Když byly na indonéském ostrově Flores objeveny fosilie koster velmi podobných lidským, byla to senzace. Ta se však rychle změnila v záhadu. Kostry byly velmi malé. Dostalo se jim latinského pojmenování homo floresiensis.

Novému záhadnému lidskému druhu se však rovněž příhodně říkalo: hobiti.

Jako hobiti jsou v díle britského spisovatele J. R. Tolkiena pojmenovány bytosti podobné lidem, které však dosahují velmi malého vzrůstu. Zatímco tyto bytosti se zrodily pouze ve spisovatelově fantazii, „hobiti“ z ostrova Flores jsou skuteční.

Vědecká záhada

Základní otázka spojená s nálezem kosterních pozůstatků homo floresiensis spočívá v tom, zda se opravdu jedná o neznámou lidskou „odnož“, nebo zda byly na ostrově odkryty ostatky lidí moderního typu, kteří však trpěli nemocí způsobující poruchy vzrůstu.

Hominidé z ostrova Flores měli zároveň i velmi malé mozky v porovnání s člověkem moderního typu.

Málo potravy, malá výška?

Výška těchto „hobitů“ přesahovala jen o málo jeden metr. Tuto skutečnost odborníci vysvětlovali jako takzvaný ostrovní nanismus, kdy se těla živočichů za několik generací zmenší, pokud nemají k dispozici dostatek potravy.

Ostrovní nanismus byl charakteristický například pro trpasličí formy hrochů a slonů, kteří ještě na prahu historické éry žili na některých ostrovech ve Středozemním moři.

Otázky zůstávají

Hominidé z ostrova Flores jsou „hobiti“, kteří skutečně existovali, o tom není pochyb.

Kontroverze však trvá v otázce, zda se jednalo opravdu o zástupce samostatného staršího lidského druhu, nebo o jedince patřící k lidem moderního typu, pouze trpící například nějakou genetickou poruchou způsobující malý vzrůst.