. Ta byla tehdy považována za nejkrásnější ženu ve střední Evropě. A tak se má za to, že zámeček Humprecht byl dárkem pro manželku.

Ale nakonec se rozešli a ona se natrvalo vrátila do Itálie. Přesto si trvale dopisovali a probírali výchovu svých dvou synů.

HNĚDÁ PANÍ

Zámeček Humprecht má údajně také svoji ochránkyni v podobě hnědé zámecké paní. Ochránila prý zámek v červnu 1678 při veliké bouřce. Do vyčnívajícího zámečku nad okolí několikrát po sobě udeřil blesk, ale shořela jen šindelová střecha.

Tehdy Humprecht na zprávu o události odpověděl, že je raději za neštěstí na svém majetku, než aby utrpěli škodu jeho poddání.

Podruhé prý hnědá paní zalarmovala hasiče v Sobotce v roce 1913. Během letního parna se nad zámkem objevil kouř. Tehdy ale o oheň nešlo, příčinou kouře byl roj mravenců nad komínem.

DALŠÍ POVĚSTI

Za ta léta se prý na zámečku toho událo daleko více. Například jedna z pověstí se váže k jakési šlechtičně ze zámku Humprechtu, vdově Kateřině, a také k nedaleké studánce. Aby si zachránila holý život, tak do studánky uložila všechny své cennosti.

Učinila tak před zlými a chamtivými příbuznými usilujícími o její bohatství. Tento poklad má údajně hlídat had s korunkou na hlavě. Část pokladu prý může získat jen čestný, spravedlivý a poctivý člověk. Tím hlídačem má být údajně duše novorozeně zmíněné hraběnky, které skončilo ve studánce i s pokladem.

Je tu i další legenda, známá z lidové písničky „Znám já jeden krásný zámek“. Šlo o dceru majitele zámku a její lásce k chuďasovi z podzámčí. Ale podobný motiv se vyskytuje i u jiných míst.

ČEMÍNOVÉ A CHUDENICE

Když je řeč o Černínech, tak lidová pověst se váže i ke jménu jejich rodu. Jejich předchůdci byl rod Drslavců. Ti si kdysi znepřátelili krále tak, že se rozhodl je do jednoho vyhladit. Jejich nepřátelé nabídli králi své služby a jeli toto dílo vykonat, neboť čekali za odměnu zbylé statky.

Nikoho nešetřili a dokonale vyrabovali také celé jejich sídlo. Když odtáhli, vesničané pohřbili všechny mrtvé. Tu náhle slyšeli z černé kuchyně dětský pláč. Do jejího komína se před masakrem schovala jedna sloužící s nejmladším členem rodu.

Když jej lidé spatřili, dítě bylo celé špinavé od sazí z komína. I politovali jej: „Jaký jsi to chudáčku černín.“ Vychovali hocha ve vsi, a když dospěl, jel se představit králi. Toho už zášť přešla a možná se v něm ozvalo i černé svědomí.

Chudému následníku rodu vrátil statky, ale pro všechny už zůstal Černínem z Chudenic, stejně jako jeho rod.